Méně českého ovoce a kácení jabloní
Ovocnáři museli podle svých slov kvůli špatnému odbytu svého ovoce na domácím trhu a vysokým nákladům redukovat své sady, převážně jabloňové. Celková plocha jabloní se tak v zimě a na jaře v Česku zmenšila o osm procent. Někteří ale sady zredukovali i o dvacet a více procent – a půjdou ještě dál. Místo ovocných stromů osejí nebo již oseli plochy například obilím a řepkou.
Jiří Pátek vede zemědělské družstvo Libčany na Královéhradecku. Za poslední dva roky musel rozhodnout o vykácení zhruba 30 hektarů jabloní a osmi hektarů třešní. Ani jeden strom nenahradili novým, i když to původně plánovali.
Místo toho na plochu vyseli řepku olejnou. „Je to žalostná situace. Člověka to úplně bolí u srdce. Na poli mohly být moderní a krásné odrůdy, s technologií, jsou tady studně, máme tady rozvod vody,“ stýská si ředitel ZD Libčany Pátek s tím, že je k tomu donutily okolnosti: „Tlak z dovozu ze zahraničí a totální neochrana trhu v České republice. Další věcí jsou obrovské náklady na skladování, energii, udržování řízené atmosféry při skladování od sklizně až do prodeje.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Oblíbené samosběry startují. Za jahody bez chemie zaplatíte o polovinu míň než v supermarketu
Marže obchodníků jsou podle jeho slov příliš vysoké, jeho podnik dostává na výkupu 12 až 15 korun za kilogram jablek, přitom prodejní cena v marketech je i několikanásobně vyšší. „Možná řízený, možná neřízený, ale určitě to je útlum zemědělské produkce v rámci České republiky,“ dodává Pátek.
Prouza nešetří kritikou
To, že sadaře ke kácení ovocných stromů nutí okolnosti, potvrzuje i prezident Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík: „Většina ovocnářů v České republice nechce skončit s ovocnářstvím, ale snižuje plochy a potenciálně produkci, aby měla jenom takový objem produkce, který dokáže prodat přímo konečnému spotřebiteli a ideálně se vyhnout zahraničním řetězcům.“ Právě ty podle něj ovládají cenovou politiku na českém trhu a nutí sadaře dál kácet.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza v jednání ovocnářů vidí spíš vypočítavost. „Ovocnáři dlouhé roky kašlali na obnovu sadů a to, co kácí, jsou staré sady, které přestaly plodit. Káceli by je letos nebo příští rok, ale co tady hrají za hru, tak se snaží získat od ministerstva zemědělství další dotační titul,“ říká Prouza. To je podle ovocnářů nesmysl. Jablka by prý totiž na rozdíl od řepky a obilí na domácím trhu prodali jen se ztrátou.
„Přitom by stačilo, kdyby obchodníci zaplatili pěstitelům jenom o pár korun více, třeba o tři koruny za kilogram, a pěstitelé by vůbec neměli problémy,“ uvádí prezident Agrární komory ČR Jan Doležal a souhlasí s ním i Jiří Pátek: „Aby nám byla zaplacena cena nákladová, která tam je, a aby byl ochráněn trh v rámci České republiky tak, jak je to v jiných státech v rámci Evropy.“
Pomoci chce i možný ministr
Navíc podle některých politiků a odborníků hrají v celém ekosystému ovocné sady též významnou ekologickou roli. „Miliony ovocných stromů poté v krajině chybí a to má samozřejmě i neblahé ekologické dopady. Je to útočiště pro drobná zvířata, působí to, jak se říká, jako taková přírodní klimatizace,“ podotýká prezident Agrární komory ČR Doležal. „Určitě by tam neměla být řepka. Myslím, že pokud chceme diverzifikaci, tak bychom měli mít pestrost krajiny,“ přitakává poslankyně Margita Balaštíková (ANO).
ČTĚTE TAKÉ: Balaštíková obhajovala dotace pro zemědělce. Jako přednáška Agrofertu, glosoval Benda
Kandidát na ministra zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) zatím nechce prozrazovat kroky svého budoucího resortu – pokud se ho ujme. Je ale prý připraven setkat se i se zástupci ovocnářů: „Povedeme o tom debatu, a budu-li moci nějak konkrétně věci pomoci, i například debatou, diskusí s distributory, tak to samozřejmě udělám.“
Většina ovocnářů, včetně Jiřího Látka, ale zatím světlo na konci tunelu nevidí: „Vím, že má kolem sebe spoustu poradců, ale ti už tam byli předtím a výsledek práce všech těchto lidí je, že se pozice farmáře nebo zemědělce v rámci České republiky ztrácí.“
