PŘEHLEDNĚ: Vše o zastropování cen energií. Pro koho bude platit a kolik ušetříme?

V posledních měsících lámaly ceny energií rekordy. Zejména elektřina se vyhoupla i přes 1 000 eur (24 530 korun) za megawatthodinu a plyn prolomil hranici 300 eur (7 360 korun) za megawatthodinu. Evropské státy proto sahají po různých nástrojích, které mají ceny energií zkrotit. K boji proti drahé elektřině a plynu vytáhla také vláda Petra Fialy, která schválila zastropování cen.

Jaký strop vláda zavedla?

Vládní kabinet se dohodl, že domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně 6 korun včetně daně z přidané hodnoty za jednu kilowatthodinu a plyn bude stát nejvýše 3 koruny za kilowatthodinu. Celková cena elektřiny by se tak mohla pohybovat okolo 7 až 9 korun za kilowatthodinu. Bez stanovení stropu by se částka mohla vyšplhat až ke 12 korunám za kWh.

Z čeho se skládá cena elektřiny?

Cenu elektřiny lze vnímat jen jako celkovou položku v rámci měsíčních záloh. Bližší údaje ale pomohou zjistit, za jaké služby se v celkové ceně platí. Pro každou domácnost je faktura za elektřinu složená ze dvou částí. Tedy ceny silové elektřiny a regulované platby za dopravu elektřiny. Cena silové elektřiny se dále dělí na pevnou měsíční platbu, cenu elektřiny ve vysokém tarifu (VT) a cenu elektřiny v nízkém tarifu (NT). Regulovaná platba za dopravu je určena pevnou sazbou distribuce a je složená z měsíčního platu za příkon, plat za distribuované množství elektřiny v NT a VT, cenu systémových služeb, cenu na podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a cena za zúčtování operátora trhu.

To vše se odráží ve výsledné ceně elektřiny. Vláda sáhla pouze na silovou elektřinu, kde platí strop šesti korun za MWh. Regulovaná složka tvoří více jak polovinu účtu za elektřinu a je určována Energetickým regulačním úřadem. V současné době platí, že poplatek za obnovitelné zdroje se nemusí platit od letošního října až do konce příštího roku.

Kdy začne strop platit?

Se zastropováním cen se počítá od listopadu letošního roku. Lidé by tak nemuseli doplácet vysoké účty za energie v případě, že by došlo k dalšímu skokovému zdražování na burzách.

Kolik budou lidé platit po zastropování?

Velmi bude záležet na každé jednotlivé domácnost, jaký má tarif, zda má ceny zafixovány nebo jak elektřinu a plyn využívají. Pokud se jedná o domácnost, ve které se používá elektřina na běžné spotřebiče v rámci tarifu D02d, tak při modelovém příkladu by měla rodina v minulém roce spotřebu 1 511 kWh. Celková částka činila 8 757 korun při 3,94 koruny za kWh. Pokud by se nové zálohy na příští rok odvíjely od cenového stropu šesti korun za kWh, tak by roční částka vystoupala na 12 854 korun.

Příklady však uvádí i ministerstvo průmyslu. Průměrná domácnost má spotřebu okolo 1,9 MWh, za kterou v roce 2022 utratí měsíčně 1 140 korun. Platba v dalším roce by se po zastropování cen mohla pohybovat okolo 1 508 korun měsíčně a bez stropu 3 199 korun měsíčně. Průměrná domácnost tak zaplatí ročně letos 13 680 korun, v příštím roce by platila 18 096 korun a bez schváleného stropu přes 38 tisíc korun. Více píšeme zde.

Platí to pro všechny?

Zastropování cen bude platit pro všechny domácnosti, kromě výjimek. A těmi jsou ti, kteří mají ceny fixované na příští a dokonce přespříští rok. Skupina ČEZ pro CNN Prima NEWS uvedla, že se jedná o většinu zákazníků, kteří mají sjednané fixace.

Co když mi fixace cen energií končí?

Dodavatelé energií uvádějí, že se nemusí hned jednat o velkou obavu. I když situace není na trhu příznivá, jednotlivé společnosti dodávající energie své zákazníky znají. Tedy jakou mají spotřebu a jaký tarif klienti měli. „Zákazníci, kterým fixace končí, budou mít sice vyšší cenu než dosud, jsou ale v určité cenové výhodě. Dodavatelé energií na ně pohlížejí jako na své dlouhodobé zákazníky, které znají. Znají jejich tarif, spotřebu a spotřebitelské chování. Mají pro ně připraveny prolongační ceníky. Ty mají zpravidla nižší cenu než ceníky pro nově příchozí zákazníky,“ řekl pro CNN Prima NEWS mluvčí Pražské energetiky Karel Hanzelka.

Jak to bude s úsporným tarifem?

Kvůli schvalování zastropování cen energií ustoupil úsporný tarif do pozadí. S ním se však nadále počítá a měl by pomoci lidem zlevnit už tak vysoké účty za energie. Letos by tarif mohl lidem zlevnit účty až o 4 000 korun. V příštím roce by měla být podpora v rámci úsporného tarifu adresnější. Stále platí, že o úsporný tarif nemusí lidé nijak žádat. V účtech se projevuje automaticky od 1. října letošního roku.

Kolik to bude stát?

Zastropování cen energií nebude zadarmo. Lidem sice zlevní energie, přesto stát bude muset vydávat peníze z rozpočtu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odhaduje, že zastropování by mohlo vyjít na 130 miliard korun. To je velmi vysoká částka, která by však měla být zpět navrácena pomocí příjmů ze všech státních společností, připravovanou daní z neočekávaných zisků a příjmů z emisních povolenek. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je možné, že stát bude muset na zastropování vynaložit částku okolo 200 miliard korun.

Jak jsou na tom okolní státy?

Kromě celoevropského řešení má několik států své vlastní scénáře na zastropování cen. Známý je příklad Rakouska, kde vláda zastropovala cenu elektřiny pro domácnosti ve výši 80 procent loňské průměrné spotřeby. Nad tento strop budou lidé platit tržní cenu. Domácnosti jsou tím motivovány k šetření a navíc mají jistotu, že při nižší spotřebě nebudou platit vysoké sumy.

S vysokými cenami energií se potýká i Francie, která podpořila zaměstnance bonusem na podporu kupní síly v maximální částce 600 eur. Vláda také sáhla k zastropování cen elektřiny, které stálo kasu 20 miliard eur.

Energetickou krizi velmi dobře vyřešilo Portugalsko spolu se Španělskem. Stát v rámci tzv. Iberské výjimky mohly cenu energií zastropovat už dříve. Řešení je postavené na oddělení ceny plynu a elektřiny. Zároveň státy také stanovily maximální cenu plynu pro výrobu elektřiny na 40 eur (980 korun) za jednu MWh. Země nabídly výrobcům dotaci a náklady kompenzuje speciální daň, která je obdobou českého příplatku za obnovitelné zdroje elektřiny.