Silvestrovské oslavy před 100 lety označila pražská i brněnská policie za „klidnější než jiné roky“. Zaznamenány byly pouze hospodské rvačky, a to bez obětí na životech. Prezident T. G. Masaryk úřadoval i na Silvestra, naplno se pracovalo také v továrnách. Připomeňme si pondělí 31. prosince 1923.
„Přesně o půlnoci pozvednou se v roztřesených rukou číše,“ oprávněně předpovídal v silvestrovském vydání fejetonista Lidového deníku, což byl tiskový orgán Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu čili agrárníků. „A teď to začne, Kriste Pane. Přípitky, pozdravy, nadávky, srozumitelné, ale většinou nesrozumitelné,“ prorokoval, že půlnoční řeči asi nebude radno brát zcela vážně.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Teplý a deštivý silvestr, na horách i sníh. Pro část území platí VÝSTRAHA před povodněmi
Ruská rvačka na pražském Břevnově
A po nesrozumitelných přípitcích přišly i nějaké ty rvačky. K nejvážnější události v Praze došlo před rovnými sto lety v břevnovském hostinci U Libuše. „Silvestrovská noc v Praze byla velmi klidná. Na ulicích bylo poměrně málo lidí a také nedošlo k žádným větším výtržnostem, jaké bývají pravidlem. Pouze v hostinci U Libuše vznikla o půl 5. hodině z neznámé příčiny rvačka mez hosty, mezi nimiž bylo osm Rusů,“ uvedla pražská policie, jejíž zprávu otiskl deník Národní listy, Lidové noviny i další periodika.
Se vší pravděpodobností šlo u ruské emigranty na útěku před bolševickou revolucí v sovětském Rusku. Prezident T. G. Masaryk i československé vlády uprchlíkům intenzivně pomáhali. Takzvaná „ruská pomocná akce“ předpokládala, že komunistický režim v Kremlu brzy padne a dobré vztahy s emigranty se příznivě odrazí v ekonomických i politických vztazích Československa s novým svobodným Ruskem.
V roce 1923 žilo v Československu až 30 tisíc uprchlíků před bolševismem, a v takovém množství se našly i černé ovce. „Ve rvačce U Libuše byl hostinský Rossi udeřen neznámým Rusem do hlavy a lehce zraněn. Kromě něho byl zraněn i instalatér Běhavý z Břevnova, který utrpěl zranění na hlavě. Z Rusů utrpěl krevní podlitiny na pravém oku student Vasil Mochnačev a Boris Labděnko. Policejní stráž předvedla na strážnici Vasila Mochnačeva, Borise Labděnka, Anatola Dělisejova, Evžena Meze a Ondřeje Halachko,“ uvedla policejní zpráva.
Novoroční přání pro rok 1924. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Novoroční přání pro rok 1924. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Brněnský klid a drama ve vídeňské opeře
Hosté se o silvestrovské noci porvali také v kavárně U Plačků v Praze II. „Kde byl holičský pomocník Bouček ztýrán majitelkou kavárny Marií Plačkovou a číšníkem Josefem Šenkýřem. Bouček utrpěl zranění na horním rtu, byl odkázán do obecné nemocnice.“ V hostinci U Hvězdy ve Smečkách se to servalo tři hodiny po silvestrovské půlnoci. „A poštovní zřízenec František Basl byl bodnut nožem do spodní části těla,“ uvedla policie. Basl skončil v nemocnici, po ošetření byl propuštěn domů. Bodnou ránu zasadil Josef Rosenstein, s nímž bylo zavedeno trestní řízení.
Z moravské metropole policie hlásila ještě méně mimořádných událostí: „Silvestrovská noc v Brně byla klidnější než jiné roky; na ulicích byl poměrně klid a policie nemusila zakročovati. Až na to, že nechala na radnici přespat 13 osob. Zábav bylo v Brně ohlášeno 71.“
Češi i Moravané tedy Silvestra před sto lety oslavili mimořádně spořádaně. V Praze nebyla ohlášena ani žádná sebevražda, jen náhlá úmrtí: „Černá kronika pražská zaznamenává v silvestrovské noci řadu náhlých úmrtí. Jsou to obchodní příručí 24letý František Matouš z Prahy II., 35letá vdova po kovářském dělníku Anna Šelbová ze Žižkova, 70letá vdova Anna Procházková ze Smíchova a 61etá vdova Jana Alešová z Královských Vinohrad.“
Podivuhodnou sebevraždu ale v pondělí 31. prosince 1923 zažila rakouská Vídeň: „V pondělí nalezen byl ve vídeňské opeře muž, který spáchal sebevraždu zvláštním způsobem. Vložil si ekrazitovou patronu do úst a zapálil ji zápalnou šňůrou.“
Masaryk na Žižkově, tragédie v přádelně a kocovina
Prezident Masaryk na oficiální návštěvě v Belgii v říjnu 1923. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Prezident Masaryk na oficiální návštěvě v Belgii v říjnu 1923. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Pro prezidenta T. G. Masaryka byl silvestr řádným pracovním pondělím: „Prezident republiky provázený generálem Čečkem navštívil v pondělí radnici žižkovskou, kde vystaveny jsou návrhy na Památník osvobození, který má býti umístěn na vrchu Vítkově.“ Masaryk v roce 1923 intenzivně cestoval po Evropě, právě se vrátil ze Švýcarska. V říjnu a listopadu stačil uskutečnit řadu významných oficiálních návštěv, například ve Francii ho uvítal prezident Alexandre Millerand, ve Velké Británii král Jiří V. a v belgickém Bruselu král Albert I. a princ Leopold.
Zatímco Masaryk plnil povinnosti prezidenta, v továrnách se i na silvestra jelo na plný provoz: „Dělnici Josefě Seifertové z Bubenče utrhl v pondělí v Mauthnerově přádelně v Bubenči čistící stroj na bavlnu pravou ruku a levou značně pohmoždil.“ Den jako každý jiný, s vážnými pracovními úrazy i dopravními nehodami. Jen o půlnoci se změnil letopočet, z roku 1923 na 1924.
Vraťme se k fejetonu z agrárnického Lidového deníku z 31. prosince 1923. „Slovní periody, líbání, objímání, pozdní lítost a nakonec – kocovina,“ nedělal si autor o silvestrovské noci zrovna velké iluze.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT. Ohňostroje, velká očekávání i šetření. Oslavy silvestra doznaly v čase výrazných změn. Podívejte se na video.
