CNN Prima News ■ Zprávy Zahraničí Ukrajina

Rozpad Ruska by byl velkým rizikem. Výhrou není ani palácový převrat, říká expert

Téma: Ukrajina
Tomáš Kačmár
23. února 2023 17:27

Šéf Kremlu, Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se účastní vztyčení vlajky na jaderném ledoborci Ural a slavnostního spuštění jaderného ledoborce Jakutsko prostřednictvím videokonference v Moskvě 22. listopadu 2022. (Foto: Tisková kancelář Kremlu / Handout/Anadolu Agency via Getty Images)

9 Zobrazit galerii

Kreml zahalený v mlze

9 Zobrazit galerii

Možnosti, že by se Rusko kvůli případné porážce na Ukrajině rozpadlo nebo že by byl ruský prezident Vladimir Putin odstaven od moci po převratu, se mohou zdát jako přijatelné, ale nesou s sebou obrovská bezpečnostní rizika. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl bezpečnostní analytik Josef Kraus. Jeho kolega z oboru Martin Svárovský si pak myslí, že rozpad Ruské federace aktuálně určitě nehrozí, ale má za to, že by mohlo dojít k erozi moci, kterou Moskva disponuje.

Kraus ve vysílání CNN Prima NEWS řekl, že ve hře je stále velké množství scénářů, jak by válka mohla ovlivnit vývoj v Rusku i na Ukrajině. „Pokud by Ukrajina za vítězství považovala to, že získá zpět své území okupované od roku 2014, bude to velký oříšek. A je otázkou, zda na to vůbec bude mít síly,“ popsal odborník.

Co se týče ruské porážky, podle Krause ji předurčil už jen fakt, že se Moskvě nepodařilo během prvních dní invaze dobýt Kyjev a zajmout či zabít nejvyšší představitele státu. „To je jistě prohra, ale fatální prohra pro Rusko bude, až budou všechny jeho síly vytlačeny z ukrajinského teritoria,“ řekl bezpečnostní analytik.

Vagnerovci na Ukrajině (13. 10. 2022)

Po válce zaplaví Afriku zkušení žoldáci. Hrozí další boje a migrace do Evropy, varuje expert

Rusko

Dříve nebo později válka na Ukrajině skončí. A až se tak stane, budou bez práce tisíce žoldáků včetně členů Vagnerovy skupiny. Takový vývoj událostí předpokládá konžský vojenský analytik Raphael Parens, podle kterého po nájemných vojácích sáhnou především africké státy.

Podle něj je ale otázkou, zda něco takového Moskva připustí. Ve hře by mohla být například změna režimu formou palácového převratu, který by od moci dostal současného dlouholetého prezidenta Vladimira Putina. „Je tu i možnost rozpadu celé Ruské federace,“ nastínil vývoj Kraus a poznamenal, že každý z těchto scénářů je rovněž rizikový.

ČTĚTE TAKÉ: Posílení ruských jaderných sil i příprava raket Satan. Putinovy výroky prohlubují obavy

„Případný rozpad Ruské federace znamená obrovské množství bezpečnostních problémů, které se na to nabalí. I palácový převrat s sebou nese určité množství rizik, ačkoliv se může zdát jako přijatelné řešení. Pokud by byl Vladimir Putin sesazen a nahrazen někým, kdo bude ochoten vyjednat kompromis a stažení ruských sil, tak nevíme, kdo by to byl a jakým způsobem by Ruskou federaci řídil, případně kdo by na něj mohl mít vliv,“ popsal Kraus.

Pro Rusy podle něj aktuálně neexistuje možnost, že by naprosto opustili pozice, které drží na Ukrajině. „Potřebují zoufale něco, čemu se říká ‚exit strategy‘. Potřebují něco, co budou mít v ruce, a řeknou, že to pro ně je vítězství,“ myslí si Kraus. Když Moskva něco takového mít nebude, tak podle něj hrozí, že v konfliktu bude pokračovat, aby něco skutečně získala.

Svárovský: Rusko čeká vojenská i ekonomická prohra

Bezpečnostní analytik Martin Svárovský se domnívá, že rozpad Ruska nehrozí. „Může tu být palácový převrat, může růst napětí ve společnosti dané tím, že Rusko nečeká jen vojenská porážka, ale i prohra ekonomická v momentě, kdy se Evropa odstřihne od jeho ropy a plynu,“ zmínil expert.

Nemyslí si ale, že by k rozpadu federace mohlo dojít, ale jedním dechem doplnil, že by si dovedl představit snahy jednotlivých oblastí více se prosazovat. „Rozpad Ruska nehrozí, ale co hrozí, je eroze ruské moci,“ řekl Svárovský.

Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku

Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku

Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024.

Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února.

21 Zobrazit galerii

Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé.

Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024.

21 Zobrazit galerii

Ukrajinci se připravovali na válku od Krymu, říká Kraus

Samotní Ukrajinci byli podle obou expertů na konflikt v únoru 2022 již dobře připravení. Kraus poznamenal, že hrozbu ruského útoku bral Kyjev velmi vážně nejen krátce před únorovou invazí, ale už od roku 2014. Tehdy po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče Rusové napřed zabrali poloostrov Krym a separatisté věrní Moskvě pak část Donbasu.

„Ukrajinci nedělali nic jiného, než že se systematicky připravovali na možnost napadení,“ vysvětlil analytik. Podle něj bylo od listopadu 2021 jasné, že Rusové na Ukrajinu vstoupí. „Svět jenom čekal na to, kdy a jakým způsobem,“ komentoval Kraus.

„Nešlo odhadnout, že to bude invaze takového charakteru, protože vojska mohla mít různá zadání a dnes už víme, že kdyby se Rusům v prvních dnech dařilo tak, jak chtěli, tak by součástí byl i velmi limitovaný rychlý útok na Pobaltí,“ poznamenal Svárovský. Ten souhlasil, že Ukrajinci se již předem poctivě připravovali a cvičili na možnou invazi. Vyzdvihl také to, že Ukrajinci dostávali již před válkou velmi detailní informace.

Svárovský i Kraus se shodli na tom, že podstatným faktorem neúspěchu Rusů byla špatná logistika. „Hlavní problém ruských sil je od samého začátku operace zpackaná logistika. Nedokázali se poučit ze svých dřívějších válečných kampaní,“ zmínil Kraus a jmenoval například konflikt v Čečensku, které Rusko dobylo až na druhý pokus.

Následky byly jasné. „K hrotu kolon se nedostávalo palivo, munice, zásoby pro vojáky. Ti potom opouštěli pozice i nástroje války a brali nohy na ramena. Logistika dělá problémy i v dnešních dnech,“ popsal ve vysílání CNN Prima NEWS Kraus. Rusové mají podle něj ale stále velkou výhodu v počtu svých lidských zdrojů i techniky, což s sebou ale nese problémy v řízení takto velkého kolosu.

Co přispělo k ruským nezdarům?

Svárovský k tomu přidal i další chybu. „Musíme si uvědomit, že válka je vždy záležitostí především politickou. Je tam víc než zpackaná logistika, ale je tam i špatně nastavené politické rozhodování, řekl Svárovský.

Ten dále popsal, že ruská taktika v posledních letech spočívala v rychlém úderu, po kterém by přišlo vymáhání požadavků. „Armáda byla postavená na způsobení strategického šoku nepříteli, a tato strategie se vám sesype v momentě, kdy čelíte nepříteli, který se prostě nevzdá,“ pokračoval expert. Podle něj bylo klíčové, že Ukrajinci přežili prvních 48 hodin války, kdy se Rusům první fáze dařila. Stejně tak Svárovský dodal, že Rusům škodila také nejednotnost jejich velení.

Tagy:

válka Vladimir Putin Moskva invaze Kreml logistika Ukrajina CNN Prima NEWS Rusko Kyjev Josef Kraus ruská invaze na Ukrajinu Martin Svárovský