Neustále překonáváme dlouhodobé teplotní průměry, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder. „Modely ukazují, že nárůst teplot bude pokračovat,“ dodal. Počítat bychom podle něj měli i s častějšími přívalovými dešti.
Týden veder vystřídá deštivější a chladnější počasí. Dá se podle vašich prognóz říct, jaký bude zbytek července?
Nedá se to přesně říct. V tuto chvíli řešíme, co udělá tlaková níže nad Polskem. Je možné, že dojde k výraznější srážkové epizodě, ale modely se v tomto směru neshodují. Pohybujeme se v horizontu zhruba jednoho týdne a zatím není možné s jistotou říci, jestli přijde větší množství srážek, nebo se naopak znovu vrátí tropické teploty.
DÁLE ČTĚTE: VÝSTRAHA: Na Česko se ženou extrémně silné deště. Mapa ukazuje, kde hrozí rychlé povodně
Na sociálních sítích jste informovali, že červen byl podle vašeho měření silně abnormální. Lze očekávat, že podobně teplý bude i červenec?
Podíváme-li se na dosavadní průběh července – a dnes je 7. července – pak bych řekl, že by mohl celkově skončit jako průměrný nebo lehce nadprůměrný. První červencový týden byl velmi teplý, teď se výrazně ochladí. Můj odhad je, že červenec by mohl být teplotně taky lehce nadnormální. Vlastně jsou všechny měsíce teplotně nadnormální až na pár výjimek.
Vidíte tedy nějaký stabilní narůstající trend tropických a extrémních teplot?
Ano. A netýká se to jen tropických teplot – jde obecně o nárůst teplot, které neodpovídají danému měsíci nebo ročnímu období. Neustále jsou překonávány dlouhodobé teplotní průměry. Výjimkou byl například letošní květen, který byl výrazně podnormální – asi o 1,8 stupně Celsia chladnější, než je průměr. Z dlouhodobého hlediska je to ale tak, že měsíce překonávají normály vcelku pravidelně.
Otepluje se i moře okolo pevniny
Dá se tedy říct, že tropické teploty jsou už v létě normální?
Ano, dá. Otázkou zůstává, jak dlouho takové teploty budou trvat. Když se například podíváme na teplotu Středozemního moře, která je momentálně místy až o pět stupňů Celsia vyšší než červencový průměr, je jasné, že se neotepluje jen pevnina, ale i okolní moře. A moře vždycky sloužila jako jakýsi vyrovnávač teplot.
Dá se pořád počasí v Česku charakterizovat jako mírné kontinentální, nebo je toto tvrzení potřeba už nějak aktualizovat?
Myslím, že zatím ještě pořád můžeme zůstat u mírného kontinentálního klimatu. Nicméně modely ukazují, že nárůst teplot bude pokračovat. V rámci projektu PERUN – jde v něm o vývoj klimatu v Česku až do roku 2100 a počítáme vývoj teplot i počty tropických dní – je ten nárůst zřetelný. Otázka je, který z těch scénářů nakonec bude shodný s tím, co bude ve skutečnosti.
A co teploty ještě vyšší než ty, které jsme nedávno zažili, například 37 nebo 38 stupňů? Budou se objevovat častěji?
Ano, budou častější. A je otázka, jak moc budou častější. To jsou právě ty scénáře, o kterých jsem mluvil.
Vody bude méně
Co s sebou nese častější výskyt extrémních teplot? Bouřky? Aktivnější klíšťata, tornáda?
Nese to s sebou ten nejproblémovější jev. Zvýšení výparu – takzvané evapotranspirace. Při vyšších teplotách je daleko vyšší výpar ať už z otevřených hladin nebo půdního povrchu. Druhá věc je, že vodu vypařují rostliny. Bude to mít negativní vliv na množství disponibilní vody, ať už pro zásobování obyvatelstva, nebo pro energetiku či průmysl.
Čili laicky řečeno – vody bude méně?
Ano, bude méně vody. Respektive srážkové úhrny, které máme z modelů, by měly být zhruba stejné. Tam se to neliší a je to dobrá zpráva. Ale kvůli tomu, že bude tepleji a bude větší zmíněný výpar a množství toho, co rostliny vydýchají, tak bude méně disponibilní vody.
DÁLE ČTĚTE: Časosběrné video ukazuje rychlé stoupání vody v Texasu. Počet obětí přesáhl 80 a dál narůstá
A co bouřky a tornáda? Měli bychom s nimi počítat častěji?
Tornáda se u nás vyskytovala vždy, ročně se v Česku objeví do deseti případů. V minulosti jen často nebyla pozorována. Nemám pocit, že bychom zaznamenávali vyšší výskyt. Extrémní příklad bylo tornádo na Hodonínsku, ale to jsou výjimečné události. Z modelů je ale vidět, že přibude přívalových srážek.
Je v posledních letech něco, co vás na počasí v Česku opravdu překvapilo?
Například loňská povodeň – srážkový úhrn za 24 hodin byl tak vysoký, že překonal všechny odhady a historická měření. Tuším, že to bylo za 24 hodin 360 litrů na metr čtvereční. To jsou věci, které člověka překvapují. A také mě překvapuje, jak se naplňují i ty pesimistické scénáře, kdy třeba v průběhu zimy říkáme, že relativně brzy nebude zůstávat ležet sníh pod 800 metrů nad mořem.
Dá se podle průběhu léta odhadnout, jaká bude zima?
Ne, ne, nedá. Všichni by to chtěli vědět, jestli bude na Vánoce sníh a bude se lyžovat. Ale jsme ještě daleko od toho, abychom to uměli spočítat.
A co parazité? Budou kvůli teplejšímu počasí aktivnější komáři, vosy, klíšťata?
Ano, souvisí to spolu. Vegetace začíná kvést dříve, stejně tak živočichové reagují na teplé počasí. Typickým příkladem je kůrovec, i když to není parazit. Když se prodlouží teplé období, je kůrovec schopen napáchat daleko větší škody.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Blackout uvěznil ve výtahové pasti řadu lidí. V Liberci zachraňovali chlapce, ukazuje video
