Rozsudek, který pustil Jiřikovského k bitcoinům, není veřejný. Buďme na pozoru, říká expert
Letos v lednu Krajský soud v Brně rozhodl, že se Tomáši Jiřikovskému většina zabavené elektroniky, včetně přístupu k bitcoinům, vrátí, tento rozsudek ale není veřejný. „Nemůžeme se podívat, co v rozsudku vlastně je, a srovnat ho s jinými,“ říká v rozhovoru o bitcoinové kauze pro CNN Prima NEWS právník organizace Transparency International Kryštof Doležal. Nelze zjistit, zda se jedná o standardní postup soudu, nebo o něco výjimečného ke zpozornění, dodává. Vysvětluje také, proč jsou podle něj soudy „v závěsu současného dění“.
Brněnský soud na počátku roku rozhodl, že se Jiřikovskému většina zabavené elektroniky vrátí. Soud nakonec nechal smazat jen tři počítače, ostatní techniku vrátil neporušenou, včetně zašifrovaných zařízení. O případu rozhodoval brněnský soud už podruhé. Poprvé rozhodl s tím, že policie má naopak zničit veškerá data v zabavené elektronice. Případ ale do Brna vrátil Nejvyšší soud a nařídil, aby brněnský krajský soud elektroniku roztřídil a posoudil, kde je možné její vrácení a co je v ní nutné vymazat.
Rozhodnutí krajského soudu, které umožnilo Tomáši Jiřikovskému přístup k zabaveným bitcoinovým peněženkám, není veřejné. Je to podle vás standardní postup? Nebo by měl soud své rozhodnutí, řekněme, nějak zveřejnit, pokud je to v jeho možnostech?
On to bohužel v ČR standardní postup je, ale je to právě jeden z velkých problémů. Máme trestní, civilní a správní justici. Správní justice vůbec nemá problém zveřejňovat všechny své rozsudky online, takže se v databázi dá hledat a zjišťovat, jestli některý z rozsudků nevybočuje z řady.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Bitcoinová kauza je naprosto likvidační. Jsme prostě v p*deli, nebere si servítky senátor
Ale u té trestní a civilní justice to dělat bohužel nemůžeme. A to je i tento případ, kdy se nemůžeme podívat, co v rozsudku vlastně je, a srovnat ho s jinými rozsudky. A tím zjistit, jestli se jedná o standardní postup soudu, anebo jestli se naopak jedná o něco výjimečného a něco, nad čím bychom měli zpozornět.
A když to vztáhneme na vás osobně, vyvolává ve vás to rozhodnutí krajského soudu nějaké pochybnosti?
Já mám pochybnosti hlavně o tom, jestli je justice, a především trestní předpisy, připraveny na výzvy spojené s digitální kriminalitou. Co se zásahu do majetkových práv týče, tak ty musí být samozřejmě vždy dobře promyšleny a odůvodněny. Jenže my máme trestní předpisy, z nichž je část z šedesátých let. Sice máme řadu novel, ale pořád jsou to předpisy, které jsou velmi staré a je otázkou, jestli není na čase s tím opravdu něco dělat a nějak to posunout, aby byly použitelnější i v dnešní době, kdy se jedná i o takovouto digitální kriminalitu.
Co se týče bitcoinových peněženek a těchto transakcí, česká justice na to asi nebyla úplně připravena. Soudy v době svého rozhodování úplně nevěděly, byť tušily, že se tam můžou skrývat výnosy z trestné činnosti. Je právě toto podle vás problém?
Problém to určitě je, ale je to problém v mnoha rovinách. Zasahovat lidem do práv pouze na základě nějakého podezření určitě není správné, přece jenom je tu vlastnické právo. Na druhou stranu, pokud k tomu zásahu v některých případech nedojde, tak vidíme, k čemu to může vést. Trestní právo je celkově postavené tak, že je potřeba znát opravdu hodně věcí a pokud je neznáte, tak je zpravidla potřeba sázet na nevinu.
Nové technologie, a tím pádem nové případy, by měl reflektovat zákonodárce a nějakým způsobem popsat, že jsou-li tyto specifické případy a specifická podezření, tak by soudy a orgány činné v trestním řízení možná měly mít nějaká speciální oprávnění. Ty by mohly využít následně tak, aby těmto škodlivým následkům bylo zamezeno. Bohužel tyto nástroje dnes nemáme, a tím pádem jsou soudy tak nějak v závěsu současného dění.
Čtěte také
I jako novináři máme občas trošku problém vyhodnotit, co se právě děje v rámci bitcoinové kauzy. Možná i čtenáři na tom budou dost podobně. Může právě tato kauza způsobit otřes důvěry v nezávislé nestranné soudnictví ČR?
Já pořád věřím, že se jedná pouze o ojedinělý exces. V ČR máme přes 100 soudů a toto je jedna kauza, ve které vidíme, že se tedy zřejmě něco nepovedlo. Na druhou stranu pořád ještě nemáme z trestněprávního hlediska úplně vše rozřešeno. Každopádně je to určitě případ, nad kterým bychom se měli pozastavit. Případ, ze kterého bychom si měli vzít nějaké ponaučení, ideálně ho reflektovat v rozhodovací praxi, i třeba právě v těch právních předpisech.
Rozhodně bych neřekl, že je to nějaká konečná pro celý soudní systém. Na druhou stranu buďme na pozoru a podobné případy určitě sledujme, abychom právě viděli, jestli se k nim rozhodovací praxe začne stavět obezřetnějším způsobem.
DÁLE ČTĚTE: Na Turka se údajně chystá „znásilňovací“ kauza, řekl Klempíř. Svědomí mám čisté, sdělil politik
Říkáte, že se z toho máme nějakým způsobem poučit, co by to mělo konkrétně být?
Soudci jsou lidé a profesionálové jako kterýkoliv jiní. I soudci mají různé způsoby, jak se vzdělávat a rozšiřovat své znalosti, a tím pádem zlepšovat svou rozhodovací praxi. To v poslední době vnímáme zejména ve vztahu k násilným trestným činům, ve vztahu třeba k sexuálním trestným činům, zneužívání a podobně. I v těchto případech se mluví o tom, že je potřeba soudce vzdělávat, aby dokázali lépe případy rozhodovat.
Tady jsme v podobné situaci. Jsou zde nové technologie, tím pádem nové případy, nové způsoby kriminality a soudci by se v tomto ohledu měli vzdělávat, aby vlastně měli vůbec povědomí o tom, o čem rozhodují. Dříve byly třeba jen papírové akcie, dnes vlastně všechno probíhá digitálním způsobem. Soudci musí vědět, jak tomu přistupovat.
A když se podíváme na kauzu jako celek, kde vidíte ty největší nejasnosti?
My toho vlastně víme strašně málo. Víme, že se stalo něco problematického z hlediska praní špinavých peněz. Podobně extrémně problematické je, proč by to někdo dělal? Jen tak od někoho přijmout miliardu, to není nic standardního. Zejména, když tu miliardu vlastně přijme a nepochlubí se tím do doby, než se to dostane na povrch jinými cestami. Měli bychom se především ptát těch relevantních aktérů, proč tak učinili a odpovědi, kterých se nám ideálně dostane, by měly být opravdu přesvědčivé.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: ANO udělalo další krok ke shození vlády. Schillerová popsala jeho postup
