Od ledna do konce dubna letošního roku stát hospodařil se schodkem ve výši 100,1 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí. Oproti loňskému roku jde sice o výrazné zlepšení, plánovaný schodek pro celý rok 2022 v objemu 280 miliard se ale podle expertů dodržet nepodaří.
Za meziročním zlepšením salda o 91,9 miliardy korun stály na výdajové straně především menší restrikce související s průběhem epidemie a tomu odpovídající kompenzace ve srovnání s počátkem loňského roku a specifika již ukončeného rozpočtového provizoria doprovázená nižším předfinancováním, píše úřad Zbyňka Stanjury (ODS) v tiskové zprávě. Na příjmové straně státního rozpočtu se projevil nárůst daňových výnosů téměř o 19 procent.
Stát ke konci března hospodařil se schodkem 59,1 miliardy korun. Deficit meziročně klesl
Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března deficitem ve výši 59,1 miliardy korun. Ve stejném období loňského roku byl přitom schodek přes 125 miliard. Meziročně tak došlo ke zlepšení bilance o 66,1 miliardy. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí.
Ministerstvo financí ale varuje, že invaze ruských vojsk na Ukrajinu bude mít na hospodaření státu ve zbytku roku negativní vliv, a tak lze očekávat pesimističtější vývoj. „Je třeba vnímat plnění rozpočtu také v kontextu války na Ukrajině a předpokládané potřeby novely zapříčiněné dodatečnými výdaji na pomoc domácnostem, zvládání uprchlické krize i na obranu a bezpečnost. Zejména na pomoc domácnostem s vysokými cenami energií využijeme meziročně zhruba o pětinu vyšší daňové příjmy, jejichž vývoj odpovídá naší predikci,“ vysvětlil ministr financí Stanjura.
Za celý rok kolem 350 miliard
Podle některých expertů je i z tohoto důvod ohroženo dodržení původně plánovaného schodku pro celý letošní rok, který vláda Petra Fialy (ODS) schválila na 280 miliard korun. „Schodek v letošním roce nakonec dosáhne zhruba 350 miliard korun, tedy o 70 miliard více, než je aktuální plán. Důvodem je nejen nedostatečně úsporná fiskální politika Fialovy vlády, ale také – a zejména nečekané – výdaje související s válkou na Ukrajině a příslušnou imigrační krizí,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Podobný celoroční výsledek odhaduje také hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. „Běžné výdaje narůstají svižným tempem a vzhledem k očekávaným dodatečným nákladům spojeným s podporou konkrétních skupin obyvatel budou stoupat i nadále. Původně schválený deficit na úrovni 280 miliard Kč se tak téměř jistě stává nedosažitelným a bude vyžadovat novelizaci. Za realističtější ambici tak pro letošní rok považujeme deficit v okolí 350 miliard korun,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Podle Hradila nelze znatelné zlepšení hospodaření státu ve srovnání s rokem 2021 považovat za nijak mimořádný úspěch. Mimo jiné proto, že na začátku loňského roku ekonomika trpěla rozsáhlými protiepidemickými restrikcemi. „Izolovaný pohled na letošní statistiky naopak prozradí, že aktuální rozpočtová situace taktéž není právě uspokojivá. Navzdory nečekaně svižné tuzemské inflaci daňové příjmy jen sotva drží tempo s původním plánem, a například spotřební daně naopak znatelně zaostávají,“ dodal Hradil. Běžné výdaje podle něho naopak svižně narůstají a budou stoupat i nadále.
