Malých škol je moc a jsou drahé, myslí si ministr financí
Malých škol je moc a jsou drahé, alespoň podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Jestli se některé budou rušit nebo slučovat, bude vláda teprve posuzovat. Stanjura chce také vypracovat analýzu, zda ve školství není příliš mnoho neučitelských pracovníků. Malé i velké školy to ale kritizují. Tvrdí, že už teď fungují na dřeň.
Do základní školy v jihočeském Petříkově chodí 37 dětí. Už v roce 2015 hrozilo, že ji zavřou. „Škola bojovala o přežití celá léta. Vždy se starosta snažil, aby ji udržel. V roce 2015 sem začaly chodit i děti ‚přespolní‘, které naši školu zachránily,“ uvedl její ředitel Václav Tröstl. Aby školu udrželi, vsadili na kvalitu.
„To znamená, že se snažíme co nejvíc rozvíjet kompetence žáků, což se děje zvlášť na soukromých školách, které jsou ve velkých městech a kde se musí za vzdělání platit. Děti se snažíme rozvíjet,“ podotkl. Nyní je ale osud malých vesnických škol opět nejistý.
„Pro některé obce škola znamená obrovskou zátěž. Musíme se o tom s nimi bavit – jak to udělat, aby systém fungoval co nejefektivněji,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Drahý provoz malých škol tento týden zmínil i ministr financí Stanjura jako místo, kde by se dalo ušetřit. „Myslím, že se shodujeme na cíli, že máme mít kvalitní školství, které připraví děti do tvrdého konkurenčního boje. K tomu musíme vyřešit otázku odměňování a aby systém byl relativně efektivní,“ uvedl Stanjura.
Opozice ale omezování malých škol kritizuje. „Já bych byl velmi opatrný s tím, abychom šetřili ve školství. Budoucnost naší společnosti spočívá v tom, že školství bude dostatečně připravené. Být umírněný neznamená šetřit takovým způsobem, že snížíme počty zaměstnanců o 20 nebo 30 procent,“ vzkázal hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Stanjura také upozornil, že zaměstnanců ve školství, kteří nejsou učitelé, je téměř polovina. „Je to jedna z věcí, kterou budeme analyzovat. Mě to číslo překvapilo,“ sdělil.
Propouštění školy kritizují
Podle ředitelky základní a mateřské školy v Ústí nad Labem Aleny Diusové se však jedná o velmi důležitou skupinu zaměstnanců. „Každá malá škola s nepedagogickými pracovníky jede, nechci říct na doraz, ale může si jich dovolit tolik, kolik dovolí finanční limit,“ podotkla.
Snižování počtu nepedagogických pracovníků by přitom mohlo dělat problémy i větším školám. Třeba v pražské jídelně pět kuchařek denně navaří tisíc porcí. A s méně penězi už by to nemusely zvládat. „Už v této chvíli je situaci na hraně. Neumím si představit, že bychom měli snížené počty kuchařek. Asi by to znamenalo, že bychom neměli uvařeno, uklizeno ani opraveno,“ mínila Eva Smažíková, ředitelka základní školy Ohradní v Praze.
Konkrétní návrhy, jak ve školství ušetřit, bude vláda teprve řešit. „Je tam určitá prioritizace, aby školy stavěly svazky obcí. Aby dávaly dohromady síly, abychom to dokázali do budoucna efektivně financovat,“ doplnil premiér. Poslední slovo by ale stejně měly mít obce, které školy zřizují.
Celé Hlavní zprávy si můžete poslechnout i jako podcast:
