Rodina, armádní činitelé či váleční veteráni a další se v úterý přišli na brněnský Ústřední hřbitov rozloučit s válečným veteránem Emilem Bočkem. Pohřeb provázely vojenské pocty, začal ve 14:00 průletem letounů JAS-39 Gripen. Do obřadní síně mohli na přání rodiny jen zvaní hosté, před ní ale lidé sledovali přímý přenos na velkoplošné obrazovce. Poslední žijící český stíhací pilot britského Královského letectva (RAF) zemřel 25. března, měsíc po oslavě 100. narozenin.
Boček byl držitelem mnoha vyznamenání, blahopřejný dopis ke stovce mu poslal i britský král Karel III. Minutou ticha uctili Bočkovu památku při zahájení schůze Sněmovny také poslanci.
V prostoru před smuteční síní se obřadu díky velkoplošné televizi účastnily desítky vojáků a dalších lidí. Zazněly salvy, česká a slovenská státní hymna, mezi proslovy pak skladby jako Montgomery či Škoda lásky. Projevy pronesli armádní činitelé či přátelé, zazněla i slovenština. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že jde o loučení s legendou, vynikajícím vojákem a skvělým chlapem. Uvedl, že generál Boček byl posledním pojítkem se slavnou historií československých stíhacích pilotů Královského letectva za druhé světové války.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Boček byl velký frajer a hrdina. Jak na zesnulého pilota RAF vzpomínají politici?
„Generál Boček byl pro nás velkým vzorem a inspirací. Budeme si ho vždy vážit jako výborného vojáka a také jako skromného člověka. Budeme si ho pamatovat nejen pro to, co vykonal pro svoji vlast, ale také pro jeho elán, nadšení, energii a eleganci, s jakou bral život,“ řekl Řehka.
Přítomni byli například i brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) či jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Za britskou stranu se účastnil velvyslanec v České republice Matthew Field. Na závěr obřadu, krátce před 15:00, nad hřbitovem přeletěla trojice vrtulníků s dýmem v barvách trikolory.
Na Emila Bočka zavzpomínal také bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. „Byl osobnost jen tím, že se tak choval. Byl statečný a skromný, vždycky vystupoval příjemně a pokorně,“ popsal pro CNN Prima NEWS Šedivý. Jejich poslední setkání prý bylo poklidné. „Jeho pokročilý věk byl zřejmý, bylo jasné, že dřív nebo později odejde. On s tím by smířen a dovedl s tím pracovat,“ dodal Šedivý.
Boček nejraději vzpomínal na Británii
Boček pocházel z Brna-Tuřan a poslední měsíce prožil v jednom z brněnských domovů pro seniory. Ještě v únoru přijímal gratulanty ke 100. narozeninám. Tehdy řekl, že je spokojený a že z dlouhého života nejraději vzpomíná právě na Británii. „Tam bylo dobře. Ty spitfiry, to byly perfektní mašiny. Nebylo to náročný, bylo to moc dobrý,“ řekl Boček.
,,Když jsem sedal do letadla, strach jsem nikdy neměl. Vždy jsem si říkal, že se to nemůže stát mně, že vždy sestřelí někoho jiného.“
— Armáda ČR (@ArmadaCR) April 4, 2023
pilot Emil Boček.
Jen čisté nebe, pane generále.#Nezapomeneme pic.twitter.com/zX4TJ9Kjyx
Z nacisty obsazeného Československa odešel Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. Brzy po válce odešel do civilu, pracoval jako mechanik a soustružník. Po listopadu 1989 se dočkal opakovaného povýšení a vysokých vyznamenání. V létě 2016 se ještě jednou v Británii vrátil za knipl stíhačky, se kterou se v Británii účastnil bojů proti nacistickému Německu.
Českoslovenští letci nemohli po Mnichovu a následné německé okupaci ukázat pilotní umění ani odhodlání bránit vlast. Mnozí z nich ale už na podzim 1939 odešli do zahraničí a v leteckých bojích nad Polskem a Francií předvedli své schopnosti. Po kolapsu francouzské armády se stovky z nich dostaly do Británie, kde letci opět dostali příležitost zapojit se do boje v řadách RAF. Získali tam zásluhy, respekt a uznání, kterého se jim pak nedostávalo v Československu za komunistické totality.
