Více než polovina Rusů považuje diktátora Josifa Stalina za „velkého vůdce“. Zdroj: Profimedia.cz
Více než polovina Rusů považuje někdejšího komunistického diktátora Josifa Stalina za „velkého vůdce“. Vnímá ho tak 56 procent lidí. Na Ukrajině obdobně smýšlí 16 procent obyvatel. Vyplývá to z nového průzkumu veřejného mínění ruského nezávislého sociologického střediska Levada a ukrajinského Mezinárodního sociologického institutu v Kyjevě. Od roku 2016 se zdvojnásobil počet Rusů, kteří Stalina vnímají jako velkého vůdce, upozornilo středisko Levada.
Dotazovaní odpovídali na otázku, zda souhlasí, nebo nesouhlasí s tím, že „Stalin byl velkým vůdcem“. Měli na výběr několik možných odpovědí – zcela souhlasilo 31 procent dotázaných Rusů, spíše souhlasilo 25 ruských účastníků průzkumu. Kladně se tak k označení staví 56 procent respondentů.
Necelá třetina, přesně 27 procent, jich pak řekla, že v něčem souhlasí a v něčem nikoliv. Opačný názor vyjádřilo na Stalina 14 procent dotázaných Rusů – osm procent s takovým označením naprosto nesouhlasí a šest s ním spíše nesouhlasí.
Před pěti lety v podobném průzkumu odpovědělo kladně celkem 28 procent dotázaných Rusů, jejich počet se tak nyní zdvojnásobil. Naopak ubylo těch, kteří reagovali záporně, před pěti lety se negativně na podobný dotaz vyjádřilo 23 procent dotázaných obyvatel Ruska.
Na Ukrajině bylo v nejnovější sondě veřejného mínění proti označení Stalina za velkého vůdce 40 procent účastníků průzkumu – 28 procent jich zcela nesouhlasilo, 12 spíše nesouhlasilo. Plně s ním souhlasilo devět procent dotazovaných Ukrajinců a sedm spíše souhlasilo.
U Ukrajinců vítězí lhostejnost a nenávist
Průzkum se rovněž zaměřil na to, jaký mají dotazovaní osobní vztah k někdejšímu diktátorovi. Ukázalo se, že u Rusů v současné době převládá k Stalinovi „úcta“ (u 45 procent dotázaných), na druhém místě je „lhostejnost“ (28 procent) a na třetím pak „sympatie“ (10 procent). Mezi Ukrajinci převládají spíše negativní pocity: „lhostejnost“ (34 procent), „odpor a nenávist“ (17 procent) a následně „nepřízeň a podráždění“ (16 procent).
„Bezprostředně po rozpadu SSSR panovaly v Rusku i na Ukrajině silné protistalinské nálady, které se objevily v době glasnosti, kdy se jeho zločiny staly všeobecně známými,“ okomentoval výzkum sociolog Alexej Levinson na webu střediska Levada.
Zatímco myšlenky glasnosti začaly být později v Rusku nepříhodné, čím dál více Ukrajinců podle něj odmítalo zapomenout Stalinovi hladomor, který v jeho éře vyvolalo sovětské vedení. „Ukrajinci proto k němu nyní mají více negativních pocitů, než měli Rusové před dvaceti lety,“ domnívá se.
„Pro dnešní Rusy je Stalin vůdce jejich země, jelikož v Rusku je v putinské éře velmi povzbuzováno symbolické ztotožnění se se Sovětským svazem. Zatímco na Ukrajině je tendence opačná a nechtějí Stalina uznávat za ‚svého‘,“ dodal sociolog.
Středisko Levada provedlo průzkum na konci května a zúčastnilo se ho 1620 dospělých Rusů, Mezinárodní sociologický institut v Kyjevě v červnu obdobně vyzpovídal 2007 obyvatel Ukrajiny.
