Čeští zpěváci a herci za totality vydělávali miliony. Největší žně měli v Sovětském svazu
Jaké honoráře inkasovaly české hvězdy ze světa šoubyznysu v dobách hluboké totality? Měli se lépe herci nebo zpěváci? Zatímco průměrný měsíční plat v tehdejším Československu činil v sedmdesátých letech 1 900 korun, z některých umělců už dávno byli milionáři.
Podle herce Jana Kuželky, který před kamerou ztvárnil stovky rolí a točil s takovými hvězdami, jako byl Vladimír Menšík, Jiří Sovák nebo Rudolf Hrušínský, se za komunismu měli jednoznačně lépe zpěváci.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Drsné praktiky v českém šoubyznysu za totality. Vládl Ladislav Štaidl, který měl největší lobby. Zpěváci se kradli
„Oni dost často mohli jezdit hrát do ciziny, na východ. Největší terno to bylo v tehdejším Sovětském svazu. Tam se tlačili všichni. Honoráře se převáděly na bony, kde byl neuvěřitelný kurz. Velmi výhodné pro ně byly také koncerty v NDR, protože tam si vydělané peníze vyměňovali v Tuzexu,“ zavzpomínal pro CNN Prima NEWS Jan Kuželka.
Čtěte také
Herci se podle něj také neměli špatně. „Za střední roli, kterou jsem točil na začátku osmdesátých let ve východním Německu, jsem za jeden natáčecí den měl 360 východoněmeckých marek, k tomu padesát marek na dietách. Jenom diety za natáčení v cizině udělaly strašně moc. Na tu dobu to byly celkově královské peníze,“ prozradil Kuželka.
Herci měli příplatky i za natáčení venku
U herců se vše odvíjelo od toho, jak nejvyšší komunistické vedení daného umělce ohodnotilo. Kdo od něj získal titul Národní umělec, mohl za jeden natáčecí den inkasovat 1 300 korun, Zasloužilý umělec pak 800 korun. Honoráře dalších herců a hereček se v osmdesátých letech v průměru pohybovaly okolo 400 korun za natáčecí den.
„Když jsme točili mimo ateliér, tedy venku, tak k tomu byl za každý den další příplatek ve výši 33 procent,“ poznamenal herec Kuželka. Jen pro srovnání – podle statistik činila v roce 1970 průměrná měsíční mzda 1 915 korun, v roce 1985 to bylo 2 920 korun.
V divadle to ale podle něj s výplatou žádná sláva nebyla. „Tam to pro herce znamenalo samozřejmě nějakou jistotu, ale platy tam nebyly velké. 1 200, 1 400, 1 600 za měsíc... Proto se všichni snažili co nejvíce točit. Filmy, seriály, i když v té době se natáčely maximálně třináctidílné, televize, to všechno bylo velmi pěkně honorované,“ dodal Kuželka.
Z desek měli zpěváci miliony
U zpěváků a zpěvaček činil v osmdesátých letech v tuzemsku honorář v průměru 800 korun za jeden koncert. Obvykle vystupovali každý všední den, kdy stihli na jednom místě odzpívat dva koncerty, odpolední a večerní. K tomu jim náležely další peníze za takzvanou amortizaci, tedy příspěvek vztahující se k opotřebování nástrojů. Samostatnou kapitolu činily příjmy z prodaných desek.
Čtěte také
„Za jeden prodaný nosič jsem měl 22 haléřů, obvykle se jich prodaly statisíce, takže to celkově udělalo slušný kačky. Ti nejlepší, jako byl Karel Gott, prodávali miliony desek, takže už za komančů byli multimilionáři,“ prozradil během života redaktorovi CNN Prima NEWS zpěvák Vítězslav Vávra.
Gott bohatl v západním Německu
Karel Gott mohl v dobách hluboké totality jako jeden z mála tehdejších českých zpěváků podle libosti koncertovat v západním Německu. V roce 1982 si tam s doprovázejícím Orchestrem Ladislava Štaidla účtovali za jeden koncert zhruba 160 tisíc korun.
Z toho on sám měl 112 tisíc korun, Štaidl zhruba 23 tisíc, další člen souboru Felix Slováček 11 200, klavírista Rudolf Rokl 9 400 a baskytarista Ondřej Soukup čtyři tisíce korun. „Nejvíc měl logicky Karel, pak Láďa, potom nejspíš asi já. Láďa Štaidl měl sociální cítění a rozhodoval to celkem spravedlivě. Když byl zájezd třeba deset koncertů, tak jsem měl tři sta marek za jeden. A co si budeme povídat, v přepočtu to udělalo krásný honorář,“ uvedl Slováček pro CNN Prima NEWS.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zpěvák Dalibor Janda v upřímné zpovědi v pořadu Povídej na CNN Prima NEWS prozradil řadu zajímavostí
David v rámci CNN Prima NEWS píše především o dění na domácí scéně. (david.lastovka@iprima.cz)
