Kdo jsou spojenci Ruska?
Zdaleka ne všichni ve světě odsoudili ruskou agresi na Ukrajině. Mnohé státy se rozhodly zachovat neutralitu a pouze vyzývají k dialogu. Objevily se však i státy, které otevřeně začaly podporovat Rusko a ve válce mu fandí. Ukazuje se, že velký vliv má Kreml zejména v Africe.
„I před referendy (v dobytých ukrajinských oblastech, pozn. red.) jsme byli na straně Ruska s ohledem na chápání kořenů celého konfliktu,“ pronesl v nedávném rozhovoru pro ruský Sputnik předseda parlamentu afrického Zimbabwe Jacob Madenda. Zároveň prohlásil, že jelikož jsou Rusko i Zimbabwe „obětmi sankcí, musí spolu držet jako soudruzi v sankční válce“.
Zimbabwe declared its support for Moscow, joining ranks with the likes of North Korea & the now “popular” Iranian government.
— News from Ukraine (@uasupport999) October 9, 2022
“Zimbabwe has been and will remain on the side of Moscow” said Jacob Mudenda, speaker of the national assembly.#RussiaIsATerroristState #IranRevolution pic.twitter.com/rDuPoZfGrU
Mudenda později během října dokonce navštívil Moskvu. Tam dal jasně najevo, že stojí o dlouhodobé vřelé bilaterální vztahy. S Ruskem začal mimo jiné řešit i přímou linku z Moskvy do zimbabwského Harare. „Pracujeme na tom. Uvítali bychom, kdyby ruské aerolinky měly lety přímo do Zimbabwe, a až budeme mít adekvátní vlastní stroje, rádi bychom zařídili i lety od nás,“ nechal se Mudenda slyšet při návštěvě ruského hlavního města.
Ruští branci míří do boje se šrotem či s holýma rukama. Logistika Moskvy schytá další ránu
Rusové, kteří se stali členy armády po mobilizaci prezidenta Vladimira Putina, odjíždí na Ukrajinu mnohdy s takřka nepoužitelnými zbraněmi, někdy i bez nich. Informují o tom zpravodajci britského ministerstva obrany. Problémem je prý i fakt, že část bojovníků dorazila na okupované území s jinou zbraní, než používá většina ruských sil, takže je pro ně třeba dovážet jinou munici, což zesložiťuje již tak zkoušenou logistiku Kremlu.
Zimbabwe je však pouze špičkou ledovce v otázce afrických spojenců Ruska. Řada států po celém světě Moskvu odsoudila za její agresi a válku na Ukrajině, ne však většina Afriky. Mnohé státy tohoto kontinentu jsou totiž závislé na ruské pomoci, ať už vojenské, či ekonomické. Už léta se navíc spekuluje, že Rusko má v několika vybraných zemích tak obrovský vliv, že de facto určuje, kdo bude v zemi vládnout.
Posledním příkladem je podle pozorovatelů západoafrický stát Burkina Faso. V zemi na konci září proběhl vojenský převrat, už druhý v letošním roce, kdy se k moci dostal mladý kapitán Ibrahim Traoré. Okamžitě po získání moci v jedné ze zemí regionu Sahel mu gratuloval šéf ruské žoldnéřské organizace Vagnerova skupina Jevgenij Prigožin. Ten Traorého popsal coby „váženého a odvážného syna své vlasti“ a dodal, že „lidé Burkiny Faso dlouho trpěli pod kolonialisty, kteří okrádali jeho lid“.
Geopolitický analytik Samuel Ramani pro britskou BBC uvedl, že v minulosti se Rusko při převratech pouze dostávalo do role toho, kdo z celé situace „nechtěně a neúmyslně těžil“, ačkoliv ve změnách režimu mohlo mít prsty. „Tentokrát se Rusko pokouší o mnohem aktivnější postup v podpoře převratu, což vede ke spekulaci, že Rusko zde plnilo koordinační roli,“ popsal Ramani.
Převrat v Burkina Faso můžou Rusové sledovat s úsměvem. Zdroj: profimedia.cz
Převrat v Burkina Faso můžou Rusové sledovat s úsměvem. Zdroj: profimedia.cz
Převrat v Burkina Faso můžou Rusové sledovat s úsměvem. Zdroj: profimedia.cz
Převrat v Burkina Faso můžou Rusové sledovat s úsměvem. Zdroj: profimedia.cz
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (vlevo) a jeho protějšek z Angoly Tete António. Zdroj: profimedia.cz
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s kamerunským velvyslancem v Rusku Mahamatem Pabou Salém. Zdroj: profimedia.cz
Lavrov v Africe mimo jiné navštívil i Etiopii, kde byl přivítán ve velmi přátelském duchu. Zdroj: Profimedia.cz
Jako vřelou lze hodnotit rovněž Lavrovovu návštěvu Ugandy. Zdroj: Profimedia.cz
Na své cestě po Africe zavítal Lavrov rovněž do Konžské republiky. Zdroj: Profimedia.cz
Sergej Lavrov s egyptským prezidentem Abd al-Fattáhem as-Sísím Zdroj: AP
Převrat v Burkina Faso můžou Rusové sledovat s úsměvem. Zdroj: profimedia.cz
Převrat v Burkina Faso můžou Rusové sledovat s úsměvem. Zdroj: profimedia.cz
Převrat v Burkina Faso můžou Rusové sledovat s úsměvem. Zdroj: profimedia.cz
Převrat v Burkina Faso můžou Rusové sledovat s úsměvem. Zdroj: profimedia.cz
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (vlevo) a jeho protějšek z Angoly Tete António. Zdroj: profimedia.cz
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s kamerunským velvyslancem v Rusku Mahamatem Pabou Salém. Zdroj: profimedia.cz
Lavrov v Africe mimo jiné navštívil i Etiopii, kde byl přivítán ve velmi přátelském duchu. Zdroj: Profimedia.cz
Jako vřelou lze hodnotit rovněž Lavrovovu návštěvu Ugandy. Zdroj: Profimedia.cz
Na své cestě po Africe zavítal Lavrov rovněž do Konžské republiky. Zdroj: Profimedia.cz
Sergej Lavrov s egyptským prezidentem Abd al-Fattáhem as-Sísím Zdroj: AP
V hlavní roli Prigožinovi žoldáci
Zmiňovaná Vagnerova skupina mohla při převratu v Burkině Faso sehrát podstatnou roli. A nejen tam. Žoldnéřská organizace má aktuálně plné ruce práce na Ukrajině, ale léta působila v Africe. Podle odborníků nešlo o obyčejné žoldáky, kteří sloužili tomu, kdo dal nejvyšší nabídku, nýbrž jako hybridní síla, která v cizině prosazovala zájmy Ruska. A to i s pomocí zbraní.
Rusko prostřednictvím vagnerovců údajně sehrálo důležitou úlohu při vojenském převratu v Mali, které s Burkinou Faso sousedí. Tam již více než dva roky vládne vojenská junta pod taktovkou plukovníka Assimiho Goïty, jehož upevnění moci v roce 2021 vedlo Francii k definitivnímu opuštění svých operací v tomto západoafrickém státě. Nedávno si junta v Mali mohla pochvalovat, že od Ruska dostala pět vojenských stíhaček a jeden vrtulník.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během letních prázdnin, tedy v době, kdy byla invaze na Ukrajině v plném proudu, navštívil několik států Afriky. Postupně navštívil Egypt, Kongo, Ugandu a Etiopii. Všude byl přijat s poctami a setkal se zde s nejvyššími představiteli zmiňovaných států, například i s egyptským prezidentem Abd al-Fattáhem as-Sísím, který rovněž vzešel z armády.
Zarazí Rusko (opět) dodávky obilí do Afriky?
Rusové můžou i nadále počítat s dalšími možnými spojenci. V Angole se po nedávných volbách udržel u moci prezident João Lourenço. Ten zřejmě i nadále půjde na ruku Moskvě, koneckonců získal své vojenské vzdělání v Sovětském svazu, tudíž má k Rusku blízko. Moskva se navíc v Angole částečně podílí na těžbě diamantů. Angola před několika měsíci protestovala vůči protiruským sankcím.
Vojenskou smlouvu pak s Ruskem podepsal i Kamerun. Dubnový podpis podle odborníků ještě více otřese francouzským vlivem nejen v zemi, ale obecně v oblasti, kde měli Francouzi tradičně podstatný vliv. Ten se nyní snaží vytlačit právě Moskva.
Ruská invaze na Ukrajinu přitom značně ohrozila a na čas zarazila dodávky obilí z regionu do Afriky. Situace se částečně vyřešila Istanbulskou úmluvou o ukončení blokády ukrajinských přístavů, díky čemu Ukrajina mohla vyvézt miliony tun obilí a jiných plodin. Rusové však o víkendu pozastavili svoji účast na těchto dohodách v reakci na útok na svou Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol.
