Rusko se kvůli západním sankcím čím dál více obchodně orientuje na Východ, čímž dopady restrikcí výrazně tlumí. Moskva už s Indií a Čínou obchoduje více než s Evropou před válkou na Ukrajině. Analýza listu The New York Times uvádí, že změnu obchodního směru má stvrdit obří železniční projekt.
Západní sankce nevedly ke kolapsu ruské ekonomiky. To už potvrdila nejedna analýza. Rusko se naopak sankcím efektivně vyhýbá a přes prostředníky nadále dováží evropské zboží. Francouzské ústřice, šampaňské nebo italské lanýže. To všechno lze v Rusku stále sehnat.
Vedle toho ale Moskva během války kompletně změnila obchodní strategii. S obnovením vazeb na Evropu už zjevně tolik nepočítá, naopak začíná spoléhat čím dál více na Východ. Na země jako Indie, Čína, Turecko, Írán nebo státy Perského zálivu.
Finanční objem obchodů Ruska s partnery:
- s Čínou v přepočtu 5,5 bilionu korun v roce 2023
- s Indií v přepočtu 1,5 bilionu korun v roce 2023 (v roce 2021 to bylo čtyřikrát méně)
- s Evropskou unií v přepočtu 6,5 bilionu korun v roce 2021 (před válkou na Ukrajině)
Objem obchodů s asijskými partnery už je tak velký, že převyšuje i objem obchodů Ruska a Evropské unie, ke kterým docházelo před válkou. Příklon Ruska k Východu má teď podle The New York Times definitivně stvrdit megalomanský železniční projekt.
Putin opět hrozí světu jaderným arsenálem. Nebral bych to na lehkou váhu, varuje Just
Ruský prezident Vladimir Putin znovu pohrozil, že Kreml je prý připraven použít proti svým nepřátelům jaderné zbraně. Západ podle jeho slov není na takový úder připraven, Moskva ale ano. Jsou jeho výhrůžky plané, či nikoliv? Spolupracovník CNN Prima NEWS žijící v Moskvě Jiří Just varuje, že slova ruské hlavy státu rozhodně nelze brát na lehkou váhu.
Ten spočívá ve výrazném posílení obchodních tras mezi Ruskem a Íránem. Díky projektu se ale chce Moskva především dostat blíže k Indii, respektive městu Bombaj, které je obchodním centrem.
„Klíčovou součástí jižního plánu je železnice o délce 160 kilometrů, jejíž výstavba má být zahájena v letošním roce a která by byla posledním článkem trasy mezi Ruskem a íránskými přístavy v Perském zálivu, což by umožnilo snadný přístup do destinací, jako je Bombaj,“ uvádí analýza.
Důležité jako Suez?
Projekt má vyjít v přepočtu zhruba na 40 miliard korun. Rusko většinu peněz na financování stavby půjčí Íránu. Vladimir Putin uvedl, že zboží se díky novému projektu z Petrohradu do Bombaje dostane za 10 dní. Dnes je to až 45 dní. Ruské úřady proto význam stavby železnice srovnávají se Suezským průplavem.
Není to ale jediný železniční projekt, který je v plánu. „Kromě trati přes Írán chce Rusko obnovit také starou sovětskou železnici, která spojovala Moskvu s Íránem a Tureckem přes Arménii a ázerbájdžánskou enklávu Nachičevan. Železnice byla opuštěna na počátku 90. let, kdy vypukla válka mezi Arménií a Ázerbájdžánem,“ napsal The New York Times.
List Business Insider pak upozornil také na to, že Rusko investuje miliardy i do posílení železničních tratí s Čínou.
VIDEO: Sporné ruské volby
