Spojené státy se obávají, že Rusko začíná zbrojit na Arktidě. Důkazem má být neustálé opravování a vybavování tamních vojenských základen. Navíc existují teorie, že v zamrzlé oblasti se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu. Píše to CNN, jejíž redakce měla příležitost se na jeden z nově opravených areálů podívat.
Rusko nedávno rozšířilo dráhu své letecké základny Nagurskoje na souostroví Země Františka Josefa na na délku 3 500 metrů, což znamená, že zde může přistávat a doplňovat palivo většina jeho vojenských letadel, včetně proudových stíhaček pro hlídkování na polárním nebi.
Před novináři na souostroví uprostřed Severního ledového oceánu při silném větru a lehkém sněžení dorazil čtyřmotorový letoun Iljušin Il-76. Jako důkaz rostoucí vojenské síly Moskvy v této odlehlé části světa...
Na otázku, zda to znamená, že odsud mohou operovat i těžké ruské strategické bombardéry typu TU-95 „Medvěd“, generálmajor Igor Čurkin hrdě přikývl. „Podívejte se, na této základně můžeme přistávat se všemi typy letadel,“ pochlubil se u instruktážní mapy základny.
Ruské ozbrojené síly umožnily mediálním organizacím včetně americké CNN vzácný přístup na nejsevernější vojenskou základnu na ostrově Alexandřina země na začátku tohoto týdne, což byla možná demonstrace síly před zasedáním Arktické rady, skupiny osmi států sousedících se severní polární oblastí, jejíž Radě Rusko od letošního roku předsedá. Je to jedna z řady arktických základen, které velmoc v posledních letech vybudovala nebo modernizovala.
Výstavba základny známé jako Arctic Trefoil byla dokončena v roce 2017. Leží 257 kilometrů východně od nejvýchodnější části norského souostroví Špicberky – území NATO.
Základna sleduje letadla NATO
Nová základna je postavena pro přibližně 150 vojáků a má zajistit, aby ruské Severní loďstvo mohlo být autonomní a soběstačné. To vše je součástí toho, co prezident Vladimir Putin označuje za klíčovou snahu o posílení přítomnosti Moskvy v Arktidě, aby zajistil „budoucnost“ Ruska.
Základna má podle Rusů nejmodernější radarovou stanici, která monitoruje pohyb lodí a letadel NATO. Velitel letectva uvedl, že vojáci zde často sledují americké a další stroje, které považují za nepřátelské. Armáda také novinářům předvedla dvě výkonné rakety pobřežní obrany. Ty umístila na Zemi Františka Josefa a údajně mohou zasáhnout lodě nebo pozemní cíle vzdálené více než 320 kilometrů od pobřeží.
„Zrovna včera jsme viděli průzkumné letadlo NATO. Čtyři hodiny jsme ho doprovázeli tím, že jsme do vyšších velitelských center předávali veškeré informace, pozice letadla a jeho trajektorii, jakým směrem letělo,“ řekl Čurkin. „Nepřítel nezůstane bez povšimnutí,“ dodal. CNN se nepodařilo jeho tvrzení nezávisle ověřit. Je zřejmé, že velmocenské soupeření v Arktidě se rozhořívá a Rusko považuje tuto základnu za klíčovou výhodu v tomto boji.
Bílý dům prý sleduje ruské vojenské posilování se stále větším znepokojením. Před zasedáním Arktické rady americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že Spojené státy mají „obavy z některých zvýšených vojenských aktivit v Arktidě“.
Setkání ministrů zahraničí v Reykjavíku
Blinken se ve středu na okraj zasedání Arktické rady v islandském Reykjavíku poprvé setkal tváří v tvář jako ministr zahraničí se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Blinken řekl, že „není žádným tajemstvím, že USA a Rusko mají neshody“. Lavrov reagoval slovy, že Rusko je připraveno diskutovat „o všech otázkách, které jsou na stole“, ale dodal, že „se značně (s USA) rozcházíme, pokud jde o naše hodnocení mezinárodní situace a přístupy k tomu, jak bychom ji měli řešit“.
Putin ve čtvrtek pohrozil, že „vyrazí zuby zahraničním nepřátelům, kteří chtějí ukousnout části ruského území“. Aniž by Putin kohokoli jmenoval nebo specifikoval, uvedl, že kritici si stěžují, že obrovské energetické zdroje jeho země patří pouze Rusku, a prohlásil, že rozvoj ruských ozbrojených sil je jediným řešením. „Měli by vědět ti, kteří to chtějí udělat, že všem vyrazíme zuby, aby už nemohli kousat, a klíčem k tomu je rozvoj našich ozbrojených sil,“ řekl Putin.
Rusko v posledních letech vyvinulo velké úsilí, aby rozšířilo své územní nároky v regionu. V roce 2007 umístili ruští potápěči v ponorce na dno Severního ledového oceánu u severního pólu ruskou vlajku. Tento krok kritizoval tehdejší kanadský ministr zahraničí Peter MacKay. „Toto není 15. století. Nemůžete chodit po světě a jen tak vyvěšovat vlajky a říkat, že my si nárokujeme toto území,“ prohlásil MacKay. Vyvěšení vlajky bylo možná symbolickým krokem, ale od té doby Rusko metodicky posiluje svá letiště a základny na mnoha místech svého arktického pobřeží, píše CNN.
Centrem ruského tlaku na Arktidu je Severní loďstvo se sídlem v uzavřeném vojenském městě Severomorsk na pobřeží Barentsova moře, asi 1335 kilometrů od Alexandřiny země. „Severní loďstvo nedávno získalo řadu nových lodí a ponorek, aby zvýšilo své schopnosti, ale má pod svým velením také stíhačky, systémy protivzdušné obrany a zpravodajské prostředky,“ řekl CNN během prohlídky šéf Severního loďstva Čurkin.
Využívání přírodních zdrojů
Podle úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) mají pobřežní státy s územím uvnitř polárního kruhu pravomoc využívat přírodní zdroje do vzdálenosti 200 námořních mil (asi 370 km) od svých pobřežních základních linií. Aby si však země mohly nárokovat kontrolu nad větší částí mořského dna, mohou OSN předložit vědecké důkazy o tom, že se jejich kontinentální šelfy rozšířily. V březnu letošního roku předložila Moskva OSN také dva nové dodatky, kterými se snaží rozšířit mezinárodní definici hranic svého kontinentálního šelfu.
Hlavním důvodem nárůstu napětí v Arktidě je globální oteplování. S rostoucí teplotou a tajícími polárními ledovci se stále větší část Arktidy stává přístupnou pro vojenské operace i hospodářskou činnost. Rusko si rychle uvědomilo, že jeho daleký sever se brzy stane novou hranicí, a proto vypracovalo rozsáhlou strategii rozvoje této oblasti. Ta se opírá o tři hlavní pilíře: Vojenskou sílu, ovládnutí Severní mořské cesty – stále životaschopnější obchodní trasy mezi Západem a Asií, protože polární led dále ustupuje – a využívání přírodních zdrojů, jako je plyn a nerostné suroviny v Arktidě.
Nároky Moskvy na Arktidu nejsou bezdůvodné, protože přibližně 53 % pobřeží Severního ledového oceánu je ruským územím. Lavrov několik dní před zasedáním Arktické rady zopakoval, že Rusko si na tuto oblast činí nárok. „Všem je již dlouho naprosto jasné, že je to naše území, naše země a my jsme zodpovědní za to, aby naše arktické pobřeží bylo bezpečné. Vše, co tam naše země dělá, je naprosto legitimní,“ tvrdí Lavrov.
Dmitrij Trenin z výzkumného Carnegie Moscow Center CNN řekl, že velká část ruských zájmů skutečně spočívá v tom, aby Rusko získalo „ekonomické bohatství“ této oblasti. Někteří odborníci se domnívají, by se zde mohla nacházet přibližně čtvrtina dosud neobjevených světových zásob ropy a zemního plynu, a Rusko by je rádo využilo.
Čína jako blízký arktický stát
Moskva již na poloostrově Jamal v severním Rusku vybudovala zařízení na výrobu a přepravu zkapalněného zemního plynu. Tento projekt je do značné míry závislý na spolupráci s Čínou, která si nově přístupný region rovněž vyhlédla. Peking se dokonce v roce 2018 ke zděšení Spojených států prohlásil za „blízký arktický stát“.
„Jasně jsem řekl, že je komunistickou fikcí, aby Čína byla blízkým arktickým státem, když jste 1450 kilometrů od Arktidy,“ napsal na Twitter v lednu letošního roku tehdejší odcházející americký ministr zahraničí Mike Pompeo.
I made clear that it is a communist fiction for China to be a “near-Arctic nation” when you are 900 miles from the Arctic. This pangolin’s nose under the Arctic tent went on for too long – we did what we do by calling out simple reality. #ChinaIsNotNearArctic pic.twitter.com/kGQptSz2EY
— Secretary Pompeo (@SecPompeo) January 3, 2021
Závody o Arktidu již vedly ke sporům mezi Ruskem a spojenci v NATO. V roce 2018 USA poprvé od rozpadu Sovětského svazu vpluly s letadlovou lodí do Severního ledového oceánu v rámci masivních vojenských cvičení NATO. „Americké ozbrojené síly a ozbrojené síly NATO si zvykly provádět pravidelná cvičení samostatně nebo ve skupinách hladinových válečných lodí. To jsme tu neměli od dob po druhé světové válce,“ řekl CNN velitel ruského Severního loďstva Alexandr Mojsejev během krátké návštěvy v Severomorsku.
Silný vojenský prvek
Toto soupeření mezi Ruskem a Západem tu pravděpodobně zůstane, a důvod je podle Trenina z Carnegie Moscow Center jednoduchý. „Jsou tam věci, které se dají využít, oblasti, kde by se daly vydělat skutečné peníze. Je tam k dispozici spousta zdrojů, zemní plyn a vzácné kovy, takže Rusko to rozvíjí,“ míní Trenin, avšak dodal, že v ruské expanzi v Arktidě je také „silný vojenský prvek“.
„Kdybyste se podívali na zeměkouli, a ne na mapu, pak byste si uvědomili, že nejkratší cesta mezi americkými raketovými základnami a ruskými cíli nevede přes Atlantik, ale přes Arktidu. A podobně je tomu i v případě ruských raket namířených na americké cíle,“ dodal Turin.
