Zpěvák Petr Kotvald, který letos v červenci oslaví 65. narozeniny, se na výsluní české pop music drží už více než čtyřicet let. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS zavzpomínal na spolupráci s Hanou Zagorovou a Stanislavem Hložkem, promluvil o své ženě Haně, s níž oslaví čtyřicáté výročí manželství, a vyjádřil se rovněž k aktuálnímu politickému dění.
Petře, vy jste dokonalou ukázkou toho, že věk je pouze číslo. Ač na to vůbec nevypadáte, pokud se nepletu, tak už jste od loňského roku oficiálně senior s nárokem na starobní důchod, je to tak?
(smích) Děkuji…kéž by, ale rodný list neošálíte. V jedné mé novince zpívám: Možná Ti odpustím, že s tebou čas tak rychle teče…že každá blbost přijde mi závratná a kromě váhy se cítím na patnáct (konec textu). Dokud to tak bude, bude to fajn. Buď jsem ještě nedospěl, anebo už začínám být mimo a nevím to.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jiří Zmožek, autor hitů Zvonky štěstí nebo Tam u nebeských bran přišel o všechno. Dlouhé roky žil z životního minima
Mnoho slavných českých umělců si na výši důchodů stěžuje a označuje je za neadekvátní. Patříte mezi ně i vy?
Celý život jsem se musel spoléhat jen sám na sebe a nepočítal jsem s tím, že budu na někom finančně závislý. Na státu, už vůbec ne. Ostatně, je tu spousta potřebnějších. A neodpustím si vzpomínku z dětství. Moje babička měla mezi lety 1936 - 1946 sedm dětí. Pamatuji si, že když mohla jít do důchodu, neměla na penzi nárok. Dožila se 89 let a do poslední chvíle na své zahradě pěstovala zeleninu a jezdila ji prodávat pravidelně na trh. A moje maminka, nejstarší dítě babičky, šla do důchodu v 55 letech. V roce 1986, 10 let před odchodem do penze, si pořídila nový družstevní byt. Dostala na něj tehdy od zaměstnavatele neúročnou půjčku. A když jí bylo 75, oznámila mi hrdě, že splatila anuitu a byt přechází do jejího vlastnictví. Byla sama a splácela ho ze svého důchodu. Dnes by si ani neškrtla. Tak nevím, něco je tu asi špatně?
Petr Kotvald (65)
Od roku 1981 se Stanislavem Hložkem působil v orchestru Karla Vágnera, kde vystupovali po boku Hany Zagorové. Píseň Holky z naší školky, kterou nazpívali, se stala nejprodávanější československou nahrávkou všech dob. V roce 1986 se vydal na sólovou dráhu se svou vlastní skupinou Trik. Studoval na elektrotechnické fakultě ČVUT a v roce 1984 dosáhl titulu inženýr. S manželkou Hanou, kterou si bral v roce 1984, má syna Mikuláše a dceru Viktorii.
Zklamalo vás, že ústavní soud zamítl návrh poslanců hnutí ANO, kteří napadli nižší valorizaci penzí, kterou prosadila vláda Petra Fialy?
Každé řešení má své odpůrce a v tomto případě asi i miliony zklamaných. Ale jednoduché generální řešení neexistuje.
Jak vůbec hodnotíte vládu Petra Fialy?
Každá vláda má svého černého Petra. Za poslední roky se nepříznivých událostí, od covidu, přes válečné konflikty až po ceny energií, událo moc. Nikde není psáno, že se musíme mít pořád dobře a bezpečně, bohužel.
Moji rodiče nám dopřáli jen to, na co se v danou chvíli vydělalo. A cokoliv na dluh nebo někomu půjčovat? Absolutně ne. Jednoduché pravidlo pro přežití. Proč by tohle nemělo platit pro stát?
Společnost je rozdělená. Někteří současné koalici vyčítají, že na jednu stranu najde peníze na nákup stíhaček F-35 za miliardy korun, stejně tak na pomoc válkou postižené Ukrajině, ale když jde o české občany, těm všechno zdražuje a život jim ztěžuje. Vláda své kroky hájí tím, že je dělá z důvodu naší bezpečnosti a budoucnosti. Jak to vidíte vy?
No právě! Moji rodiče nám dopřáli jen to, na co se v danou chvíli vydělalo. A cokoliv na dluh nebo někomu půjčovat? Absolutně ne. Jednoduché pravidlo pro přežití. Proč by tohle nemělo platit pro stát? A na druhou stranu? Jedna analogie. Polovina mojí rodiny byla po válce ze Sudet odsunuta do Bavorska. Teta to celé absolvovala sama s třemi dětmi. Strýc totiž, jako sudetský Němec, za protektorátu narukoval do wehrmachtu, zůstal raněný v Rusku v zajateckém táboře a rodina o něm neměla zprávy a předpokládala, že padl. Když byl po dvou letech od konce války v Rusku propuštěn, neměl se kam vrátit, musel do Německa a tam přes Červený kříž tetu s dětmi našel. Teta vyprávěla, že na statku, kam se uchýlili, přežili jen díky pomoci majitelů. Ovšem, zdaleka ne všichni obyvatelé Bavorska uprchlíky automaticky přijímali s nadšením. Spíše naopak, zabírali jim totiž místa, zdroje a jídlo.
Máme za prezidenta respektovaného sympaťáka. To je úleva. Existuje spousta možností a konsekvencí jak jeho působení a jeho samého uchopit. Když budete chtít, nenecháte na nikom nit čistou.
Když už jsme u té politiky. Jak hodnotíte současného prezidenta Petra Pavla? Někteří slavní umělci v něm vidí druhého Václava Havla, jiní, jako třeba Michael Kocáb v rozhovoru pro CNN Prima NEWS prohlásil, že nechápe, jak mohli chartisté z jeho rukou, kvůli jeho komunistické minulosti, přebrat státní vyznamenání...
Máme za prezidenta respektovaného sympaťáka. To je úleva. Existuje spousta možností a konsekvencí, jak jeho působení a jeho samého uchopit. Když budete chtít, nenecháte na nikom nit čistou. Vlastně nikdy není možné začít od bodu nula, i když to jako heslo zní moc pěkně. Vždycky tu budou křivdy, nespokojenost s daným stavem a jeho řešeními. Ještě, že nejsem politik, co vymýšlí problém a dělá vlny.
Letos oslavíte půlkulatiny. Jak bude narozeninová oslava probíhat? A chystáte k této příležitosti i nějaké speciální koncerty?
Samozřejmě. Vidíte, tak to jste mi to právě připomněl. Zatím žádné velké plány na oslavy nemám, ale koncerty budou určitě.
Se svou ženou letos oslavíte čtyřicet let manželství. Už víte jak?
Vy jste jako moje černé svědomí. Ale děkuju, že mi to připomínáte. My si na to, že máme výročí, zpravidla doma vzpomeneme tak tři týdny, měsíc po konkrétním datu.
Jak jste se spolu seznámili?
V roce 1978 na pěvecké soutěži Mladá píseň v Jihlavě. Já soutěžil, ona byla asistentkou pohybové přípravy.
Došlo v manželství i na krize?
No, divoké to u nás občas bylo. Nenudíme se spolu.
Jak jste je překonali?
Občas se bouchlo dveřmi, občas jsme si udělali vzájemně prázdniny a taky je prima si někdy připomenout zadání. To je jako v matematice. A tu já miluju. Když se během řešení nějaké složité rovnice nebo příkladu dostanete do úzkých, je dobré vrátit se o pár stránek nebo odstavců zpět. Nebo přímo na zadání. Přehrát si, jaké to bylo na začátku. Někdy to pomůže a řešení je pak nasnadě.
Jaký tedy máte recept na šťastné manželství?
Vždyť říkám, připomínat si zadání a nechtít nemožné.
Vy jste svoji kariéru odstartoval v orchestru Karla Vágnera, kde jste zpíval se Stanislavem Hložkem a Hanou Zagorovou, která byla o třináct let starší. Jak vás tehdy přijala a jak se k vám chovala?
To bylo víc než splnění uměleckého snu. Bylo to rychlé a opojné. Hana si nás tehdy vymyslela, takže jsme měli hvězdný servis a péči. Žádný pocit outsiderů. Po jejím boku to bylo pět nezapomenutelných let.
Když se vaše umělecké cesty rozešly, zůstali jste spolu v kontaktu?
Popravdě prvních deset let vůbec ne. Byli jsme pohlceni vlastními projekty a prací na sobě. Poprvé jsme se pak pracovně sešli na mém 3000. koncertu, kam jsem ji spolu se Standou Hložkem pozval jako hvězdné hosty a kmotry nového alba.
Kdy jste s Hanou Zagorovou mluvili naposledy?
Myslím, že při natáčení pořadu pro Pomozte dětem v České televizi, kolem Velikonoc v roce 2021? A taky jsme si pak dali rande v rámci jejího Instagramového vysílání u ní z obýváku. To bylo někdy o prázdninách 2021. Na to rád vzpomínám.
Jaké máte plány pro letošní rok?
Narozeninové album máme skoro hotové a nevynechám koncertní setkávání se svými spolupracovníky a kolegy ze skupiny Trik a společně s nimi hlavně s posluchači a fanoušky, se kterými se pořád navzájem bavíme. Jejich podpora je pro mě moc důležitá a dělá mi čirou radost a moji práci v mých očích smysluplnou.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Fotbalista David Limberský bydlí v luxusu. Fitness, bazén nebo pivní sklípek se saunou. Nahlédněte do jeho domu
