Při posledním hovoru mi tekly slzy. Rakovinu vyvolal stres z nehody, říká syn Karla Černocha
Karel Černoch, zpěvák se sametovým hlasem, který patřil k hvězdám české pop music, by na začátku října oslavil 82. narozeniny. Jeho život skončil už ale v 64 letech. Během něj se oženil dvakrát a byl otcem dvou dětí – dcery Terezy, která je zpěvačkou, a syna Marka. Ten se kromě zpívání a moderování v minulosti aktivně věnoval také politice. V rozhovoru pro web CNN Prima NEWS na svého slavného otce zavzpomínal. Promluvil o rodinných vztazích, otcově boji s vážnou nemocí i jeho posledních chvílích.
Jaký byl Karel Černoch otec?
Byl skvělý táta, ale povolání zpěváka je dost časově náročné, takže byl hodně pryč. V té době se navíc ještě jezdilo na takzvané šňůry, což by se dnes označovalo jako turné, a tak byl často pryč týden nebo dva. Ale když byl doma, bylo to bezva a byla s ním sranda, i když uměl být i hodně přísný.
ČTĚTE TAKÉ: Třaskavá kniha o hudebním skladateli Karlu Svobodovi. Vyžadoval švédskou trojku, užíval si ji s celebritami
Když vám bylo devět let, rodiče se rozvedli. Jak jste to nesl?
Hodně těžce. Dodnes si vzpomínám, jak se mě maminka jednou večer ptala, jestli budu hodně smutný, když budeme sami. Jako dítě jsem to nechápal. Ale maminka mi to vynahradila a měl jsem hezké dětství. S tátou jsme o tom začali více mluvit až v mém pozdějším věku a člověk některé věci pochopí, až když je sám dospělý.
Marek Černoch (56)
Zpěvák, moderátor, pilot dopravních letadel a v letech 2013 až 2017 poslanec za hnutí Úsvit přímé demokracie. V současné době pracuje jako výkonný ředitel finanční asociace. Je ženatý a má dvě děti – dvojčata Denisu a Dominiku.
Zůstali jste s tatínkem nadále v kontaktu? Věnoval se vám?
Po rozvodu jsme se s tátou moc nevídali. Jednou za pár měsíců, občas jsme si volali. Ale nebyla to jen jeho chyba. Táta měl svou rodinu a mezi ním a mojí maminkou byly ještě nějaký čas trochu rozvířené emoce. Vídat jsme se začali až v pubertě, protože jsem byl dost divoké dítě a maminka potřebovala občas pomoct. (smích)
Čtěte také
Pak už jste se začali vídat pravidelně?
Po revoluci jsme spolu začali pracovat ve firmě, a když táta dostal roli Jeana Valjeana v prvním uvedení Bídníků ve vinohradském divadle, jezdil jsem denně za ním a tam propadl touze zpívání. Následovala spolupráce v jeho umělecké agentuře a pak i společné vystupování s kapelou a spolupráce v rádiu. Mnoho let jsme spolu moderovali pořad, kam jsme si zvali různé hosty. Jednou chtěl jeden host při rozhovoru dát k dobru vtipnou historku, jak šel kolem Letné a slyšel písničku Zrcadlo. Tak si řekl, že pozdraví svého kamaráda Karla a tam na jevišti místo Karla poskakoval zrzek s ježkem na hlavě. Mně se v té chvíli zastavilo srdce, protože táta byl na své písničky dost háklivý. Čekal jsem, co se bude dít a táta se zeptal: „A jak to zpíval?“ A host odpověděl: „Karle, skvělý.“ Tak se táta otočil na mě a řekl: „No dobře, tak ty moje písničky zpívej.“ Udělalo mi to v té chvíli obrovskou radost. To bylo rok předtím, než umřel.
Jaký vztah máte s jeho druhou manželkou Dagmar a nevlastní sestrou Terezou, která je zpěvačkou?
S Dášou máme dobrý vztah. Občas si zavoláme, domlouváme se, že se uvidíme, ale pracovně to je hodně náročné, tak se vídáme málo. To samé s Terkou. Zpívá s Monkey Business, má toho hodně, a navíc teď nebydlí v Praze. Ale jinak máme dobrý vztah.
Čtěte také
Jaké výhody a naopak nevýhody plynuly z toho, že jste měl slavného otce, kterého znal asi každý?
Většina lidí si myslí, jak je to skvělé, mít slavné rodiče. Ve škole nebo v pubertě to bylo fajn, protože na to letěli spolužáci a holky. Ale to bylo tak vše. Pro mě to byl hlavně táta, až pak slavný zpěvák.
Pro mě to bylo náročné až později. Táta byl naprostý profesionál a fenomén. Nejen technicky skvělý zpěvák, ale měl nádhernou barvu hlasu a obrovské charisma. Když jsem začal zpívat, bojoval jsem s tím, že lidé srovnávají, což se občas dělo. Až v jedné chvíli mi došlo, že nechci a ani nemůžu překračovat stín. Jsem šťastný, že mám podobnou barvu hlasu, písničky si zpívám po svém, a když někdo přijde a říká, že to bylo jak od táty, mám radost. Ale tím to končí. Pro mě je táta a Petr Muk vzor zpěváků, ale takoví zpěváci se rodí jednou za sto let.
Už za totality zpěváci vydělávali poměrně slušné peníze, žili jste si tehdy takzvaně nad poměry?
Táta pár let nesměl zpívat, tak to finančně táhla maminka, což bylo náročné. Potom, když už mohl zpívat, jsme se měli dobře. Ale nad poměry bych to nenazval.
S kterým pěveckým kolegou či kolegyní ho pojilo nejbližší přátelství?
Hodně třeba s Helenou Vondráčkovou, Karlem Gottem, Jirkou Kornem nebo Luckou Bílou. Ale měl opravdu rád téměř všechny své kolegy jak z řad zpěváků, tak i herců a moderátorů. Když jsem byl malý, jezdili jsme například s rodinou Jaromíra Hanzlíka na hory nebo k nám často chodili jeho kolegové z branže a dělaly se takové hudební dýchánky. Hrálo se na kytary, zpívalo. Já ale musel vstávat do školy, tak jsem musel do postele, což mě štvalo. (smích) Později měl rád Jirku Wimmera, se kterým také spolupracoval.
Čtěte také
Ano, tatínek s Jiřím Wimmerem vytvořil komediální dvojici. Často účinkovali v zábavném pořadu Možná přijde i kouzelník. Jak se vám líbily jejich scénky?
Mě to strašně bavilo. Maďarština, Housle, ale i mnoho dalších scének patří k tomu nejlepšímu, co tady máme. Často se mě lidi ptají, jestli se táta při těch scénkách smál doopravdy, nebo to hrál. Nehrál. Smál se tak, že někdy měl co dělat, aby scénku dokončil. Měl strašně rád srandu. Když „Kouzelník“ skončil, jezdil táta s Jirkou Wimmerem ještě mnoho let po vystoupeních, kde táta zpíval a hráli tam scénky. Udělali a natočili na CD mnoho dalších skvělých scének, je ale smutné, že v dnešní době korektnosti by je za některé možná zavřeli.
Je veřejně známé, že Jiří Wimmer měl problémy s alkoholem. Snažil se mu tatínek pomoci?
Byli si blízcí, ale Jirka byl složitá osobnost, takže to občas pro tátu nebylo snadné. Táta se mu snažil hodně pomáhat. Někdy to zasahovalo i do jejich práce a táta se snažil to vše ukočírovat, což občas nebylo lehké. Protože jsme spolu s tátou v té době spolupracovali, sám jsem to zažil. Ale když Jirka tragicky zemřel, tátu to strašně zasáhlo.
To, že při nehodě táta vyletěl předním oknem ven, mu nejspíše zachránilo život. Byl sice hodně zraněný, ale největší zranění bylo na duši. Nikdy si neodpustil, že on přežil a Patrik ne.
V roce 2004 tatínek přežil tragickou automobilovou nehodu, při níž přišel o život tehdy dvaadvacetiletý zpěvák Patrik Stoklasa. Mohl i stres z této události přispět k nemoci, které o tři roky později podlehl?
Ten den, kdy se nehoda stala, jsem mu volal kvůli jednomu koncertu a nemohl se dovolat, což se občas stávalo. Ale tentokrát, nevím proč, jsem měl strašně stísněný pocit. Když mi pak na zkoušku s kapelou volala Terka, věděl jsem, že se stalo něco vážného. První věta, kterou mi řekla, byla: „Bráško, táta měl vážnou nehodu.“ Dodnes si to neumím vysvětlit. Táta měl řidiče, který ho vozil a většinou sedával vzadu. V ten den si ale sedl dopředu, aby se Patrik, který měl druhý den vystoupení, mohl prospat. To, že při nehodě táta vyletěl předním oknem ven, mu nejspíše zachránilo život. Byl sice hodně zraněný, ale největší zranění bylo na duši. Nikdy si neodpustil, že on přežil a Patrik ne. Často potom mluvil o nevratnosti smrti a celkově se na něm podepisoval stres z toho, co se stalo, což u něj spustilo osudnou nemoc. Nejsem doktor a táta celý život žil naplno a často to s prací a nasazením bylo lidově řečeno „na krev“, ale podle mě tu nemoc jednoznačně spustila ta osudná autonehoda.
Čtěte také
Když se dozvěděl diagnózu – rakovina tlustého střeva – jak to nesl a jak boj se zákeřnou nemocí zvládal?
Pamatuji si, jak mi volal a říkal, že musíme předtočit pořad v rádiu, protože musí na takovou menší operaci. V těch měsících už nevypadal dobře a uvnitř jsem věděl, že to nebude nějaká menší operace. Jak vážné to je, mi řekla až jeho žena Dáša, která je lékařka. I táta věděl, že to je vážné, ale nepřipouštěl si, že by to nevyhrál. Bojoval statečně, odolával, jak mohl, pral se s tím jako lev do poslední chvíle, ale bohužel, nemoc byla silnější.
Kdy jste se viděli naposledy?
Naposledy jsem ho viděl před Vánoci, po kterých umřel. Měli jsme se na svátky vidět. Koupil vnoučatům Dominikovi a Denisce kola, která jim chtěl dát, ale nemoc ho v tom závěru rychle vyčerpávala. Chtěl jsem ho vidět na Štědrý den, ale měl jsem chřipku a jeho manželka Dáša řekla, že by to pro něj bylo hodně nebezpečné. Tak jsme spolu mluvili alespoň po telefonu. Stále věřil, že se to zlepší. Vzpomínám, jak jsem ho slyšel, jak mi tekly slzy. To bylo naposledy. Dva dny nato umřel.
Stačili jste si všechno říct?
Nestačili. Bohužel nestačili. Když umřela o pár let později moje maminka, bylo to strašné, ale měli jsme mezi sebou v srdcích naprosto čisto. Dal bych nevím co, abych měl třeba jen jednu minutu, abych mu mohl říct: „Vše je čisté. Mám tě rád.“
Prý jste po jeho smrti objevil jeho kroniku, kterou si psal…
Mám z toho obrovskou radost. Je to kronika, kam si táta lepil fotky od úplných začátků. Popisoval si to, maloval k tomu obrázky.
Čtěte také
Vy jste se před lety aktivně věnoval politice, v roce 2013 jste se stal poslancem za hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Probírali jste spolu s tatínkem i politiku?
Občas jsme se o politice bavili. Byl rád za svobodu, za možnost podnikat.
S jakou stranou sympatizoval?
V té době zaznívala ODS.
Váš životopis je poměrně pestrý. Zpěvák, moderátor, politik, pilot dopravních letadel. Čemu se naplno věnujete dnes?
Pracuji jako výkonný ředitel asociace společností na finančním trhu, v rámci možností pomáhám přítelkyni s její realitní kanceláří a plánuji kandidaturu do Senátu. A zpívám se svou kapelou ANGELS. Hrajeme docela často, a to i jako předkapela No Name, Olympic, Smokie nebo Kryštof a dalších zvučných jmen. Hrajeme vlastní písničky, tátovy písničky, Petra Muka a další. Je to show, protože lidi se chtějí bavit. Zpívám také často s Magdou Malou a dalšími zpěváky. Jinak jsem si udělal na vysoké škole práva a teď dodělávám ještě VŠ v oboru finance a ekonomie. Plním si sny.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Bavič Petr Novotný promluvil o svém zdraví i synovi Pavlovi. Ve vězení jsem ho navštívit nebyl, říká
David v rámci CNN Prima NEWS píše především o dění na domácí scéně. (david.lastovka@iprima.cz)
