Ministryně financí Alena Schillerová Zdroj: Profimedia.cz
Schodek státního rozpočtu ke konci října stoupl na 274 miliard korun ze zářijových 252,7 miliardy korun. Loni ke konci října byl schodek 19,6 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní říjnový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Dosud byl ke konci října nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2009, a to 138,1 miliardy korun.
Příjmy rozpočtu ke konci října meziročně klesly o 42,3 miliardy na 1,18 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 61,2 miliardy na 1,02 bilionu korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 212,1 miliardy na 1,45 bilionu korun.
Návrh na zrušení superhrubé mzdy obsahuje chyby, kritizuje rozpočtová rada
Podoba a způsob předložení návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy a další rozvolnění rozpočtových pravidel představují závažné porušení základních pravidel procesu přípravy rozpočtu, vyplývá z vyjádření Národní rozpočtové rady. Vláda již schválila návrh rozpočtu na rok 2021, který s takovým zásahem do veřejných příjmů nepočítá. Návrh porušuje princip úplnosti a reálnosti rozpočtu, rada proto nedoporučuje Sněmovně, aby jej přijala.
MF zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo ke konci října 168,9 miliardy korun. Přímá opatření, například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů, si vyžádala 102,6 miliardy korun. Odklad záloh daní vyčíslilo MF na 22,4 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 43,8 miliardy korun.
Pokles maloobchodních tržeb
Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci října kleslo meziročně o 18,3 miliardy na 81 miliard korun. Důvodem je podle MF především prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob, možnost individuálního stanovení odlišných záloh daně nebo zpětné uplatnění daňové ztráty.
Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 3,3 miliardy na 236,6 miliardy korun. V tomto případě se především negativně projevil meziroční pokles maloobchodních tržeb. Příjem tlumily i nižší sazby daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května a července.
O rozpočet jsme přišli, jste nezodpovědní, nemáte plán, cupoval Hampl Schillerovou
Česká ekonomika je v obrovských problémech. Sotva se začala nadechovat k oživení, dostala druhý úder v podobě vládních protiepidemických opatření. „Rozpočet neexistuje, neděláte predikce, a tím jste ekonomice vypnuli kompas, jste nezodpovědní,“ pustil se do ministryně financí Aleny Schillerové Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér České národní banky v nedělní Partii Terezie Tománkové na televizní stanici CNN Prima NEWS.
„Další snížení pramení z posečkaných a dosud nesplacených plateb daně v objemu pro státní rozpočet 1,5 miliardy korun. Na druhou stranu pouze za říjen bylo inkaso meziročně vyšší o 0,5 miliardy korun, kdy se mimo jiné projevila úhrada daňových povinností posečkaných v minulých měsících,“ uvedlo MF.
Rostly kapitálové výdaje
V případě výdajů rostly především ty kapitálové, a to o 19,6 procenta, tedy o 19,9 miliardy, na 121 miliard korun. Běžné výdaje meziročně stouply o 16,9 procenta, tedy o 192,2 miliardy, na 1,33 bilionu korun.
Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci října 561,4 miliardy korun, meziročně o 61,1 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 421,2 miliardy korun.
Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru 8. července zvýšila letošní schodek rozpočtu na 500 miliard korun. Nejvyšší deficit měl doposud rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. Pro příští rok schválila vláda rozpočet se schodkem 320 miliard korun. Návrh musí ještě schválit Sněmovna.
Přispěje ČNB?
„V letošním roce by se schodek státního rozpočtu měl udržet pod úrovní 500 miliard korun. V příštím roce může schodek ale tuto úroveň převýšit. Současný návrh státního rozpočtu na příští rok je mimo realitu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. Křeček vládě vyčítá zejména to, že nebyla ohlášena žádná úsporná opatření například v podobě snížení platů politiků či státních zaměstnanců. „Je tedy evidentní, že se veřejný sektor nehodlá solidarizovat se soukromým sektorem,“ dodal.
S horším hospodařením státního rozpočtu v příštím roce musíme počítat i podle Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ING Bank. „Horší ekonomický vývoj bude znamenat menší daňové příjmy a také patrně vyšší náklady spojené s následky pandemie,“ sdělil pro CNN Prima NEWS. Návrh rozpočtu podle něho stále nezohledňuje některé zamýšlené daňové změny.
Do rozpočtu na příští rok by ale mohla promluvit Česká národní banka, která kvůli oslabené koruně ve srovnání s koncem loňského roku letos zaznamená citelný zisk ze svých devizových rezerv. „A to patrně až kolem 200 miliard korun, jak naznačují dosavadní výsledky hospodaření ČNB,“ upozornil Seidler. ČNB by tak mohla po umoření ztráty z minulých let ve výši necelých 130 miliard korun převést zbytek zisku do rozpočtu.
