Předseda Evropské rady António Costa v rozhovoru pro Euronews uvedl, že přijetí zemí západního Balkánu je jednou z priorit EU. V úterý zahajuje cestu po tomto regionu. Albánie a Černá Hora podle něj mají výrazný náskok, řekl.
Přestože má aktuálně EU řadu dalších priorit, jako jsou bezpečnost nebo posilování průmyslu, rozšíření nyní 27členné Evropské unie zůstává podle šéfa Evropské rady prioritou. Právě na něm podle Costy závisí stabilita a prosperita celého kontinentu.
ČTĚTE TAKÉ: Americko-čínská obchodní válka končí. Obě země přeruší na 90 dní výběr vysokých cel
Jeho návštěva západního Balkánu má proto posílit důvěru těchto zemí, že na ně EU nezapomněla, popsal Costa. V projevu před cestou po regionu slíbil šéf Evropské rady, že je EU připravena pokračovat v započatých přístupových řízeních.
Ta se v poslední době pozastavila, částečně kvůli váhání členských států, částečně kvůli evropským volbám, které v průběhu loňského roku z velké části evropské instituce zablokovaly v jejich standardní činnosti.
Costa: Přijímací proces urychlila ruská agrese
„Ruská invaze na Ukrajinu urychlila přístupový proces Ukrajiny a Moldavska, takže není spravedlivé, aby země západního Balkánu byly předstiženy Ukrajinou a Moldavskem,“ uvedl v předvečer své diplomatické cesty po šesti zemích západního Balkánu pro Euronews.
Skutečnost, že by jiné země mohly být v přístupových rozhovorech „napřed“, podle Costy může přimět dlouhodobé kandidátské země k rychlejšímu přijímání reforem. Ty musí státy, které mají ambici stát se novými členy EU, přijmout. Patří k nim například lepší prevence korupce, posílení soudnictví, právní ochrana menšin nebo omezování státních monopolů.
Kdy by k rozšíření však mělo dojít, zatím není jasné. „Nemám pevně stanovené datum. (...) Přistoupení je proces založený na zásluhách. Pokud země provedou reformy, mohou se připojit i před rokem 2030,“ řekl Costa.
„Ale právě zásluhy se mohou změnit. Albánie a Černá Hora jsou jednoznačně pokročilejší než ostatní země,“ dodal šéf Evropské rady.
Otazník nad Srbskem
Mezi takzvané kandidátské země, které se o členství v EU ucházejí, patří také Srbsko. Tím ale v posledních měsících otřásají protivládní protesty. Srbský prezident Aleksandar Vučić je kritiky obviňován ze zatahování země na Východ k Rusku a pošlapávání naděje země na budoucnost v západním společenství.
Dokazovala to také cesta srbského prezidenta na oslavu Dne vítězství v Moskvě, které se koncem minulého týdne zúčastnil.
Srbsko nyní v podstatě pozastavilo svou kandidaturu do EU a namísto přijímání vnitřních reforem v něm dokonce dochází k opačnému vývoji, například skrze omezování svobody tisku.
Evropské instituce ale tento vývoj nijak nekomentují – a stejně tak António Costa. Na otázku k Vučićově přítomnosti v Moskvě a politickému napětí v Srbsku pouze uvedl, že jednou z podmínek vstupu je společná zahraniční politika EU a budoucích členských států.
Dodal však, že 9. května byla v Moskvě „oslavována událost minulosti“. Budoucnost Srbska naopak podle něj „leží v Evropě“, dodal.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Dostavba Dukovan narazila: Evropská komise požádala Česko o odklad podpisu smlouvy
