Srbsko se zřejmě nachází v bodě zlomu, kdy se mění v nějakou formou otevřené diktatury, popisuje dění pro CNN Prima NEWS vedoucí zpravodajství jednoho z posledních nezávislých médií v zemi Igor Božić. Zatímco v ulicích již měsíce protestují tisíce lidí a novinářům chodí výhružné anonymy, režim prezidenta Alexandra Vučiće se snaží umlčet i ty nejznámější tváře, které se proti němu vymezí. Mezi ně patří i tenista Novak Djokovič.
V Srbsku již několikátým měsícem pokračují největší demonstrace v historii země. Jejich rozbuškou se stal pád nádražní budovy ve městě Novi Sad, který si vyžádal celkem 16 mrtvých.
ČTĚTE TAKÉ: Ukradené děti dál míří do „táborů smrti ukrajinské identity“. Byl to i cíl invaze, píše ISW
Protestující volají jednak po vyšetření tohoto incidentu, jednak po nápravě všech chyb, které k němu vedly. Upozorňují na špatný stav veřejné správy, brojí proti korupci a prosazují svobodný přístup k informacím.
Nespokojenost veřejnosti trvá již dlouhou dobu. „V Srbsku se masově demonstruje posledních několik let, protesty vždy měly nějakou podobnou rozbušku (jako pád nádražní budovy, pozn. red.),“ popisuje Petr Čermák, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.
V roce 2023 to byly masové střelby, které za sebou nechaly spoustu mrtvých, v roce 2024 zase plán otevření dolu na lithium. Všechny tyto vlny protestů podle Čermáka ukazují jedinou věc – nespokojenost velké části společnosti s nastavením aktuálního režimu.
Pozvánka pro „experty“ FSB i FBI
S postupem demonstrací ale přichází další zastrašování. Proti protestujícím byly při demonstraci použity například zakázané sonické zbraně, které zasaženému způsobují silnou bolest v uších a paralyzují jej.
Prezident Alexandr Vučić se rozhodl na další vlnu kritiky odpovědět po svém. O víkendu prohlásil, že do Srbska přijeli experti ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) i americké FBI, aby obvinění z použití zakázaných zbraní proti demonstrantům prošetřili, informoval zpravodajský server European Western Balkans.
Jen 10 procent médií v Srbsku je nezávislých, říká novinář
Utlačování kritiky vlády se však netýká pouze demonstrantů, ale i svobodných médií, která o demonstracích informují.
„Srbský prezident nás označil za ‚teroristická média‘ a ‚nepřátele státu‘,“ líčí pro CNN Prima NEWS Igor Božić, vedoucí zpravodajství srbské televize N1, která je partnerem CNN. Podobná slova na adresu nezávislých novinářů ale podle jeho svědectví nezaznívají pouze z úst státních představitelů, ale také vedení médií, která jsou ovládaná státem.
Vláda zorganizovala blokádu nezávislé televize
Tlak na nezávislý tisk a televizi sílí spolu s protesty. „(Vučić) nechce vidět skutečný obraz Srbska, o kterém informujeme a který vysíláme v přímém přenosu,“ říká Božić. Novinářům tak na denní bázi chodí anonymní zprávy s výhružkami.
„Těsně před protestem v Bělehradě (při kterém došlo k použití sonických zbraní, pozn. red.) vláda prostřednictvím jedné z vládních stran poslala prominentní členy své strany před naše prostory v Bělehradě, a ti nám zablokovali na dvě hodiny budovu televize,“ praví Božić. Do televize tak nemohl nikdo ze zaměstnanců ani hostů vejít.
„Podle mě jde o první incident v historii, kdy vládnoucí strana posílá protestující na blokádu televize,“ dodává.
V Srbsku navíc svobodná média prakticky vymírají. Reportéři bez hranic ve svém hodnocení svobody slova v Srbsku uvádí, že přestože v zemi existuje kvalitní žurnalistika, musí konkurovat fake news a propagandě. Novináři jsou podle něj také vystaveni politickému tlaku a trestné činy, které jsou vůči nim spáchány, zůstávají nepotrestané.
To potvrzuje i Božić. „Po celou dobu vlády a režimu posiluje propagandistická mašinérie – tedy média ovládaná státem. Ovládají více než 90 procent médií v Srbsku,“ komentuje. To nutně souvisí také s nevýhodou, do jaké jsou stavěny jakékoliv opoziční hlasy, připomíná Čermák.
#BREAKING #Serbia Protests are taking place tonight across Serbia in the cities of Belgrade, Novi Sad, Niš, and Kragujevac. pic.twitter.com/m9fOTpR6XD
— The National Independent (@NationalIndNews) March 31, 2025
Lidé mají strach o zaměstnání
Přestože je srbská společnost pod permanentní „masáží“ státem kontrolovanými médii, popisuje Božić, s tím, jak demonstrace sílí, roste podle novináře ochota veřejnosti říkat nahlas své názory a kritizovat problémy, které Srbsko má.
K takovým patří i kruté zacházení s demonstranty, které často tvoří studenti – tedy děti a pravnoučata řady Srbů. „Ti samozřejmě raději podpoří své děti, než aby podpořili režim,“ říká Božić. Připomíná ale zároveň, že na druhé misce vah Srbů ovšem leží mnohdy jejich zaměstnání.
Až desetina Srbů (700 tisíc lidí) pracuje ve státní správě, a pokud by režim kritizovali příliš hlasitě, hrozí podle Božiće, že by o práci mohli snadno přijít.
Terčem se stal i tenista Novak Djokovič
Podporu protestům v Srbsku vyjádřila srbská tenisová superstar a bývalá světová jednička Novak Djokovič. Vzápětí se stal terčem kritiky prorežimních novin.
K veřejnosti promluvil prostřednictvím svého Instagramu, kde komentoval velké shromáždění v Bělehradě, kterého se účastnily stovky tisíc občanů a informoval o něm například lokální deník Danas.
„Historie, velkolepá,“ napsal Djokovič na Instagram.
„Okamžitě jsme se stali svědky útoků na něj ve všech bulvárech (Djokoviče), i když je velmi populární,“ pokračuje Božić.
Novak Djokovic shows his support for the student protests in Belgrade 🇷🇸:
— Danny 🐊 (@DjokovicFan_) March 15, 2025
"History! Magnificant. 🙌🏻🙏🏻" pic.twitter.com/I3H2teGoNR
Možná se nacházíme v bodě zlomu, říká Božić
Se sílícím tlakem ze strany vlády ale roste i nespokojenost veřejnosti. Roste zároveň frustrace z neschopnosti dosáhnout změny vlády země skrze standardní volby, vysvětluje analytik AMO Čermák.
Podpora protestů se podle aktuálních průzkumů veřejnosti drží vysoko. „Některé průzkumy říkají, že až 60 procent veřejnosti podporuje současné protesty,“ pokračuje Božić. Většina veřejnosti tak aktuálně nestojí na straně Vučiće. Otázkou ale zůstává, kolik z těchto lidí půjde při příštích volbách proti němu, podotýká novinář.
Vláda ale v současné době podle Božiće nevykazuje žádné známky toho, že by byla ochotná přistupovat s demonstranty na jakékoliv kompromisy.
„Možná se nacházíme v bodě zlomu, kdy se Srbsko stává nějakou formou otevřené diktatury,“ dodává s povzdechem novinář.
Srbové jsou reakcí EU zklamaní, ztrácí důvěru v Brusel
Zklamáním byla pro Srby také slabá reakce od Evropské unie, do které Srbsko kandiduje již přes deset let. Minulý týden se se srbským prezidentem setkala předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Ta konstatovala, že Srbsko musí splnit potřebné reformy – o demonstracích nicméně nepadlo ani slovo.
Together with @eucopresident, we had an important meeting with President @avucic.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) March 25, 2025
The country needs to deliver on EU reforms, in particular to take decisive steps towards media freedom, the fight against corruption and the electoral reform.
Serbia’s future lies in the EU.
Důvodem takového postoje je podle Čermáka snaha udržet si dobré vztahy s největším státem západního Balkánu, který zaručuje – více či méně – stabilitu celého regionu.
„Lidé ztrácejí důvěru v Evropskou unii v tom smyslu, že právě ona je tím, kdo jim může pomoci, aby v Srbsku byla demokracie,“ komentuje reakci Bruselu novinář. Teď podle něj Srbové vidí, že z Bruselu žádná podpora nepřichází. „Podpora EU je v Srbsku snad na nejnižší úrovni za posledních 20 let.“
Tomu přitom ze značné části napomáhá právě Vučić i jemu nakloněná média, která z protestů viní západní státy i přímo EU. „Je velmi zvláštní, když s ním hovoří vysocí představitelé Unie a ani se nezmíní o podobných urážkách, které (Vučić) dělá na každodenní bázi,“ uzavírá novinář.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Náhrada za Kursk? Ukrajinci obsadili další část Ruska, útok má odvrátit otevření nové fronty
