Ukrajinci brzy dostanou jeden z nejmodernějších válečných strojů Západu. Švédské obrněné vozidlo pěchoty CV90 vypadá jako menší tank, oproti svým ruským protějškům disponuje výrazně modernější výzbrojí a vybavením. O stejné obrněnce mají zájem také česká a slovenská armáda, které za ně zaplatí desítky miliard korun. Čím vším se může chlubit švédský CV90 na bojišti?
Švédský premiér Ulf Kristersson na čtvrteční tiskové konferenci uvedl, že nový balík obranné pomoci pro Ukrajinu bude mimo jiné obsahovat rovnou 50 bojových vozidel pěchoty CV90. Půjde tak o další stroj západní produkce, který rozšíří čím dál pestřejší arzenál ukrajinské armády. Ta se doposud musela spokojit především se starší, ale stále bojeschopnou, technikou z éry Sovětského svazu, případně s jejími modernizovanými variantami.
Obrněnec CV90 nicméně patří mezi nejmodernější bojová vozidla pěchoty (BVP), která jsou v současnosti k mání. Švédské pásové stroje na první pohled připomínají menší tank a svou výbavou a efektivitou významně převyšuje možnosti starších ruských BVP, jež se nyní nachází na Ukrajině.
Na původních prototypech pracovaly v 80. letech společnosti FMV, Hägglunds a Bofors, než se výroby ujala švédská zbrojařská firma BAE Systems. První verze obrněnců vstoupily do služby v roce 1993, od té doby se v různých variantách používají v sedmi zemích světa.
V základní výbavě se CV90 může pyšnit věží Bofors s kanónem ráže 40 mm. Exportní verze jsou vyzbrojeny kanóny s menšími rážemi, od 30 nebo 35 mm. Všechny varianty nicméně doplňuje standardní spřažený 7,62mm kulomet a šestice granátometů, které zvládnou vystřelovat kouřovou clonu pro krytí před nepřáteli i bojovou munici.
„Kanón, který má švédská varianta, je vysoce nadstandardní. Takový nemá žádné jiné bojové vozidlo NATO. Tento kanón dokáže prostřelovat boční pancíře ruských tanků, může se tak zapojit do tankových bitev,“ podotkl vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.
Velkou výhodou vozidla je poměrně široká škála možných úprav. Existuje několik modifikací CV90 s tankovým kanónem ráže 120 mm, přídavným pancéřováním, bezosádkovou a dálkově ovládanou věží či zabudovaným minometem ráže 81 mm.
Nyní je ve výrobě čtvrtá generace obrněnce, která se dočkala několika významných vylepšení. Především se to týká výkonnějšího motoru a modernějších zbraňových systémů, včetně rozšířené reality iFighting, která zvládne zobrazit dodatečné informace o bojišti.
Ačkoliv byly původní verze vyvinuté speciálně pro boj v subarktických klimatech severských zemí, v praxi se stroj osvědčil po celém světě. Nejčastěji se u CV90 vyzdvihuje schopnost rychlého a obratného pohybu ve sněhu, blátě či na podmáčené půdě, což z něj dělá silného adepta pro boj na nezpevněných terénech. Pro zablácené jarní bojiště na Ukrajině jde o ideální válečný prostředek.
Pozadu však nejsou ani obranné prvky vozidla. Pancíř s keramickými deskami dokáže podle výrobce uchránit tříčlennou osádku před klasickými protitankovými střelami, jako jsou hojně používané střely RPG. Stroj mimo jiné disponuje i filtračním systémem proti kouři a chemickým útokům, novější verze CV90 se dočkaly také ochrany před protitankovými minami.
Některé varianty vozidla nabízí švédská zbrojovka s modulem pro noční vidění či s 360stupňovým periskopem pro lepší viditelnost na bojišti. Do stroje se vejde osm plně vyzbrojených vojáků, u novějších verzí CV90 je kapacita kvůli různým doplňkům o dva lidi menší.
Obrněnce dostane i česká a slovenská armáda
Vozidla poprvé použily švédské mírové jednotky v roce 2004 při konfliktu v Libérii. Norské ozbrojené síly je od roku 2007 nasadily v Afghánistánu, do bojových operací v této zemi je později vyslalo také Švédsko a Dánsko. Největším počtem vozidel CV90 v současnosti disponuje Švédsko (549), následují Nizozemsko (193) a Švýcarsko (186).
O stejné stroje má zájem také česká armáda. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) Česko pořídí 210 kusů tohoto obrněnce. Podle navrhované dohody obdrží česká armáda nejnovější verzi CV90, označovanou jako CV90MkIV.
