Ukrajina zoufale postrádá vojáky, dobrovolně se do armády už prakticky nikdo nehlásí. Verbíři proto musejí hledat brance v ulicích. Lidé se ale navzájem varují, kudy verbíři chodí, popisuje BBC. Vojáci na frontě prý nechápou, proč se jednota Ukrajinců rozpadá.
Když v únoru roku 2022 vtrhla ruská vojska na Ukrajinu, obránci měli dobrovolníků vlastně až příliš. Profesionálních vojáků ve službě tehdy bylo ještě dost a stát dobrovolníky, kteří se kvapně hlásili do služby, mnohdy ani nepotřeboval. Někteří civilisté ochotní bojovat mohli zůstat doma, Kyjev po mužích „pouze“ chtěl, aby neopouštěli zemi.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajinský bojovník exkluzivně. Chybí nám lidi. Pokud mladí nepůjdou, vezme si je válka sama
Jenže dva roky krvavých bojů rovnici úplně přepsaly. Ukrajina v současnosti zoufale postrádá vojáky, uvedl list Washigton Post. Profesionální armáda už notně prořídla. A dobrovolníci? Ti už prakticky neexistují.
„Většina těch, kteří chtěli bojovat, je buď mrtvá, zraněná, nebo stále trčí na frontě a čeká, až je vystřídají noví rekruti,“ popisuje syrovou realitu reportáž londýnské BBC.
Noví rekruti ale mnohdy nepřicházejí. Prvotní nadšení a zápal pro obranu státu u některých Ukrajinců již vyprchaly. Do ulic proto museli vyrazit verbíři. Při jejich nevděčném povolání ale narážejí na mnohá úskalí.
Jedním z verbířů je i Pavlo Žilin. Není to žádný úředníček, který přišel z vyhřáté kanceláře posílat lidi na frontu. Naopak. Sám už za Ukrajinu nasazoval život. Byl v armádě, když Rusko útočilo na Kyjev. Bojoval u Soledaru i Bachmutu, kde přišel o paži. Armádě chtěl ale sloužit dál, stal se proto odvodním důstojníkem.
Místo pocitu naplnění, že může pomoci svým bratrům na frontě, ho ale zachvátila frustrace.
„Nechápu to. Lidé jsou venku, jako by válka byla někde daleko. Ale tohle je invaze v plném rozsahu a lidem je to pořád jedno. Potřebujeme, aby se všichni spojili, jako to udělali první den. Tehdy byli všichni jednotní, jako bratři,“ popsal Žilin pro BBC.
Utíkají před verbířem
Muž verbuje ve městě Čerkasy ve středu Ukrajiny, které je bezpečně pod správou obránců. Před válkou tam žilo téměř 300 tisíc lidí. Teď se jim ale do války nechce.
Když jde Žilin se svou náborovou patrolou po ulici a některý z mužů ve městě ho spatří, zpravidla odbočí do nejbližší uličky a zmizí z dohledu. Jinde na Ukrajině to prý není jiné. Bezpečnostní služby musejí neustále mazat příspěvky na sociálních sítích, kde se uživatelé navzájem varují, kudy verbíři chodí a kterým oblastem je proto „vhodné“ se vyhnout.
Žilin, kterého válka doživotně zmrzačila, se domnívá, že takový přístup lidi dožene.
„Jednou se jich děti budou ptát, co dělali za války, když muži bojovali. Když odpoví: ‚Schovával jsem se‘, tak se v dětských očích propadnou,“ řekl rozhodně voják.
Své stanovisko zastává i přesto, že ví, že mnohé brance ve válce čeká smrt. Ostatně i z jeho jednotky už prý „prakticky nikdo nezbyl“.
„Zbyli jen ti zranění. Jako já. Ostatní jsou mrtví,“ uzavřel verbíř.
Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny, před rošádou v čele armády prohlásil, že pro doplnění stavů by na frontě ideálně potřebovali 500 tisíc čerstvých vojáků.
VIDEO: Vývoj bojů na Ukrajině
