Válka na Ukrajině (30.7.2022 7:18)
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov je mezi západními demokratickými státníky kvůli invazi na Ukrajinu personou non grata, a tak hledá spojence v Africe. Během své cesty po „černém kontinentu“ kritizoval nepřátelské mocnosti a ujišťoval, že žádná potravinová krize kvůli problémům s dodávkami obilí nehrozí.
Lavrov na konci července uskutečnil návštěvu Egypta, Konga, Ugandy a Etiopie. Politik byl v afrických zemích přijat s poctami a setkal se zde s nejvyššími státními představiteli. Podařilo se mu vyjednat řadu opatření, která mohou Rusku v konfliktu s Ukrajinou pomoci.
Egypt se rozhodl zrušit své kontrakty s Ukrajinou na dovoz až 240 kilotun obilí, zřejmě na základě hovorů s Lavrovem. To mělo na sever Afriky dorazit v průběhu února a března. Kvůli blokádě ukrajinských přístavů v Černém moři se však nepodařilo zboží doručit v termínu.
Země zrušila zakázku například společnosti Nibulon. Ta patřila miliardáři Oleksiji Vadaturskému, který byl v neděli při ruském ostřelování spolu s manželkou v jejich domě v Mykolajivu zabit. Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, uvedl, že útok na podnikatele byl cílený, aby poškodil ukrajinský trh a vývoz obilí.
Egypt patří mezi největší dovozce obilí na světě a je dlouhodobě závislý na dodávkách od států kolem Černého moře. Lze očekávat, že nyní k němu poputuje zejména z Ruska. Lavrov Egypt navštívil 24. července, rozhodnutí prezidenta Abd al-Fattáha as-Sísího, který se s ruským šéfem diplomacie setkal, přišlo o tři dny později.
Potravinová krize? Žádná nehrozí, míní Lavrov
Lavrov poté zamířil do Konga. Zde po setkání s místními lídry administrativy řekl, že ve světě žádná vážná potravinová krize nehrozí, ačkoliv před ní kvůli ruské invazi na Ukrajinu varuje Organizace spojených národů (OSN). Před konžskými novináři tvrdil, že ruská armáda na Ukrajině bojuje „v podstatné vzdálenosti od terminálů s obilím“. „Vývozci ruského obilí budou respektovat všechna ujednání,“ pronesl Lavrov.
I v Ugandě byl ministr vřele přivítán. Setkal se zde s prezidentem Yowerim Musevenim, který ruského politika veřejně ubezpečil, že se jeho země do války na straně Ukrajiny nepřipojí.
Svůj africký výlet Lavrov zakončil v Etiopii, kde se tvrdě opřel do nepřátelských mocností. „Vím, že západní média situaci líčí v naprosto zkresleném světle. Zmiňují tady takzvanou potravinovou krizi, jako kdyby tu tento problém snad před únorem nebyl,“ prohlásil po setkání s tamním vicepremiérem Demekem Mekonnenem
Lavrov na své africké „šňůře“ před regionálními mocnáři zdůrazňoval, že ruské zásobování do oblasti či zvyšující se cena obilnin je způsobená západními sankcemi na Rusko. Jeho země prý kvůli nim nemůže ve velkém vyvážet či vyrábět zemědělské stroje.
Russian Foreign Minister Sergei Lavrov in his Africa tour - received warm welcome from African state leaders pic.twitter.com/JPMQQk84Nl
— Raam Beart 🥭 (@raam_beart) July 25, 2022
Slova velká, pomoc nulová
Ačkoliv se Lavrov setkal s nejvyššími představiteli zmíněných států a vedl s nimi jednání ve vlídném duchu, zahraniční média upozorňují, že žádnou konkrétní pomoc těmto zemím nezařídil.
Oproti tomu USA minulou středu oznámily, že Etiopii zašlou balíček pomoci na boj se suchem v hodnotě 488 milionů dolarů. Letošní sucho je v zemi označováno za „nejhorší v zaznamenané historii“. Potravinářsko-zemědělskou pomoc pak africkým státům přislíbila rovněž Francie. Prezident Emmanuel Macron byl shodou okolností rovněž v Africe ve stejné době jako Lavrov. Francouzská hlava státu ovšem navštívila Kamerun, Benin a Guineu-Bissau.
Macron se v Kamerunu vyjádřil ke slovům Lavrova o tom, že za případný hladomor v Africe můžou evropské sankce na Rusko. „Je to naprostá lež. Jídlo se stejně jako energie staly ruskými nástroji války,“ prohlásil při státní návštěvě Macron.
Ačkoliv je cestování pro Rusy značně ztížené, Lavrov se i nadále snaží navštěvovat řadu zemí, které s Ruskem udržují vztahy. Po návštěvě Afriky zamířil do Uzbekistánu a setkal se také se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem.
Před časem chtěl Lavrov zamířit do Srbska, ale cestu mu nakonec znemožnily jiné balkánské státy zákazem přeletů ruských letadel.
