Západní zbraně na Ukrajině
Rusko zvládne udržet válečné úsilí dva až tři roky, tvrdí nová studie Mezinárodního institutu pro strategická studia. Ta podotýká, že ruská invaze na Ukrajinu spustila smršť výdajů na obranu po celém světě, ale zároveň ukázala trhliny v evropské vojenské připravenosti. Další studie obranného a bezpečnostního think-tanku Royal United Services Institute uvádí, že si Rusko zachovává strategický cíl dosáhnout podrobení Ukrajiny. Studie zároveň popisuje tři etapy bojů.
Rusko vynakládá na obranu přibližně třetinu svého rozpočtu, ale zbraně, munice a vojáci se spotřebovávají neudržitelným tempem, uvádí zpráva The Military Balance 2024, kterou v úterý zveřejnil Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS). Informoval o tom web Politico. Podle ředitele IISS Bastiana Giegericha dokáže Rusko udržet válečné úsilí na Ukrajině ještě dva až tři roky. „Bude přitom ale muset obětovat kvalitu ve prospěch kvantity,“ uvedl Giegerich.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin chtěl „zmrazit“ válku na Ukrajině. USA návrh na příměří odmítly, tvrdí ruské zdroje
Zpráva IISS ukazuje, že ruská invaze na Ukrajinu spustila smršť výdajů na obranu po celém světě. Celosvětové výdaje v roce 2023 zvýšily o devět procent a přesáhly 2,2 bilionu dolarů. Země NATO vydaly více než polovinu této částky, přičemž USA s velkým náskokem vedou. Evropské země zas zvýšily výdaje, aby pomohly Ukrajině, jejíž domácí obranný průmysl byl vážně poškozen válkou. Podle Giegericha však probíhající válka „obnažila problémy spojené s rozšiřováním výroby, která by měla držet krok s požadavky konfliktu“, a ukazuje trhliny v evropské vojenské připravenosti.
Ruská válka proti Ukrajině přiměla více evropských zemí k tomu, aby splnily obranný cíl NATO vydávat na armádu alespoň dvě procenta HDP. Podle zprávy dosáhlo v loňském roce tohoto cíle 10 evropských spojenců NATO, zatímco v roce 2014 to byly pouze dva. I přes všechny nové výdaje je ale problém zvýšit vojenskou výrobní kapacitu Západu. IISS ve své zprávě uvedl, že EU je na nejlepší cestě nesplnit svůj cíl dodat Ukrajině do března jeden milion dělostřeleckých granátů ráže 155 mm.
Zpráva podotýká, že Ukrajina je také v zoufalé situaci, ale – prozatím – dostává zásadní pomoc od svých spojenců. „Ukrajinské ztráty byly také velké, ale z velké části se doplnily díky západní podpoře,“ uvedl Giegerich. Výsledkem bylo zlepšení kvality ukrajinského vybavení, i když za cenu větší logistické složitosti,“ dodal s tím, že pokračující ruské raketové a bezpilotní útoky si na Ukrajině vybírají daň. „Západ se podle něj musí rozhodnout a vybavit Kyjev dostatečným množstvím zbraní, aby zasadil rozhodující úder, a ne pouze takovým počtem, aby neprohrál,“ řekl Giegerich.
Vedoucí pracovník pro obranné a vojenské analýzy v IISS Henry Boyd podotkl, že Rusko je „stále více závislé na starých zásobách ze sovětské éry, aby uspokojilo poptávku po nových bojových obrněných vozidlech a dělostřeleckých zbraních, a obětuje výcvik, aby kompenzovalo ztráty svých vojáků na bojišti“.
Zpráva podle CNN také podrobně popisuje, že navzdory mezinárodním sankcím se ruská ekonomika ukázala jako odolná a že Rusko zvýšilo výdaje na obranu pro rok 2024. „Meziročně o více než 60 procent. Celkové vojenské výdaje nyní představují třetinu jeho státního rozpočtu a dosáhnou přibližně 7,5 procenta HDP, což signalizuje zaměření na válečné úsilí,“ uvedl Giegerich.
Rusko se pokusí získat vliv na Kyjev, tvrdí studie
Další vývoj bojů na Ukrajině popisuje zpráva obranného a bezpečnostního think-tanku Royal United Services Institute (RUSI), která byla zveřejněna v úterý. „Rusko si stále zachovává strategický cíl dosáhnout podrobení Ukrajiny. Nyní se domnívá, že vítězí,“ píše se ve zprávě.
Podle RUSI se Rusko bude snažit dosáhnout svého cíle ve třech etapách. „Nejprve se bude snažit pokračovat v tlaku podél ukrajinské frontové linie a odčerpávat její munici a živou sílu. Souběžně s tímto úsilím mají ruské speciální služby za úkol zlomit odhodlání mezinárodních partnerů Ukrajiny pokračovat v poskytování vojenské pomoci,“ uvádí se ve zprávě. „Poté, jakmile budou ukrajinské zásoby munice vyčerpány, zahájí Rusko nové útočné operace, aby dosáhlo výhod na bojišti, a pokusí se tak získat vliv na Kyjev, aby si vynutilo kapitulaci za ruských podmínek,“ dodává zpráva.
Rusko prý plánuje dosáhnout vítězství do roku 2026. Autoři však zdůraznili, že tomuto výsledku lze zabránit, „pokud budou partneři Ukrajiny nadále poskytovat dostatečnou podporu munice a výcviku“ ukrajinským ozbrojeným silám.
Na důležitost západní podpory upozornil ve vysílání CNN Prima NEWS vojenský analytik Lukáš Visingr. „Dlouhou dobu platí, že Ukrajinci potřebují tři věci, a to je munice, munice, munice. To, že byli loni schopni zahájit velkou protiofenzivu a že dokázali přečíslit Rusy co se týče dělostřelecké palby, umožnily především masivní dodávky dělostřelecké munice z Jižní Koreje, která dodala víc granátů než celá Evropa dohromady,“ popsal Visingr. Podotkl, že korejské granáty většinou nešly na Ukrajinu přímou cestou. „Převážně šly do Ameriky, která zaplnila své sklady, zatímco americké granáty putovaly na Ukrajinu. Některé šly přes další prostředníky, objevily se informace, že i Česká republika zafungovala,“ popsal analytik.
Podle něj se výrobní kapacity zvyšují. „Spojené státy americké od počátku války své kapacity více než zdvojnásobily. Jejich cílem je se na konci roku 2025 dostat až na sedminásobek předválečného objemu. V Evropě se to také daří, byť asi ne tak rychle, jak se zamýšlelo,“ sdělil Visingr.
