Státní rozpočet se pod úřadováním ministryně financí Aleny Schillerové propadl ke konci září do rekordního schodku. Zdroj: CNN Prima NEWS
Stát hospodařil za prvních devět měsíců letošního roku s deficitem 326,3 miliardy korun. Ke konci srpna to bylo necelých 300 miliard. V pátek odpoledne o plnění státního rozpočtu informovalo ministerstvo financí.
Celkové rozpočtové příjmy činily ke konci září 1,08 bilionu korun a meziročně stouply o 20,8 miliardy. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení pak byly meziročně vyšší o 35,7 miliardy korun. Samotné příjmy z daní bez pojistného naopak meziročně o 11,6 miliardy korun klesly. Celkové výdaje za prvních devět měsíců letošního roku činily 1,41 bilionu korun a oproti loňsku byly vyšší o více než 94 miliard. Vyplývá to z údajů o plnění státního rozpočtu, které v pátek zveřejnilo ministerstvo financí.
Středula: Vládu ekonomický růst před volbami nezajímá. Dluhy zaplatí ti nejchudší
Vláda by se měla chovat tak, aby zrychlila ekonomický růst. Jenže se blíží volby. V pořadu 360° to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně na inflaci doplatí nejvíce nejchudší.
Úřad Aleny Schillerové (za ANO) dosavadní výsledek stále vysvětluje dopady protiepidemických opatření, které byly uplatňovány v prvním čtvrtletí tohoto roku. Restrikce prý negativně ovlivnily daňové výnosy. „Jejich pokles je navíc prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů,“ píše ministerstvo.
400 miliard za celý rok?
Na vině je prý také podpora státu „zaměřená na pomoc zasaženým sektorům ekonomiky, sociálnímu a zdravotnímu systému“, což lze podle ministerstva spolu s protiepidemickými opatřeními označit za hlavní příčiny meziročního propadu hospodaření státního rozpočtu o 73,6 miliardy korun za tři čtvrtiny roku.
„Schodek státního rozpočtu se dále varovně prohlubuje, letos bude rekordní, přes 400 miliard. Ministerstvo financí musí přijít s plánem konsolidace, ratingové agentury nebudou shovívavé věčně,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Varoval také před tempem prohlubování rozpočtového schodku, které prý bylo v září nejvyšší od letošního května.
Že politici nezvýší po volbách daně? Nereálné, jako z jiné planety, tvrdí ekonomové
Strany a hnutí kandidující v nadcházejících sněmovních volbách ve svých programech prohlašují, že chtějí řešit nerovnováhu českých veřejných rozpočtů. Málokdo však otevřeně hovoří o nutnosti zvyšovat daně. A když, tak jen velmi okrajově. Není divu, hlasy by tím asi politici nezískali. Slibují proto raději škrty v provozních výdajích státu. Podle ekonomů je to ale nerealistické.
Podobně to vidí také analytik Komerční banky František Táborský. „Ačkoli tempo prohlubování deficitu státního rozpočtu v září opět vzrostlo, jedná se o lepší výsledek vzhledem k plánu ministerstva financí,“ sdělil CNN Prima NEWS. Podle něho je však i nadále nutné počítat s výsledným schodkem za letošní rok ve výši 400 miliard korun. „Výsledky za poslední tři měsíce naznačují, že by výsledný deficit mohl být i mírně nižší,“ dodal. Na letošní rok je přitom plánovaný schodek 500 miliard korun.
Pozor na dluhovou spirálu
Podle Lukáše Kovandy je rovněž namístě obávat se nárůstu objemu dluhové služby, obzvláště po čtvrtečním zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou. „Je třeba co nejdříve předložit věrohodnou strategii dlouhodobého ozdravování veřejných financí, kterou si nelze představit bez plánu podstatného zvyšování daňové zátěže obyvatel a podniků v České republice,“ dodal.
Kovanda je přesvědčen, že v opačném případě dojde ke zhoršení úvěrového ratingu ze strany agentur. To povede k prodražení dluhové služby, „což zemi dostane na dráhu potenciálně krajně nebezpečné dluhové spirály“.
