Zastropování cen energií je rychlým, ale plošným a velmi nákladným řešením. Tak hodnotí krok vlády Petra Fialy (ODS) analytici, podle kterých je klíčová také pomoc firmám. Bez účinného nástroje na podporu průmyslu totiž krize dopadne ještě více na domácnosti než dosud.
Ministerstvo průmyslu pod vedením Jozefa Síkely (STAN) nečekalo na celoevropské řešení drahých energií a předložilo vlastní návrh. Ten počítá s tím, že se zastropují ceny elektřiny na šesti korunách za kWh a ceny plynu na třech korunách za kWh. Opatření má vejít v platnost od prvního listopadu a státní pokladnu přijde odhadem ministra financí Zbyňka Stanjury na 130 miliard korun.
PŘEHLEDNĚ: Vše o zastropování cen energií. Pro koho bude platit a kolik ušetříme?
Vláda Petra Fialy (ODS) zastropovala ceny elektřiny a plynu před nadcházející topnou sezónou. Řada domácností se ale stále děsí, jaké zálohy na energie je budou čekat v příštím roce a zda je budou schopny zaplatit. Jak zastropování cen rozumět a jaké pomoci mohou lidé využít?
Podle odborníků se jedná o relativně rychlou pomoc, má však několik nevýhod. První je, že se jedná o plošné opatření. Pomáhá tedy i lidem, kteří pomoc s energiemi nepotřebují. Placení vysokých záloh za elektřinu i plynu pro ně nepředstavuje existenční problémy.
To kritizuje Petr Kymlička z poradenské skupiny Moore Czech Republic. „Státu se stále nedaří přijímat cílená opatření, která pomohou složitou situaci zvládnout těm, kteří se bez ní neobejdou. V představeném modelu navíc zcela chybí mechanismus, který by motivoval k energetickým úsporám,“ řekl Kymlička v narážce na rakouský model, který k úsporám motivuje.
Hrozí možné zneužití
Rakouská vláda totiž zastropovala domácnostem 80 procent spotřeby z minulého roku. Spotřeba navíc je pak za tržní cenu. Tento model má právě motivovat k úsporám, aby lidé platili za energie co nejméně. „Pokud nebude poskytnuta rychlá a účinná podpora firmám, následné dopady v podobě propouštění a omezování subdodávek z části zastíní i zastropování cen pro domácnosti a malospotřebitele,“ dodal Kymlička.
Podobně hovoří i hlavní ekonom skupiny Roklen Pavel Peterka. „Z fiskálního pohledu se jedná o opravdu drahé opatření, které povede k růstu zadlužení. Vláda si navíc na tyto výdaje bude půjčovat v době drahého dluhového financování, např. výnos desetiletých státních dluhopisů České republiky je nejvyšší od roku 2010,“ uvedl v komentáři pro CNN Prima NEWS Pavel Peterka.
Podle něj se jedná o drahé opatření, protože je plošné. Podporu tak dostane každý, i když ji nepotřebuje. „Existují obavy z možného zneužití systému, kdy díky kompenzaci distributor energií nebude mít motivaci příliš zlevňovat. Zákazník zaplatí u většiny distributorů v zásadě stejně a ani ten nebude mít motivaci hledat levnější tarif a snížit tak objem nutné kompenzace ze strany státu,“ pronesl Peterka.
Vláda na středu chystá zveřejnit podobnou pomoc pro firmy a celý průmysl. Zatím není jasné, na jaké ceně bude strop nastaven a koho se bude týkat. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se tak celková cena za zastropování energií může pohybovat okolo 200 miliard korun.