Ačkoliv ekonomická krize trápí řadu domácností, tak jednou z ochráněných skupin jsou důchodci. Kvůli valorizacím je totiž zdražování může trápit méně než jiné ohrožené sociální skupiny. Zdroj: ČTK
Ačkoliv ekonomická krize trápí řadu domácností, jednou z ochráněných skupin zůstávají důchodci. Kvůli valorizacím je totiž zdražování může trápit méně než jiné sociálně slabší jedince. Spolu s tím však rostou rozdíly ve výši penzí pobíraných v jednotlivých krajích a městech. V Praze například senioři dostanou průměrný důchod ve výši 19 143 korun. Naopak ve Znojmě je průměr 16 686 korun. Další valorizace tento trend ještě prohloubí.
Prudká inflace se nevyhýbá žádnému sektoru. Zdražují výrobky od stavebních materiálů až po potraviny v obchodech. Důchodci jsou jednou ze socioekonomických skupin, které zdražování až tak trápit nemusí. Každý rok se jim totiž penze valorizuje a v případě prudkých nárůstů cen se provádí i mimořádné valorizace.
Spolu s tím rostou i rozdíly u důchodů mezi jednotlivými kraji. Z tabulky České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že největší penze jsou v průměru vypláceny v Praze (19 143 Kč). V ostatních krajích se senioři na průměr k 19 tisícům korun nedostanou.
| Kra | Důchod v Kč |
|---|---|
| Hlavní město Praha | 19 143 |
| Středočeský kraj | 18 295 |
| Jihočeský kraj | 17 903 |
| Plzeňský kraj | 17 940 |
| Karlovarský kraj | 17 368 |
| Ústecký kraj | 17 750 |
| Liberecký kraj | 17 823 |
| Královéhradecký kraj | 17 858 |
| Pardubický kraj | 17 754 |
| Vysočina | 17 777 |
| Jihomoravský kraj | 17 850 |
| Olomoucký kraj | 17 540 |
| Zlínský kraj | 17 805 |
| Moravskoslezský kraj | 18 109 |
| Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení. Září 2022 |
Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka by se výše důchodů měla odrážet od výše mezd a platů. To je příklad Prahy, kde zaměstnanci dostávají v průměru nejvíce z celé republiky. Problém nastává ve chvíli, kdy jdou lidé do důchodu a propadne se jejich životní úroveň. Na tom tratí zejména lidé ve městech, protože ačkoliv měli dříve vysoké mzdy a platy, tak nyní se jejich penze podobá nízkopříjmovým pracovníkům.
„Zatímco u velikosti mezd jsou rozdíly mezi kraji veliké, tak po výpočtu důchodů jsou rozdíly výrazně menší,“ řekl pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček. Podle něj je tak logické, že v Praze důchodci dostávají výrazně více kvůli vyšším nákladům. Drahé bydlení je ale může donutit ke stěhování mimo hlavní město. Z ekonomického hlediska je logické, že se lidé na stará kolena stěhují z Prahy, aby snížili své náklady,“ dodal.
Spolu s valorizacemi se ale rozdíly v důchodech prohlubují. Během valorizace se totiž seniorům dorovnává penze proporčně o stejné procento. Pokud se tedy letos zvedly důchody o 17 procent, tak lidé s 15tisícovým důchodem budou mít nově 17 550 korun. Vedle toho senioři s penzí 19 tisíc dostanou nyní 22 230 korun. Ačkoliv rozdíl byl předtím čtyři tisíce korun, nově se propast zvětšila na 4 680 korun. Ještě markantnější přitom daný rozdíl může být, pokud bychom srovnali osoby nacházející se na opačných pólech důchodového spektra, tedy například občana pobírajícího důchod kolem 10 tisíc korun s někým, komu každý měsíc chodí penze přes 40 tisíc korun. Někteří odborníci proto navrhují, aby se penze zvětšovaly o fixní částky, což by pomohlo zejména nízkopříjmovým penzistům.
Důchody poráží krizi
Letos proběhly hned tři valorizace. To mělo za výsledek, že zatímco průměrná penze činila v loňském roce 15 426 korun, tak letos na podzim to bylo už 18 033 korun. Důchody se za rok zvýšily o 17 procent, zatímco mzdy za stejné období pouze o čtyři procenta.
Zaměstnanci proto zažívají nebývalý pokles životní úrovně. Oproti tomu důchodci se mohou těšit na rekordní přírůstky penzí v historii České republiky. „Vysoká inflace je může trápit méně než drtivou většinu ostatních. Zaměstnanci nemají růst mezd nad úroveň inflace. Dokonce propad mezd je letos historicky největší,“ řekl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
S tím souhlasí i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, podle kterého jsou důchodci vítězi krize. „Reálné mzdy a platy se od ledna do září propadly průměrně o rovných devět procent. Zhruba takový výsledek lze čekat také za celý letošní rok. To znamená, že propad životní úrovně vyjádřené právě změnou reálného výdělku pracujících bude letos šestinásobný v porovnání s dosud nejhorším rokem české historie z hlediska vývoje životní úrovně,“ uvedl Kovanda.
Ekonomické krize se totiž dle něj týkají jen pracujících. Důchodci si naopak vždy polepší. „To proto, že vzestup průměrné výše starobní penze znatelně překoná inflaci o přibližně dvě procenta. To umožňuje letošní hned trojí valorizace penzí,“ dodal Kovanda.
Předčasní důchodci získají dva příjmy
Letos se i díky valorizacím zvýhodnil odchod do předčasného důchodu. Zájem byl enormní a za říjen a listopad požádalo o předčasnou penzi téměř 42 tisíc lidí. Nárůst byl pozorován poté, co ministerstvo práce a sociálních věcí upozornilo na výhodnost letošních předčasných penzí. A to kvůli vysoké inflaci, mimořádným valorizacím a propadu reálných výdělků.
Lidé v předčasném důchodu pobírají v průměru o 1 800 korun méně než ti v řádné penzi. Letos však byly podmínky výhodné, díky čemuž si lidé přijdou na několik stovek až tisícikorun navíc.
Tuto mezeru kritizuje poradce premiéra Štěpán Křeček, podle kterého mohou znamenat letošní předčasné důchody problémy do budoucna. „Je to lapsus. Nejenom že lidé začnou čerpat důchod a budou ho dostávat ve vyšší míře. Oni nyní mohou dostat předčasný důchod a do toho pracovat. Mají tak dva příjmy a navíc ještě v budoucnu vyšší důchod. To je neuvěřitelná chyba,“ řekl pro CNN Prima NEWS Křeček.
Podle něj se jedná o velký problém, který není tolik viditelný. Lidé v předčasném důchodu totiž mají potenciál pobírat řádný důchod dalších 25 let. Tato chyba se za dvě desítky let nasčítá do obrovských rozměrů. Budeme muset poté desítky let platit sumy, které mohou dosáhnout desítek miliard korun,“ dodal Křeček.
