Krátce po začátku války na Ukrajině byl klid zbraní mezi Kyjevem a Moskvou na dosah ruky. Všechno však ztroskotalo na šesti sporných bodech, na nichž se válčící státy nedokázaly shodnout. A podle listu The New York Times rozdělují ty samé rozpory obě země i nyní. Jedná se například o témata jako vstup do NATO, bezpečnostní garance nebo konkrétní podoba příměří.
Dva a půl roku války udělaly z Ruska a Ukrajiny zapřísáhlé nepřátele. Přitom ještě v úvodu invaze to vypadalo, že se spory obou zemí podaří rychle zažehnat. Ukrajinské a ruské delegace se scházely v Turecku a intenzivně se jednalo o příměří. Pak se však provalily hrůzy, které ruská armáda napáchala na periferiích Kyjeva, a z jednání sešlo.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: První úspěch mírového summitu ve Švýcarsku. USA slíbily Ukrajině další miliardy
Tak to alespoň působilo navenek. Hlavní problém ale zřejmě tkvěl v tom, že se Rusové s Ukrajinci jednoduše neshodli na odpovědích na šest klíčových otázek, které měly do budoucna narýsovat vztahy obou států. A řešení těchto palčivých témat hledají válčící země dosud.
Summit o míru na Ukrajině? Jde o bojovou poradu bez klíčových hráčů, míní Kolář a Svoboda
Nejde o mírovou konferenci, ale spíše o bojovou poradu, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS nově zvolený europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) o summitu, který se o víkendu koná ve Švýcarsku. Pokud bude Rusko dál vyhrožovat, provádět vojenské operace a klást si ultimáta, bude cesta k míru podle něj velmi kostrbatá. Podobně skeptický je k celé akci i bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Pokud by se konference neodehrála, nic by se podle něj nestalo, jelikož na ní chybí klíčoví hráči.
Přidá se Ukrajina k NATO?
Faktor, který víří vášně na ose mezi Moskvou a Kyjevem snad nejvíce. Právě obavy z toho, že by se Ukrajina přidala k NATO, měly být podle rétoriky Vladimira Putina jedním z důvodů pro zahájení invaze. Kořeny tohoto problému sahají do roku 1994, kdy se Ukrajina po rozpadu Sovětského svazu dobrovolně vzdala jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní garance ze strany USA, Británie a právě Ruska.
Západ vnímá ruskou invazi jako porušení této garance. Moskva naopak situaci vykládá tak, že Ukrajina se bezpečnostně příkláněla na Západ a tím porušila proklamovanou neutralitu. Moskva se ale podle listu The New York Times během jednání na začátku války údajně zavázala, že nebude bránit Ukrajině ve vstupu do Evropské unie.
Kdo bude garantovat bezpečnost Ukrajiny?
Ukrajina se s Ruskem neshodnou také na tom, kdo by měl Kyjevu v budoucnu garantovat bezpečí. Základní návrh dohlížejících zemí měl zahrnovat USA, Británii, Francii, Čínu a samotné Rusko. Moskva chtěla přidat Bělorusko, Ukrajina naopak Turecko. Válčící státy se ale neshodly na tom, jak silně by mohly dohlížející země reagovat v případě, pokud by Kyjevu hrozilo nebezpečí.
Ukrajinci opět pálili na Rusko zbraněmi z USA. Obávaný raketomet měl zabít několik vojáků
Úterní útok Ukrajinců na ruské pozice v Belgorodské oblasti si vyžádal životy sedmi vojáků. Informoval o tom nezávislý ruský kanál Astra. Podle jeho zdrojů byl úder proveden dvěma střelami vypálenými z raketometu HIMARS. Právě tuto zbraň mohou nově Ukrajinci používat k útokům proti cílům na ruském území.
Ukrajinci chtěli, aby dohlížitelé mohli provést vojenskou intervenci a vynucovat bezletovou zónu. S tím Moskva nesouhlasila a na systém garantorů by prý přistoupila jen v případě, že by mohla vojenskou intervenci vetovat.
Jak by se došlo ke klidu zbraní?
Ukrajina s Ruskem se neshodují také v tom, čím konkrétně by mělo příměří začít. Kyjev nyní zastává názor, že Rusko může přestat válčit kdykoliv a ukončit tím válku. Moskva v minulosti navrhla, aby na příměří dohlížela OSN a aby se Červený kříž podílel na výměně válečných zajatců, internovaných civilistů a ostatků padlých.
Kolik Ukrajiny si Rusko vezme?
Toto je další štiplavé téma, které rozhoduje o možném ukončení či neukončení války. V posledním návrhu se Rusko nechalo slyšet, že je otevřené myšlence příměří, pokud Ukrajina přepustí Moskvě Chersonskou, Záporožskou, Doněckou i Luhanskou oblast. Tato území přitom Rusové vojensky ovládají jen zčásti.
Putin oznámil ruské podmínky pro konec války. „Standardní agresorská sestava,“ řekli Ukrajinci
Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Ukrajinské jednotky musí podle šéfa Kremlu opustit Doněckou, Luhanskou, Chersonskou i Záporožskou oblast, tedy regiony, které Rusko částečně okupuje. Jakmile Kyjev začne vojska stahovat a zaváže se nevstoupit do NATO, Moskva přeruší palbu a bude připravena k jednání, cituje TASS ruského vůdce. Tento požadavek však ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil v rozhovoru pro Sky News za ultimátum. Dodal, že Putin postupuje stejně jako diktátor Adolf Hitler.
Dříve byla Ukrajina otevřená pouze jednání o Krymu, přičemž otázka správy tohoto poloostrova se měla odložit na později. V průběhu války ovšem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj otočil a hodlá Ukrajinu osvobodit celou včetně Krymu.
Jaká má být ukrajinská identita?
Ukrajinská identita je dalším kontroverzním tématem, které protežuje výhradně Moskva. Rusko v minulosti navrhlo, aby se stala ruština na Ukrajině úředním jazykem a aby se naopak potlačovala národní identita Ukrajinců. Podle Kyjeva nemá být otázka identity při jednání o míru vůbec na stole.
Jak silná má být ukrajinská armáda?
Na začátku války jednali Rusové s Ukrajinci o demilitarizaci Kyjeva a bránící se země byla v tomto ohledu zpočátku otevřená. Moskva ale nastavila příliš tvrdé limity, Ukrajinci by si mohli nechat jen 100 tisíc vojáků a kupříkladu jen 147 minometů. Ukrajina požadovala ponechání alespoň 250 tisíc vojáků. To všechno před tím, než začaly na Ukrajinu proudit moderní západní zbraně a než válka přešla do opotřebovávací fáze, ze které se teď bude mnohem hůře ustupovat.
VIDEO: Americko-ukrajinská dohoda
