Podle letecké společnosti Ryanair by byla případná pomoc české vlády aerolinkám Smartwings v rozporu s evropským právem.
Irská letecká společnost Ryanair se ohradila proti zvažované pomoci české vlády tuzemským aeroliniím Smartwings. Podle ní by kabinet měl upřednostnit zájmy spotřebitelů a dodržovat evropská pravidla pro hospodářskou soutěž, a neposkytovat tak Smartwings garance za stamilionový úvěr.
Čeští zákazníci si zaslouží co nejnižší ceny, což by jim vládní pomoc společnosti Smartwings znemožnila. Tak se na zvažovanou záchranu tuzemských aerolinek dívá výkonný ředitel skupiny Ryanair DAC Edward Wilson. „Ryanair je připraven převzít jakoukoli volnou přepravní kapacitu pražského letiště. Pro letošní léto jsme rozšířili spojení do nových destinací včetně letů na Rhodos, Korfu a nově také do Bordeaux nebo na Mallorku,“ uvedl Wilson v tiskovém prohlášení, ve kterém se irská letecká společnost ohrazuje proti možné vládní garanci za stamilionový úvěr pro Smartwings.
Ryanair českou vládu přímo vyzval, aby chránil zájmy spotřebitelů, dodržoval evropské právo a „nechal ostatní přepravce zaplnit volná místa na trhu“. Ryanair je navíc podle Wilsona schopen garantovat nejnižší ceny a nejlepší služby. „Čeští klienti zůstanou ve spojení se všemi hlavními byznysovými i turistickými destinacemi v Evropě,“ dodal Wilson s tím, že irská letecká společnost podporuje legální vládní pomoc na transparentní a nediskriminační bázi. To současné diskuse mezi vládou Andreje Babiše a aerolinkami Smartwings nesplňují. Jde prý o narušení evropských pravidel hospodářské soutěže, což způsobí pokřivení trhu.
S touto argumentací ovšem nesouhlasí české ministerstvo dopravy, pod které problematika státní pomoci Smartwings prioritně spadá. „V žádném případě nelze věc shrnout tak, jak tvrdí Ryanair, totiž že každá podpora je neslučitelná s právem Evropské unie. Případnou pomoc bude posuzovat Evropská komise,“ řekl CNN Prima NEWS František Jemelka, tiskový mluvčí rezortu dopravy. Připomněl také, že Ryanair byl příjemcem vládní podpory také, a to ve Velké Británii. „Máme z toho snad usuzovat, že tato podpora byla nezákonná?“ položil řečnickou otázku Jemelka.
Ostře se vůči výrokům Ryanairu ohradila také společnost Smartwings: „Ryanair by měl místo výkřiků směrem k české vládě vrátit té britské pomoc ve výši 17,8 miliardy korun, kterou přijal a která je ve výši téměř dvacetinásobku toho, co žádá společnost Smartwings,“ řekla CNN Prima NEWS tisková mluvčí tuzemského leteckého dopravce Vladimíra Dufková v reakci na Wilsonova slova. Zdůraznila také, že Ryanair ani žádná jiná zahraniční společnost nenabídne z českých letišť tak široké portfolio destinací a „nebude tak významným přispěvatelem pro českou ekonomiku jako česká skupina Smartwings“.
Stále stejná písnička
Není to poprvé, co se Ryanair takto tvrdě ohrazuje proti vládní pomoci nějaké letecké společnosti. Zřejmě nejhlasitěji dosud protestoval proti balíku devíti miliard eur (přes 238 miliard korun), kterým se kabinet Angely Merkelové chystá podpořit německou leteckou společnost Lufthansa. Výměnou za to by měl německý stát v Lufthanse získat dvacetiprocentní majetkový podíl. Vedení Lufthansy se k nabídce Merkelové kabinetu vyjádřil kladně. Zda ji letecký dopravce přijme, musí ještě stvrdit mimořádná valná hromada svolaná na 25. červen.
„Lufthansa je na státní pomoci nezdravě závislá. Podnikneme právní kroky, protože tuto pomoc považujeme za ilegální. Výrazně to naruší hospodářskou soutěž v Evropě,“ uvedl pro britský deník The Guardian Michael O´Leary, šéf Ryanairu. Podle něho se tím jen upevní dominantní postavení Lufthansy na evropském trhu, a to zcela neoprávněně, nýbrž z vůle vyšší moci, kterou je v tomto případě stát.
Německá vláda ale není zdaleka jedinou v Evropě, která se rozhodla letecké dopravce podržet. Francie vyčlenila na podporu leteckého průmyslu 15 miliard eur (téměř 400 miliard korun). Dalších 7 miliard (asi 185 miliard korun) má získat letecká společnost Air France-KLM, a to v podobě přímého vládního úvěru nebo záruk za úvěry komerční. Velké finanční injekce či jinou formu pomoci čerpají americké, korejské nebo izraelské aerolinie. American Airlines, United Airlines a Delta Air Lines dostanou vládní finanční asistenci v objemu přes 16 miliard dolarů (bezmála 375 miliard korun), 3,3 miliardy pak Trumpova administrativa přiklepla společnosti Southwest. Korean Airlines získají v přepočtu 20 miliard korun v podobě vydání dluhopisů, za jejichž splacení se zaručí jihokorejská vláda. V průběhu času má korejský dopravce vydat další akcie na navýšení svého základního jmění. Podobný plán nabídla izraelská vláda společnosti El Al.
Rozhodnutí v řádu týdnů
Počátkem června přinesl portál Lidovky.cz informaci o tom, že tuzemská letecká společnost Smartwings navrhla vládě plán, podle kterého by akcionáři do společnosti vložili miliardu korun a dalších 900 milionů by Smartwings mohly získat prostřednictvím státem zaručeného úvěru. V současné době se hovoří o sumě mezi 500 a 900 miliony korun. Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) minulý týden po jednání v Lánech s prezidentem Zemanem uvedl podmínky, za kterých by stát aerolinkám pomohl. Vedle zachování 2,5 tisíce pracovních míst zmínil také přejmenování společnosti na ČSA a to, že by si vlastníci nesměli nejméně deset let vyplácet dividendy.
Karel Havlíček rovněž minulý týden uvedl, že konečné rozhodnutí mělo přijít v řádu týdnů. Klíčový prý bude postoj ministrů a koaličních partnerů. Tuto informaci v úterý CNN Prima NEWS potvrdil i mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. „O formě, velikosti ani způsobu podpory Smartwings ještě nebylo rozhodnuto. Pokud tomu tak bude, dojde ke konzultacím s Evropskou komisí,“ sdělil redakci. Vzhledem k tomu, že Komise už dala zelenou státní záchraně aerolinek v různých evropských zemích, neměl by to být problém ani v tomto případě. Komise totiž schválila státní pomoc společnostem jako Air France-KLM, Finnair, TAP Air Portugal a koneckonců také Lufthanse. U té si ovšem vymínila, aby se vzdala 24 slotů na letištích ve Frankfurtu nad Mohanem a v Mnichově.
Ministr průmyslu, obchodu a dopravy také uvedl, že na pomoc by měly mít možnost dosáhnout i jiné velké dopravní společnosti. Musela by tomu ale předcházet změna příslušného zákona. „Jednáme s desítkami společností na individuální bázi, které se kvůli své velikosti nevešly do nějaké formy vypsaných podpor,“ řekl Karel Havlíček v minulém týdnu ČTK. Názvy firem, se kterými jeho rezorty jednaly, ale zveřejnit odmítl.
