Rusko bude hrozbou po desítky let. Celá jeho společnost se musí změnit, říká Lipavský
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský Zdroj: Tomáš Kačmár
Rusko bude pro Česko a Evropu představovat hrozbu po dalších několik desítek let. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Vysvětlil, jak nahlíží na víkendovou vzpouru žoldáků z Vagnerovy skupiny, popsal plánovanou bezpečnostní strategii ČR a okomentoval situaci na Slovensku, kde v září proběhnou předčasné parlamentní volby a prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že již nebude usilovat o druhý mandát.
Jak nahlížíte na víkendovou spanilou jízdou Jevgenije Prigožina a jeho žoldáků z Vagnerovy skupiny na Moskvu?
Z několika úhlů. Za prvé se na to dívám z hlediska bezpečnosti Česka a válečného ruského tažení na Ukrajině. Jednoznačně se ukazuje, že se Rusko dostává do závažných vnitropolitických potíží, Putinova imperiální ambice a agrese se začínají obracet proti němu. Informací, které máme, je poměrně málo a ten vývoj je překotný, takže je těžké vydávat nějaké větší soudy. Nicméně to, aby ozbrojená kolona projela z jihu Ruska na sever až k hlavnímu městu, to je něco bezprecedentního, to jsme tu 30 let neměli. Druhý úhel je bezpečnost českých občanů, kteří jsou v Rusku – především se jedná o pracovníky zastupitelského úřadu v Moskvě. Svolali jsme i krizový štáb, abychom vyhodnotili dostupné informace a případně rozhodli o dalším postupu. Nicméně tak, jak rychle celá situace eskalovala, tak v tuto chvíli se zdá, že i deeskalovala. Naši lidé v Moskvě jsou v pořádku, mohou dál vykonávat, ačkoliv s určitými omezeními, pracovní povinnosti, kvůli kterým v Moskvě jsou.
Čtěte také
V třetí řadě se na to dívám z hlediska politiky. Ukazuje se, že Rusko má problémy se svojí vlastní bezpečností. Ve strategických dokumentech, které nesu příští týden na vládu a řeší revize vztahu s Ruskem či bezpečnostní strategii, stojí, že Rusko představuje a bude představovat následující desítky let hrozbu pro evropský kontinent a českou bezpečnost.
Známe oficiální verzi od Kremlu, ale objevovaly se i spekulace, že Prigožin a Putin byli předem domluvení, aby z toho nějakým způsobem oba těžili. Pracovali jste i s tímto scénářem?
My nepracujeme se scénáři, ale s fakty. Pro nás je klíčové, co to znamená pro českou bezpečnost, tedy pro naše občany v Moskvě. Není mojí rolí jakékoliv další scénáře nebo alternativní teorie v tuto chvíli komentovat.
ČTĚTE TAKÉ: Prigožinova jízda na Moskvu ukázala rozhádanost Ruska, míní Lipavský. Co jeho tweet o Krymu?
Zmínil jste, že Rusko pro nás bude hrozbou v následujících desítkách let. Změní se ale po Prigožinově vzpouře něco v nejbližší budoucnosti?
V tuto chvíli si umím představit, že se přiblížil vnitřní boj v rámci ruských elit o Putinovo nástupnictví. Zároveň vnitřní rozbroje na ruské straně mohou přinést výhodu pro Ukrajince v tom, aby dokázali vojensky porazit nebo získat lepší vojenské úspěchy při obraně Ukrajiny před ruským agresorem.
Můžeme se bavit o kybernetických hrozbách, dezinformacích, ale i o možnosti dalších válečných konfliktů. Na to všechno musí být Česko a česká společnost připraveny.
Na začátku měsíce jste uváděl bezpečnostní strategii slovy, že „Česko není v bezpečí“. Jaké hrozby vnímáte?
Ve světě jich číhá celá řada. Musíme umět poctivě popsat a přijmout taková opatření, abychom je dokázali eliminovat. Bezpochyby tou největší a nejvýznamnější hrozbou je Rusko. To si nepřeje řád, chce chaos plný dezinformací. Dokud se ruská společnost nezmění, tak zůstane pro Evropu hrozbou. A musíme si nalít čistého vína – občané si prostě musí uvědomit, že období míru v Evropě skončilo a naše země nese následky válečného konfliktu, který rozpoutal šílený diktátor Putin. Přišlo půl milionu válečných uprchlíků. Zažili jsme ohromné zdražení cen energií, protože Putin se pokusil použít svoji energetickou zbraň, aby nás zmrazil. Nepovedlo se mu to, protože naše společnost je odolnější, než věřil, že může být. A takových příkladů je více. Můžeme se bavit o kybernetických hrozbách, dezinformacích, ale i o možnosti dalších válečných konfliktů. Na to všechno musí být Česko a česká společnost připravena. Musíme umět ty hrozby popsat a připravit se na ně. Není to jenom úkol pro armádu, policii nebo pro tajné služby. Je to úkol pro každého občana, aby věděl, co ty hrozby jsou, a také byl připraven státu pomoci.
Mohlo by vás zajímat: Ministři zahraničí se setkali v Lucembursku
Náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka nedávno řekl, že se Češi mají připravovat na válku. S tím tedy souhlasíte?
Tak máme armádu, která má v popisu své práce, aby bránila naši zem před vnějším napadením. My dneska víme, že bezpečnost není jenom otázka Česka, ale bezpečnost je otázka evropská. Pokud je bezpečná Evropa, je bezpečné Česko. Pokud není bezpečná Evropa, není bezpečné ani Česko. Nemůžeme to oddělit, proto máme vojáky vyslané na Slovensku nebo v Pobaltí, a protože se účastníme celé řady zahraničních misí. Musíme mít to nejlepší vybavení pro naši armádu a musíme být připraveni tu armádu použít.
V prvé řadě bych chtěl říct, že si hluboce vážím práce paní prezidentky Čaputové. Její prezidentství je pro mě osobně velikou inspirací, s jakou mírou pokory, slušnosti, ale zároveň i politického vizionářství se ujala svého úřadu.
Zmínili jsme Slovensko. Prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že se nebude ucházet o druhý mandát. Vládne úřednický kabinet bez důvěry, budou tam předčasné volby, prostor je plný dezinformací. Jsou to naši nejbližší sousedé, jak na tamní současnou situaci hledíte?
V prvé řadě bych chtěl říct, že si hluboce vážím práce paní prezidentky Čaputové. Její prezidentství je pro mě osobně velikou inspirací, s jakou mírou pokory, slušnosti, ale zároveň i politického vizionářství se ujala svého úřadu. Dojalo mě, když osobně pogratulovala panu prezidentu Pavlovi k jeho zvolení. To bylo opravdu silné gesto, které není běžné v mezinárodních vztazích a potvrzuje, jak blízký, přátelský a upřímný vztah mezi Čechy a Slováky panuje. Co se týče domácího politického vývoje, tak mým úkolem není komentovat vnitropolitické dění na Slovensku. Jsou to slovenští občané, kteří ve svobodných volbách rozhodnou, kdo má vést jejich zemi, a já věřím, že Slováci udělají všechno pro to, aby měli férové demokratické volby.
Na druhou stranu jste ale v nedávno ve vysílání ČT poměrně negativně vyjádřil k možnosti, že by se tamní expremiér Robert Fico vrátil k moci.
Já si takového vyjádření nejsem vědom. Pouze jsem řekl, že to bedlivě sleduji, což podle mne není hodnotící výrok. Vztahy mezi Čechy a Slováky jsou skutečně hluboké. Je to mnoho desítek let společného státu, je to vzájemná lidská a kulturní blízkost, je mnoho československých rodin a určitě výsledek jedněch voleb, ať už v Česku, nebo na Slovensku, takto hlubokou a krásnou vazbu nemůže narušit.
Ještě k otázce slovenské hlavy státu se vás zeptám na jedno jméno – Ivana Korčoka. Je to bývalý ministr zahraničí a hovoří se o něm jako o jednom z favoritů voleb. Spolupracovali jste spolu, jak ho hodnotíte?
Já jsem s Ivanem Korčokem měl možnost spolupracovat zhruba tři čtvrtě roku. Byl to výborný kolega, výborný ministr zahraničních věcí. Zrealizovali jsme spolu i společné cesty slavkovské spolupráce do Moldavska či do Kyjeva. Je to skutečný profesionál a já musím říct, že z mého pohledu byla vždy všechna jednání korektní a byla radost s ním spolupracovat. Mrzelo mě, když skončil na pozici ministra zahraničních věcí. Na druhou stranu, to je domácí politika Slovenska, jak si poskládají vládu. Bylo to rozhodnutí strany, které byl nominantem (Svoboda a Solidarita, pozn. red.), že opustí vládu, takže to člověk musel respektovat. Myslím si, že Ivan Korčok požíval velkého respektu i mezi ostatními ministry zahraničních věcí, tak jak jsem třeba měl možnost to pocítit na radách ministrů zahraničních věcí nebo NATO.
Zeptám se vás ještě na migrační pakt. Váš kolega z vlády, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), nedávno v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS připomněl, že Česko dnes hostí až 330 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, nejvíce v celé Evropské unii. Jakou cestou by se ale Česko podle vás mělo v otázce migrace vydat? Přijímat, anebo posílat peníze postiženým zemím?
Mě hlavně udivuje, že hnutí ANO zapomnělo, co samo prosazovalo, když byl Andrej Babiš premiérem, protože Andrej Babiš s Viktorem Orbánem (maďarský premiér, pozn. red.) chtěl přesně to, co nyní bylo na Radě Evropské Unie přijato. Mohl bych říct, že to je takový migrační pakt Andreje Babiše a můžeme mu to asi častěji připomínat, aby si vzpomněl, jak jezdil do Bruselu hájit české zájmy. Byl to také Andrej Babiš, kdo schválil Green Deal, na to taky rád zapomíná. Každopádně si myslím, že je to vyvážená podoba. Bude ještě probíhat Trialog a myslím si, že celkově to zefektivní azylový systém. My jsme si tam hlavně dojednali výjimku, že dokud u nás jsou ukrajinští váleční uprchlíci, tak se ta pravidla pro nás nebudou vztahovat. A byli jsme to my, kteří jsme právě chtěli dojednat tu finanční výjimku, takže si umím představit, že potom budeme postupovat podle toho.
Dá se očekávat, do kdy by tato výjimka mohla platit?
Takový detail směřovat spíš na ministerstvo vnitra. Já vnímám, že je to vazbě na ruskou agresi na Ukrajině.
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
