Ruské volby a útoky
Pravděpodobnou výhrou ve volbách, které byly podle Západu zmanipulované, si Vladimir Putin zajistil vládu minimálně do roku 2030. I když je prozatím nepravděpodobné, že by se na směřování Ruska cokoli měnilo, existuje podle listu Politico hned několik scénářů, které může země v příštích letech naplnit.
Vladimir Putin vládne Rusku už dvě dekády a vítězstvím v dalších volbách si zajistil, že může vést zemi i do druhé poloviny té třetí. List Politico proto v analýze rozebírá, jak se může Rusko po jeho dalším zvolení měnit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin drtivě ovládl prezidentské volby, tvrdí průzkum. Česká diplomacie: Byly nedemokratické
První a nejpravděpodobnější variantou zůstává, že Putin udrží svou autokratickou vládu a pokud nezemře nebo kriticky neselže na Ukrajině, dotáhne svůj další mandát do zdárného konce.
„Po smrti Navalného je demokratická opozice v troskách. Ruská ekonomika se navzdory přívalu západních sankcí nezhroutila, i když se stala pomalou. Putin sice Kyjev nedobyl, ale to nejhorší z ukrajinské války má možná za sebou, zejména v kontextu zdrženlivosti USA při vyzbrojování Ukrajiny. A ve srovnání s americkými prezidenty má Putin ve svých pouhých 71 letech stále relativní mládí na své straně,“ napsal web Politico.
Zmíněný scénář podle analýzy dojde k naplnění s pravděpodobností 50 procent. S pokračující válkou je ale teoreticky možné, že problémy Ruska probublají na povrch a dojde k rozpadu země. Jakkoli se to nyní zdá podle Politica nepravděpodobné, první příznaky možného rozpadu už se objevují.
Je ve hře rozpad Ruska?
„Možná, že v Čečensku zemře vůdce Ramzan Kadyrov a boj o nástupce přeroste ve třetí čečenskou válku. Možná se v Tatarstánu, kde žijí převážně muslimové, shromáždí výbory veteránů a místní studenti, aby protestovali proti moskevskému náboru tatarské pěchoty i proti potlačování tatarské identity – a Kreml v záchvatu neúspěšné strategie zahájí palbu na protestující, což vyvolá širší protikoloniální hnutí. Nebo možná dojde k problémům v Jakutsku,“ vypočítává analýza možná epicentra prvotních protestů.
V lednu ostatně zatýkáním a potyčkami s policií skončil protest několika tisíců Rusů ve městě Bajmak nedaleko hranice s Kazachstánem. Lidé demonstrovali proti odsouzení aktivisty Faila Alsynova, který bojuje za práva baškirského národa a kritizuje posílání etnických menšin do bojů na Ukrajině.
List Politico pak uvádí, že existuje také šance, třebaže velmi malá, že se Rusko nerozpadne, ale prožije náročný demokratický přerod. Analýza ale přiznává, že po smrti opozičního předáka Alexeje Navalného bude něco takového velmi složité.
„Když se Navalnyj proměnil z agitátora v mučedníka, mohl by se takový impuls pro demokratické reformy – a dokonce i pro demokratickou revoluci – začít budovat nanovo,“ spekuluje Politico.
Rusové se bojí mobilizace
List The New York Times s koncem ruských voleb přinesl ohlasy některých tamních občanů, kteří se obávají, že Putin se s čerstvým mandátem pustí do budování nových pořádků. Rusové se bojí například další mobilizace.
„Slyšela jsem jen o mobilizaci, že se na léto plánuje ofenziva a že vojáci potřebují rotaci,“ řekla listu anonymně 34letá Ruska žijící v Moskvě. Prý kvůli tomu zvažuje, že uteče ze země se svým mužem. Ten už jednou Rusko opustil po vyhlášení mobilizace v roce 2022, před časem se ale vrátil.
Americký list s odkazem na své ruské zdroje také informoval, že lidé v Putinově zemi se obávají po volbách vyšších daní. A zbývající opoziční aktivisté se zase bojí, že Kreml ještě tvrději zakročí proti svým odpůrcům.
