Kauza rodiny Michalákových
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve čtvrtek rozhodl ve prospěch Norska v případu Češky Evy Michalákové, které norská sociální služba Barnevernet před více než deseti lety odebrala syny Denise a Davida a umístila je do pěstounské péče. Podle soudu ve Štrasburku Norsko v případu odebrání dětí manželům Michalákovým neporušilo příslušný článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.
V článku 8 se uvádí, že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života a státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to nezbytné a v souladu se zákonem.
„Rozhodnutí v případě Michalákových je pro nás překvapivé, protože z našeho pohledu odporuje předchozí judikatuře soudu. Jsme připraveni pokračovat k Velkému senátu a věřím, že uspějeme podobně, jako se to stalo v minulosti s první kauzou proti Barnevernu Strand Lobben. V mezidobí navíc nastaly některé nové skutečnosti, o které můžeme naše odvolání opřít,“ uvedla advokátka rodiny Dora Boková.
Boková ve svém vyjádření připomněla případ Norky Trude Strandové Lobbenové, jíž norské úřady odebraly syna krátce po narození. Případ se nakonec dostal před Velký senát štrasburského soudu, který dal matce za pravdu.
Soud: Michaláková zveřejňovala citlivé informace
O odebrání synů Denise a Davida českým rodičům Michalákovým rozhodla norská sociální služba v roce 2011 kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Později norské úřady zbavily Evu Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla a obrátila se proto se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva.
Michaláková zároveň případ silně medializovala a zveřejňovala o dětech citlivé informace, včetně fotografií, a to i přes žádost staršího chlapce Denise, aby tak nečinila. Štrasburský soud v rozsudku mimo jiné připomněl, že Denis trpí posttraumatickou stresovou poruchou a otevřeně odmítl s matkou žít. Také z těchto důvodů norské úřady zbavily později Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, zatímco otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla a obrátila se proto se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva.
Štrasburský soud dnes uvedl, že nařízení o pěstounské péči a pozdější zbavení rodičovských práv bylo v souladu se zákony. „ESLP vzal na vědomí zejména odkaz norského soudu na závažné zanedbávání, fyzické a sexuální zneužívání a také skutečnost, že byly vyslechnuty děti a soud vydal individuální rozhodnutí týkající se každého z nich,“ konstatoval Evropský soud pro lidská práva.
Podle soudu ve Štrasburku Michaláková zveřejňováním osobních údajů o dětech na internetu situaci dále zhoršovala. „S ohledem na názory a na psychologickou situaci dětí ESLP rozhodl, že norský soud dostatečně odůvodnil své rozhodnutí odejmout matce právo na styk s oběma dětmi,“ dodal soud v prohlášení.
Barnevernet je dlouhodobě kritizován
„Spravedlnost je bohužel v případě ukradených dětí pomalá a v tomto aktuálním rozhodnutí i slepá. Připomínám navíc, že z hlediska českého práva byly obě děti svěřeny do péče matky Evy Michalákové. Je absurdní, že děti s českým státním občanstvím nadále zůstávají na neznámém místě a rodina ani český stát o nich nic neví,“ řekla v reakci na čtvrteční verdikt ESLP senátorka a členka Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových Jitka Chalánková.
Připomněla tak loňské rozhodnutí soudu v Hodoníně, který formálně svěřil děti do péče matky, ačkoli na faktický stav věcí to vliv nemá.
Eva a Josef Michalákovi se v Norsku usadili po svatbě v roce 2005, manžel zde již dříve žil. V roce 2005 se jim narodil Denis, v roce 2008 David. Všichni mají české občanství. Manželé se později rozvedli, Michalák se k případu dětí na rozdíl od exmanželky vyjadřoval jen vzácně.
Norská sociální služba Barnevernet je dlouhodobě kritizována některými rodiči a experty, podle nichž zachází ve své snaze ochránit děti příliš daleko a často odebírá rodičům jejich biologické potomky a dává je do pěstounské péče bez dostatečného odůvodnění. Stále větší počet případů je řešen také u Evropského soudu pro lidská práva.
Expert na evropské právo Andrej Ruščák, který v Norsku několik let žil i s rodinou, ve svém loňském příspěvku pro Konzervativní noviny označil za příčinu potíží roztříštěnost systému.
„Hlavními problémy nebyla primárně zlá vůle, ale nekoncepčnost, roztříštěnost systému a špatně nastavené vztahy,“ napsal Ruščák, podle kterého v zemi byly obce, které dokázaly pomáhat skvěle, a klidně v tomtéž kraji obce, které rodiny „vyloženě týraly“.
