Senát neschválil novelu o platech politiků
Senát v úterý umožnil přijetí sporné novely o zvyšování platů veřejných činitelů. Přímo ji sice neschválil, ale ani nijak nepozměnil. Senátoři měli výhrady vůči omezení platů v justici nebo krácení odměn některých místních politiků kvůli platu veřejných činitelů. Na žádných změnách předlohy se ale neshodli, odmítli i návrh opozičního hnutí ANO na pětileté zmrazení platů politiků. Prezident Petr Pavel tak novelu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednání běžných zákonů má. V případě platové novely tato lhůta skončí 16. února, což zkomplikuje výpočet lednových mezd.
Novela má stanovit, že letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent, v dalších letech nejvýše o pět procent. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než jedno procento ve vazbě na verdikt Ústavního soudu, který zrušil loňské snížení platů soudců. Pětiprocentní omezení v příštích letech se na platy v justici vztahovat nemá.
K TÉMATU: STAN je na tom lépe než Spolu, tvrdí politolog Jelínek. Popsal, co rozhodne podzimní volby
Navýšení platů hlasitě odmítla šéfka senátorského klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová. „Zvýšení o téměř sedm procent není namístě. Je to jako facka všem, kdo nás do horní komory Parlamentu vyslali,“ řekla během schůze. Pro její návrh ale zdvihlo ruku jen 12 z 62 přítomných senátorů.
„Jakékoli navyšování považujeme za nemorální,“ uvedla senátorka s ohledem na dopady inflace a zvyšování cen energií na výdaje běžných občanů. Její volání po novém mechanismu výpočtu platů je podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečka (KDU-ČSL) absurdní snahou znovu vynalézat něco, co je léta používáno. „Nedělejte ze sebe takové blbce, že říkáte: Musíme to kolo znovu vymyslet,“ uvedl ministr. Senátorka ANO Věra Procházková se proti označení ohradila a požádala ministra, aby slovník upravil, neboť Senát není Sněmovna.
Podporu tuctu senátorů měl i Michael Canov (SLK) pro návrh, aby novela letos neomezovala růst platů v justici. Podle Jurečky i předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by ale důsledkem této úpravy s ohledem na zvýšení platové základny bylo to, že by se mzdy nejen soudců, ale i ostatních ústavních činitelů letos zvýšily o 13 procent. Senátor Miroslav Bárta (STAN) označil za jediný správný mechanismus ten, který určuje mzdu činitelů podle faktoru, jak se zemi hospodářsky daří.
Podporu 18 senátorů získal Canov pro návrh, aby nárůst platů politiků nebyl do budoucna maximálně pětiprocentní, neboť by už příští rok zaostával za nárůstem platů soudců. Nejvyšší podporu 25 hlasů měl pro návrh zrušit pasáž, podle níž by se poslancům a senátorům krátily platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu. Podle senátora změna opomíjí členy vlády i to, že zákonodárci se volbami mění. Logika návrhu je podle senátora podobná tomu, že „Lojza rozbije okno a Petr dostane dvojku z chování“.
Canov navrhl zrušit rentu pro partnerku prezidenta
Dvě desítky senátorů podpořily jak Canovův návrh zrušit navrhovanou rentu pro partnera či partnerku hlavy státu ve výši třetiny z prezidentských výdajů, tak omezení výše odměn pro krajské a komunální politiky, kteří by zastávali více funkcí. K této úpravě, která má platit od příštího roku, měl podle Canova výhrady i Svaz měst a obcí. Vystrčil i proto vyzval senátorské frakce, aby společně s místními a regionálními politiky i soudci a žalobci připravily úpravy platového zákona, aby je mohla Sněmovna v povolebním složení do konce letošního roku schválit.
Plat řadového zákonodárce by se měl podle výpočtu zaváděného novelou zvýšit letos o 7 100 korun na 109 500 korun měsíčně a plat prezidenta by činil 365 tisíc korun, o 23 800 korun víc než loni. Předsedové obou parlamentních komor a premiér by měli pobírat 294 tisíc korun, ministři 208 900 korun. Nárůst by činil 19 100 korun a 13 600 korun.
Novela pro letošní rok stanoví základny pro výpočet platů přímo. Pro vrcholné politiky a další funkcionáře jde o 101 364 korun a pro soudce o 121 685 korun. Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když loni se po zásahu Ústavního soudu počítaly ze základny 120 951 korun. Předloha přímo určuje pro letošek i platovou základnu pro státní zástupce, která zhruba odpovídá základnímu platu zákonodárce.
Takzvaná platová základna bude do budoucna trojnásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok. Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na předloňské úrovni.
Přehled hrubých měsíčních platů vybraných ústavních činitelů v Kč:
| Funkcionář | 2019 | 2020, 2021 a únor až prosinec 2022, v závorce leden 2022 | 2023 | 2024 | 2025 v případě přijetí vládní novely ve znění schváleném Sněmovnou |
| Prezident | 274 500 | 302 700 (321 000) | 341 200 | 341 200 | 365 000 |
| Předseda parlamentní komory a premiér | 221 200 | 243 800 (258 600) | 274 800 | 274 900 | 294 000 |
| Místopředseda vlády | 189 900 | 209 400 (222 000) | 236 000 | 236 000 | 252 400 |
| Místopředseda parlamentní komory a ministr | 157 100 | 173 200 (183 700) | 195 300 | 195 300 | 208 900 |
| Předseda parlamentního výboru, komise a delegace | 115 900 | 127 800 (135 600) | 144 100 | 144 100 | 154 100 |
| Poslanec a senátor | 82 400 | 90 800 (96 300) | 102 400 | 102 400 | 109 500 |
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Výpověď bez důvodu? Krajním krokem vláda děsí lidi, zní od Pirátů. Proti jsou i Starostové
