Válka na Ukrajině (26.6.2022 8:00)
Ruská federace směřuje k prvnímu bankrotu za posledních 100 let. Do nedělního večera má totiž zaplatit zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun) jako úroky ze zahraničních dluhopisů. Peníze na zaplacení sice má, západní země jí ale kvůli invazi na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Podle ekonoma Lukáše Kovandy tak půjde spíš o umělý bankrot, který pravděpodobně vyhlásí samotní západní věřitelé. Přesto by měl na Rusko citelné dopady.
„Hodina ruského bankrotu nadchází. Odbije v pondělí brzy ráno středoevropského času. Tento bankrot však bude jiný. I proto je otázkou, kdo jej vlastně oficiálně vyhlásí,“ zamýšlí se ve svém komentáři Lukáš Kovanda. Běžně totiž státy bankrotují za předpokladu, že nemají peníze nebo ochotu svůj dluh věřitelům splácet. Rusko ale má peníze i ochotu.
„Země Západu chtějí Kreml vytrestat za to, že vede válku na Ukrajině. Zablokovaly mu tedy všechny způsoby, jak by mohl své závazky vůči věřitelům vyrovnat. Klíčové mezinárodní banky, střediska jako Euroclear nebo Clearstream či systémy typu SWIFT jsou v rukou Západu,“ zmínil ekonom. Podle něj tedy v pondělí ráno půjde spíš o technický bankrot.
„Nastává paradoxní situace, kdy Rusko deklaruje připravenost dané splátky uhradit, avšak je mu to v důsledku sankcí samotným Západem znemožněno. Západ Rusku vlastně sám zakázal, aby mu dluh splácelo. Mohou to tedy být právě západní věřitelé samotní, kteří oficiálně ruský bankrot vyhlásí. Prostě proto, že řádně nedostanou peníze, které jim Moskva dluží,“ vysvětlil Kovanda.
Západ přesto argumentuje, že má Rusko na výběr. Buď konec invaze na Ukrajinu a splacení dluhu, nebo pokračování v agresi a znemožnění plnit své závazky vůči věřitelům.
Co by znamenal bankrot v praxi?
„Pokud by si Rusko vybralo mír či alespoň podnikalo zásadní a věrohodné kroky k míru vedoucí, Západ by mezinárodní finanční systém odblokoval a Kreml by mohl začít svůj dluh zase řádně splácet,“ dodal ekonom. Co by případný technický bankrot pro Rusko znamenal prakticky?
„Mohl by vážně zkomplikovat celou ekonomickou budoucnost Ruska, pokud by se země někdy chtěla vrátit zpět na mezinárodní finanční trhy. Kvůli bankrotu se mu dramaticky zdraží obsluha dluhu a náklady půjčování si dokonce i třeba od čínských investorů. Bez toho bude obtížné získávat pro Rusko peníze na investice a zajišťovat ekonomický růst,“ řekl Kovanda.
Rusové by se podle něj měli připravit na hluboký propad životní úrovně, přičemž bankrotový stav země by mohl trvat klidně i deset let. „Zároveň ale Rusko bude mít nadále možnost financovat válčení na Ukrajině, například skrze příjem z vývozu energií – zejména plynu a ropy – do zemí EU,“ doplnil.
Pravděpodobný bankrot země nastane poprvé od roku 1918. Tehdy Vladimir Iljič Lenin stornoval carský dluh poté, co stanul v čele Rady lidových komisařů.
