Rusko svou invazí na Ukrajinu nejenže napadlo suverénní stát, ale také porušilo základní principy mezinárodního práva a evropské bezpečnosti. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl zakladatel a ředitel think-tanku Globsec Róbert Vass. Mimo jiné zmínil, že dnes se o budoucnosti Západu rozhoduje na našich východních hranicích, čili právě na válkou zmítané Ukrajině. Vass zároveň nastínil, co očekávat na víkendové akci Globsec Forum, která se poprvé uskuteční v Praze.
GLOBSEC se letos poprvé koná v Praze. Na co byste příchozí nalákal a jaké panely považujete za ty stěžejní?
Na konferenci se velmi těším, protože program je skutečně mimořádně nabitý zajímavými hosty ze zahraničí i z České republiky. Budou tu panely, které se věnují aktuálním krizím, ať už Ukrajině nebo Blízkému východu, případně i panely, které se věnují novým technologiím a jejich dopadu na národní bezpečnost. Velmi se těším na projev prezidenta (Petra) Pavla, stejně tak na projev dánské premiérky Mette Frederiksenové. Zajímavý bude také panel věnující se Blízkému východu. Tam vystoupí například ministr zahraničí z Jordánska či státní ministr z Kataru, který je zodpovědný za vyjednávání o míru na Blízkém východě. Stejně tak se těším na panely, které se budou věnovat analýze toho, co se děje v USA před volbami. Máme mnoho zajímavých expertů, kteří nám přiblíží, v jakém stavu se dnes Spojené státy nachází a co můžeme od prezidentských voleb očekávat. Těším se také na diskuse, které budou nejen na třech hlavních pódiích, ale také půjde o uzavřené jednání během konference.
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajinci usilují o další ruská území. Dobývají Belgorodskou oblast, informují zdroje
Jednoduše řečeno jednání, kde se odehraje reálná politika...
Řekl bych, že to je duše konference. Srdce bude na pódiu, ale duše je právě při těchto uzavřených setkáních, kulatých stolech či bilaterálních a multilaterálních jednání. To je místo, kde se děje ta pravá koridorová diplomacie.
Věděl Západ o chystaném útoku Ukrajinců na Rusko? Spojenci poskytli Kyjevu satelitní snímky
V době kolem překvapivého vpádu ukrajinských jednotek do Ruska získal Kyjev satelitní snímky Kurské oblasti od Spojených států a Velké Británie. Vyplývá to z informací listu The New York Times. Dosud se přitom nevědělo, k jakým informacím o útoku měli spojenci přístup.
Už dříve jste uvedl, že chcete z Prahy udělat nový Davos nebo Mnichov. Tyto města jsou známá mimo jiné tím, že se v nich každoročně uskuteční ostře sledované konference plné vrcholných politiků a diplomatů. Jak si představujete v tomto směru fungování Prahy?
GLOBSEC konference dnes patří mezi tři nejvýznamnější akce spjaté s mezinárodními vztahy v Evropě. Chtěli bychom tuto pozici ještě více posilnit. Mnichovská bezpečnostní konference i akce v Davosu mají svoji rozsáhlou historii, ale naší ambicí je, aby GLOBSEC byl další velmi významnou a stabilní nohou mezinárodní diskuse, která v Evropě probíhá. Jde nám také o to, aby to bylo právě ve Střední Evropě, protože je to historicky a geopoliticky velmi nestabilní region. Je důležité, abychom seděli za stolem, nejen na něm. Tyto konference mohou k posílení přispívat a stát se hlasem Střední Evropy, ale pomoci i ke konstruktivní diskuzi na mezinárodní úrovni. Naší ambicí je učinit zde centrum, kde budou probíhat mezinárodní a globální diskuse.
Jedním z výstupů nynějšího 19. ročníku GLOBSEC je už vytvoření GeoTech centra. Máte už teď před konáním akce i jiné, potažmo jaké výstupy lze ještě čekat?
Na konferenci bude představených několik zásadních reportů, které se týkají obrany, bezpečnosti a vlastně toho, abychom se poučili z posledních let války na Ukrajině. Zároveň představíme naše doporučení pro novou Evropskou komisi a nový politický cyklus, protože si myslím, že právě v dalších čtyřech letech se bude rozhodovat nejen o budoucnosti evropských a světových institucí, ale i o budoucnosti evropské prosperity. Musíme zabezpečit, abychom se lépe chránili a bránili, abychom investovali do obrany a bezpečnosti, ale zároveň i posílili evropské hospodářství, aby nezaostávalo. Stejně tak musíme mobilizovat privátní zdroje na podporu ekonomického růstu.
Ona doporučení Evropské komisi lze chápat i jako recept či řešení, jak na zklidnění „bouřky v mezinárodních vztazích“, jak zní hlavní téma letošního fóra?
Je to část odpovědi, ale další budeme hledat na vícero diskusích i během konference. Ale celková odpověď musí být mnohem komplexnější, protože je směřovaná na Evropu, ale my potřebujeme širší mezinárodní a globální dialog. Dnes se rozhoduje o budoucnosti Západu na našich východních hranicích. Rozhoduje se o budoucnosti stability mezinárodního systému, protože to, co vidíme, je testování mezinárodního systému a stability, které jsou postavené na mezinárodním právu a na tom, že se státy v otázce toho, kam náleží, mohou rozhodnout prostřednictvím svých lídrů. Nikdo nemá právo veta nad sousední zemí a Rusko tím, že napadlo Ukrajinu, nejenže zaútočilo na suverénní stát, ale byl to i frontální útok na základní principy evropské bezpečnosti a mezinárodního práva. Hranice už prostě neměníte silou. Pokud to povolíme, tak budeme v budoucnosti čelit ještě vážnějším problémům a zároveň by to snižovalo důvěru v naše instituce.
Nikdo nemá právo veta nad sousední zemí a Rusko tím, že napadlo Ukrajinu, nejen že zaútočilo na suverénní stát, ale byl to i frontální útok na základní principy evropské bezpečnosti a mezinárodního práva.
V souvislosti s válkou na Ukrajině sám de facto zmiňujete, že otázky bezpečnosti a obrany jsou v posledních necelých třech letech ve středu zájmu politiků a expertů. Vnímáte ale, že by rostl i zájem z řad široké veřejnosti?
Zájem sledujeme dlouhodobě už od roku 2022, kdy došlo k napadení Ukrajiny. Zásadně se změnil pohled většiny české, slovenské i evropské společnosti na Rusko, Evropu či mezinárodní vztahy. Zároveň ale vidíme, že nějakým způsobem se projevuje i únava z konfliktu. Probíhající hybridní války i fakt, že se společnost v Evropě a Spojených státech v podstatě drolí. Vytváří se v nich propast, extrémy máte napravo i nalevo a ztrácí se politický střed, což je pro demokracii velký problém, protože nemůžeme jen vytvářet názorové bubliny. Musíme být schopni spolu mluvit, protože v tom je naše síla. Proto to musíme zabezpečit.
GLOBSEC se nyní poprvé koná v Praze, po léta se přitom konal v Bratislavě. Není tajemstvím, že panuje rozkol mezi vámi a vládou slovenského premiéra Roberta Fica. Je mimo konání fóra ve hře i třeba trvalý přesun vašeho sídla do Prahy?
Máme sídlo v Bratislavě a momentálně neplánujeme toto sídlo nějakým způsobem přesouvat. Rozhodli jsme se uspořádat konferenci v Praze a myslím, že pokud bude mít Česká republika i nadále zájem, který bude přetrvávat, tak my jsme pro rozvíjení vztahů. Chceme ve spolupráci s domácími institucemi posilnit tuto konferenci tak, aby byla jednou z nejzajímavějších mezinárodních a světových akcí svého typu o mezinárodní bezpečnosti, ekonomice a strategických záležitostech. Ale musíme vážně cítit zájem i domácí strany. Ten dnes skutečně cítíme a tak doufám, že zájem bude i nadále přetrvávat.
PODÍVEJTE SE: Neviditelní hrdinové za ruskou linií: Členové hnutí odporu denně riskují životy. Jak pracují?
Globsec je mezinárodní think tank, který se zaměřuje na otázky bezpečnosti, obrany, mezinárodní politiky a ekonomické stability. Organizace sídlí v Bratislavě a každoročně pořádá Globsec Forum, které je jedním z nejvýznamnějších setkání expertů, politiků a byznysových lídrů z celého světa. Letošní ročník Globsec Forum 2024 se poprvé uskuteční v Praze a zaměří se na témata jako globální bezpečnost, geopolitické výzvy a energetická transformace. Partnerem akce je mimo jiné energetická společnost ČEZ, která tímto krokem podporuje diskuze o energetické bezpečnosti a udržitelné budoucnosti.
