ANALÝZA: Putin se definitivně upnul k teroru. Nedokáže unést porážku na frontě a výsměch

Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění.

Následky raketových útoků v Kyjevě

Ruské síly na Ukrajině zažívají jeden nezdar za druhým. Nejen, že na řadě míst musí před obránci ustupovat a přichází o dobytá území, ale tvrdou ranou pro ně je i nedělní exploze na Krymském mostě. Vladimir Putin a jeho lidé zjevně nedokáží unést pokoření a výsměch, kterého se mu na Ukrajině a na Západě dostává, tudíž se uchyluje k jiné strategii. Svými útoky na civilní obyvatelstvo v ukrajinských městech se definitivně upnul k teroru.

Vládce Ruska neprožívá šťastné období. Putin sice čerstvě oslavil životní jubileum v podobě 70. narozenin, ale kvůli válce na Ukrajině vůbec nemá důvod k radosti. Jeho silám se už týdny nedaří – postupně vyprazdňují své pozice před postupujícími Ukrajinci, kteří díky vyčerpání Rusů a moderním zbraním od západních mocností převzali iniciativu na frontách.

Desítky raket pustoší ukrajinská města. Jde o součást naší operace, hájí masakr Kreml

Rusko jen za pondělí odpálilo proti Ukrajině minimálně 83 raket. Následky jsou pro Ukrajinu zdrcující. Výbuchy s oběťmi na životech hlásí mnoho měst včetně Kyjeva. K odporným útokům na civilní obyvatelstvo už se vyjádřil i Kreml. Podle mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrije Peskova jsou pondělní údery „součástí speciální vojenské operace“. Putin pak doplnil, že jde o odvetu za sobotní poničení Kerčského mostu.

Další tvrdou ránou ruské prestiži a potažmo i Putinově respektu byla nedělní exploze na Krymském mostu přes Kerčskou úžinu. Nejen, že se tímto úderem značně zhorší zásobování a transport mezi Krymem a pevninským Ruskem, jde především o poničení symbolu ruské anexe, protože most Rusko postavilo až poté, co se Krymu zmocnilo. Slavnostní otevření bylo teprve v roce 2018 a jako první jej ceremoniálně přejel právě Putin.

Ruské hlavě státu i proto kvůli incidentu zůstal místo narozeninového potěšení jen vztek. Následně už pro Putina nebyl problém vyslyšet výzvy k pomstě, jež v rozlohou největší zemi světa v souvislosti s poškozením Krymského mostu zaznívaly. Následoval teror. V neděli ruské rakety tvrdě zasáhly obytnou čtvrť v ukrajinském Záporoží. Dosavadní bilance je 12 mrtvých, včetně dvou dětí, a desítky raněných. Nemusí jít přitom o konečné číslo, protože záchranáři stále prohledávají sutiny rozbořených domů.

Hněv Putina pak Ukrajinci ještě více pocítili v pondělí dopoledne. Ruské rakety postupně zasáhly Kyjev, Lvov, Černigov nebo Žytomyr, tedy na velká města vzdálená frontovým liniím. Střely dopadly na parky, náměstí nebo obytné čtvrti – jde zcela jasně o oblasti, které vojensky nemají žádný význam. Kreml se zkrátka a dobře rozhodl si svou frustraci vybít kde se dá. Tím pádem pálí raketami i na běžné civilisty a oblasti, jež nemají strategický potenciál.

Ukrajinci zuří

Rusové se dušují, že pálili na oprávněné cíle. „Ruské ozbrojené síly masivně zaútočily přesnými střelami s dlouhým doletem na cíle vojenského velení, komunikace a energetickou síť Ukrajiny. Účel útoku byl splněn. Všechny určené objekty byly zasaženy,“ popsal v pondělí mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Záběry a fotografie z ukrajinských měst ovšem ukazují poraněné civilisty a zničené parky, obytné či kancelářské budovy a ohořelá osobní auta. Ukrajinci hovoří o tom, že Rusové se otevřeně dopouští terorismu. „Putin nebyl ‚vyprovokován‘ k tomu, aby rozpoutal raketový teror za ‚Krymský most‘. Rusko neustále útočilo na Ukrajinu raketami už před mostem. Putin je zoufalý kvůli porážkám na bojišti a tak využívá raketový teror, aby zvrátil průběh války ve svůj prospěch,“ komentoval ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Ještě ostřeji mluví jeho náměstek a donedávna ukrajinský velvyslanec v Česku Yevhen Perebyjnis. „Zas*aní teroristé,“ napsal k ruským útokům na sociální sítě Perebyjnis.

Svůj názor na ruské ostřelování má i poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Serhij Leščenko. „Je strašlivé, že se něco takového děje v ulicích Kyjeva. Zároveň ale chápeme, že jde o projev Putinovy slabosti, protože to nemá nic společného s tím, jak tuto válku ukončit, ale naopak jak pokračovat v eskalaci. Je to projev jeho hněvu, protože není schopen dosáhnout výsledku, který deklaroval na začátku této strašlivé války,“ řekl pro CNN Leščenko.

O terorismu mluví i Putin

Slova o terorismu použil ve svém pondělním projevu i Putin, ale v opačném gardu. „Kyjevský režim už dlouho používá teroristické metody,“ prohlásil ruský prezident s tím, že Ukrajinci zároveň cíleně vraždí klíčové postavy sloužící Rusku nebo nepřiměřeně ostřelují města na Donbase.

Znovu je také obvinil z bombardování okolí Záporožské jaderné elektrárny, ačkoliv pozorovatelé uvádí, že útoky naopak provádí Rusové. Stejně tak osočil Kyjev z poškození plynovodu Nord Stream 1 a 2, přestože Ukrajina vůbec nemá přístup k Baltskému moři a navíc zahraniční mocnosti označují za viníka Moskvu.

Ruská média věrná Kremlu sice o raketových úderech na Ukrajině informují, ale drží se narativu propagandy Vladimira Putina. Kupříkladu agentura TASS vydala článek o prohlášení ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala, kterak informoval o poškození několika různých objektů potřebných pro infrastrukturu a o možnosti, že některé ukrajinské regiony budou bez elektrického proudu či vody. O civilních obětech v textu není ani slovo.

Ostřelování civilistů nikdy k ničemu nevedlo

Ačkoliv Putin a jeho věrní mluví o zasažených „vojenských cílech“, realitou jsou desítky zraněných a mrtvých civilistů, zničené rezidenční a administrativní budovy a krátery na ulicích či v parcích. Cílené útoky na civilní obyvatelstvo jsou označovány za terorismus.

Právě o ten se i podle zahraničních médií a pozorovatelů Putin snaží. Například list The New York Times otevřeně píše, že jak se ruské síly postupně stahují z východu a jihu napadené země, tak „jsou stále odhodlanější ničit ukrajinskou infrastrukturu, a to nehledě na civilní oběti. Využívají přitom své převahy v oblasti zbraní dlouhého doletu, jako by chtěly potrestat Ukrajinu za ztráty Moskvy.“

Důležité rovněž může být, že je už dlouhá léta známo, že ostřelování či bombardování civilního obyvatelstva k reálnému posunu či přímo získání výhody nad nepřítelem ve válce nevede. Ukrajinci jsou pod ruským ostřelováním už několik měsíců a jejich bojový duch je na tom aktuálně podstatně lépe, než ten ruský.

I v historii známe příklady, kdy se ukázalo, že útok na civilisty v zásadě nic nevyřešil. Například pravidelné německé bombardování britských měst mezi lety 1940 a 1941 ostrovní království naopak vybudilo k ještě většímu odporu proti nacistům. Oproti tomu ani letecké údery spojenců na německá města v pozdější fázi války zásadní posun nepřinesly. Výsledkem vždy bylo pouze více a více zabitých civilistů.

Tagy: