Ondřej Vetchý v SJK
Ondřej Vetchý patří dlouhá léta k nejobsazovanějším českým hercům. Na rozdíl od některých svých kolegů zásadně nepoužívá sociální sítě a své soukromí si pečlivě střeží. Věděli jste například, že má kořeny v Itálii a že jeho otec za války zabil dvanáct lidí?
Z prvního manželství má herec Ondřej Vetchý osmatřicetiletou dceru Veroniku, z druhého manželství s psycholožkou Irenou pak šestnáctiletou dceru Rebeku a desetiletého syna Arona. Mladší děti už si zahrály ve filmech a pozvolna tak kráčí v jeho šlépějích.
Aron si se slavným otcem zahrál v komedii Ženy v běhu, kde ztvárnil jeho syna. „Ondra si ho řídil sám. Je to velezkušený herec a sám je učitelem na DAMU, takže s herci umí pracovat. Moc jsem mu do toho nezasahoval, ulehčil mi tím práci. Fungovalo nám to, myslím, skvěle,“ prozradil na premiéře filmu režisér Martin Horský.
Rebeka se pro změnu objevila v romantické komedii Pohádky pro Emu, kde zosobnila jednu ze tří dcer Vetchého filmového bratra v podání Marka Taclíka.
Jeho předkové přišli z Itálie
Ondřej Vetchý má v rodině bojovníky a statečné hrdiny. Už jeho dědeček byl legionář a bojoval proti fašistům ve Španělsku. Otec se v rámci boje proti nacistům připojil k partyzánům na Třebíčsku, aby bránil svoji vlast. „Můj otec bojoval proti nacismu a zabil dvanáct lidí, Němců a Čechů,“ prozradil slovenskému týdeníku Plus 7 dní herec, který je původem z Vysočiny.
„My jsme do Jihlavy přišli jako náplava, ale to skoro všichni. Jihlava byla převážně německý prostor. Maminka se narodila ve Znojmě. Tatínek ale byl z Vysočiny, narodil se v Okříškách u Třebíče. Jeho předkové přišli s velkou pravděpodobností po Bílé hoře v době rekatolizace jako leníci z Itálie. Vecchio je italsky starý,“ uvedl Vetchý v rozhovoru pro deník Právo.
Před několika lety Vetchý začal učit na DAMU. Kantorské práce se zhostil s nadšením a elánem. Předávání svých bohatých hereckých zkušeností bere jako poslání. Na své studenty nedá dopustit a má je upřímně rád. Většina k němu vzhlíží, najdou se ale i tací, kterým nechybí drzost. Ondřej si je ale umí zkrotit.
„Přišel jsem do učebny a tam se proti mně stavěli dva zdatní kluci s devadesáti kily, tak jsem se zeptal: ‚Co chcete kluci? Chcete se popasovat?‘ A oni, že jo, že to už chtějí od prváku. Tak jsem jim řekl: ‚Dobře, jdeme na to‘, vzpomínal Vetchý. „Utkali jsme se ve sportovním klání a moje milovaná kolegyně Johanka, dramaturgyně a intelektuálka, mi pak říkala: ‚Ondrášku, já jsem na tebe tak hrdá, jak jsi těm studentům ukázal mantinely.‘ Takže se dá dobro asi vštěpovat i násilím, jak říkal Anton Semjenovič Makarenko, sovětský myslitel v oboru práce s dětmi,“ vylíčil s úsměvem v rozhovoru pro Český rozhlas.
