Ministr zdravotnictví Roman Prymula Zdroj: ČTK
Denní přírůstek nakažených není důležitý, na dotaz CNN Prima NEWS to v pátek uvedl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Zároveň přiznal, že s čísly jsou odborníci schopní čarovat. Jaká data je tedy podle něj i podle odborníků z ministerstva zdravotnictví podstatné sledovat? O tom hovořila v pořadu 360° Pavlíny Wolfové redaktorka on-line webu Renáta Bohuslavová. Tématem byla i neochota Ústavu zdravotnických informací a statistiky zveřejňovat podrobná data.
Ačkoliv ministerstvo zdravotnictví od začátku vypuknutí pandemie klade důraz na zveřejnění především denního přírůstku nakažených, po půl roce ministr Roman Prymula přiznává, že číslo není vůbec podstatné.
„Číslo denního nárůstu není důležité. V podstatě nám ukazuje, jak se bude vyvíjet počet klinicky závažných případů, což se odvozuje od tohoto údaje. Počet hospitalizovaných se drží mezi dvěma až čtyřmi procenty. Kdybychom používali čísla vyšší, vyšlo by nám nižší procento těžkých případů,“ řekl na dotaz CNN Prima NEWS.
Prymula: S čísly jsme schopní čarovat
„Jsme schopní s čísly čarovat,“ uvedl Prymula, podle něhož je nutné zachovat stále stejný přístup k datům, aby bylo vidět trendy. Že počty nakažených o ničem zásadním nevypovídají, na tom se shodují i odborníci napříč zdravotnictvím.
Nemocnice se plní nakaženými, lůžka s ventilátory dochází. PŘEHLED po krajích
Více než půl roku od vypuknutí pandemie koronaviru v Česku jsou konečně k dispozici data o kapacitách lůžek v nemocnicích. A to i přesto, že odborníci Ústavu zdravotnických informací a statistiky s jejich detailním zveřejněním nesouhlasí. Z nich je patrné, že kapacity lůžek na ARO nebo JIP jsou v Česku vyčerpané na téměř 75 procent i bez COVID-19 pozitivních pacientů. Naopak lůžka s mimotělním oběhem nebo plicní ventilací jsou téměř prázdná. V přehledu CNN Prima NEWS můžete zjistit, jak je na tom právě váš kraj či nemocnice.
Ve skutečnosti jich je totiž mnohem více, ale nikdy se to nemůže potvrdit, protože se adekvátně tomu nenavyšuje počet testů. Pokud se bude stabilně dělat kolem 23 tisíc testů denně, zůstane na stejných hodnotách i počet nově nakažených, tedy maximálně kolem 3000. To vše samozřejmě za předpokladu, že se v tomto vzorku dramaticky nezvýší počet pozitivních testů.
Tím se dostáváme k číslům, která jsou podle Prymuly i jeho kolegů důležitá. Prvním je právě zmíněné procento pozitivních testů ve všech testech, které jsou v ten den provedeny.
Klíčový je údaj o hospitalizovaných
Druhou klíčovou hodnotou jsou počty hospitalizovaných pacientů – podle šéfa klinické skupiny na ministerstvu zdravotnictví a předsedy České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimíra Černého jde dokonce o nejdůležitější číslo.
Počty hospitalizovaných se ze středečních 628 postupně zvyšují. Ve čtvrtek bylo hospitalizovaných celkem 670 pacientů a v pátek večer už na 740, z toho 190 pouze v Praze. V těžkém stavu je aktuálně v celém Česku 151 pacientů.
Tato čísla je nutné sledovat v souvislosti s počty volných lůžek právě pro těžce nemocné pacienty. Podle profesora Černého jde především o kapacity na jednotkách intenzitní péče a lůžek s kyslíkem. Data k pátečnímu večeru uvádějí, že kapacity napříč Českem jsou dostatečné, v Praze naopak rychle docházejí.
| JIP celkem | JIP volná | Lůžka s kyslíkem celkem | Lůžka s kyslíkem volná | |
|---|---|---|---|---|
| Česko | 3882 | 932 (23 %) | 22 805 | 6 686 (29 %) |
| Praha | 830 | 97 (11 %) | 3 151 | 579 (18 %) |
Celkem bylo k pátečnímu večeru v Praze 190 hospitalizovaných pacientů, což je o 19 více než ve čtvrtek. Pokud by tempo růstu pokračovalo, znamenalo by to, že za čtyři dny budou pražská lůžka JIP zcela vyčerpaná. Musí se ale počítat s tím, že někteří hospitalizovaní zemřou, další nemocnice propustí a jiné přemístí z intenzivních lůžek na klasická. Ministerstvo zdravotnictví už nemocnicím zadalo, aby navýšily počty lůžek pro nemocné s COVID-19.
Podle Vladimíra Černého je systém v celém Česku na následujících 14 dnů připraven. V Praze podle ministra Romana Prymuly, jak přiznal už dříve, ovšem vyčerpání hrozí. Resort má nyní podle obou připravený systém právě na následujících 14 dní.
Důležité bude i sledovat růst reprodukčního čísla, které nyní podle Prymuly je 1,4. Kapacity by ale měly vydržet až do růstu na 1,8. Zda to tak skutečně je, ukážou čísla v příštím týdnu. Ještě v sobotu se očekává velký nárůst hospitalizovaných.
Počty nakažených zdravotníků
Dalším nezbytným číslem, které je třeba sledovat, jsou počty nakažených zdravotníků. Poslední aktualizovaná čísla, které zveřejnila České lékařská komora a pochází z Ústavu zdravotnických informací a statistiky, jsou z 19. září. Ukazují 60násobný nárůst počtu případů v případě lékařů a 100násobný v případě sester a dalších zdravotníků.
| Nakažení zdravotníci | 20. srpna | 19. září |
|---|---|---|
| Lékaři | 4 | 259 |
| Sestry | 3 | 433 |
| Ostatní zdravotníci | 4 | 416 |
Podle statistik ÚZIS je v zemi asi 50 tisíc lékařů a přibližně 80 tisíc zdravotních sester. Z toho 3 500 lékařů a 11 700 sester pracuje na ARO a JIP.
Hygiena zvládne trasovat jen třetinu lidí
Podle odborníků na zpracování dat je už v současnosti Česká republika v potížích. „Musíme si uvědomit, že jsme stále v situaci poměrně vysokého exponenciálního růstu. V minulém měsíci byla čísla čtyřikrát nižší. Množství hospitalizovaných a mrtvých navíc vidíme přibližně s dvoutýdenním zpožděním,“ nastínil Roman Neruda z Centra pro modelování biologických a společenských procesů.
Zakladatel projektu Hlídač státu Michal Bláha zase uvedl, že čeští hygienici nedokážou odtrasovat všechny kontakty infikovaných. „Například při třech tisících nakažených je potřeba obvolat 16 tisíc lidí, hygiena ale zvládne pouze tak šest tisíc. Prostě část, kterou má na starosti stát, nestíhá,“ dodal Bláha v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS.
