Střelba jako na FF UK, testu se účastnily desítky lidí
Expertní tým ve středu večer provedl simulaci útoku aktivního střelce v budově Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. Projekt měl odpovídat podmínkám Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK), kde došlo loni k tragické střelbě se 14 oběťmi a 25 zraněnými. Na místě byl mezi pozorovateli i redaktor CNN Prima NEWS. Jak se budovou ozývala střelba z různých míst? A jakou roli sehrály diskutované tlumiče, o jejichž regulaci uvažuje ministerstvo vnitra?
Vedoucí instruktor Hard Task Training Zdeněk Charvát před zahájením experimentu poučil účastníky – na místě panovala přísná bezpečnostní pravidla, jelikož součástí pokusu byla i palba ostrými náboji.
ČTĚTE TAKÉ: Policie se začala zabývat požárem Národního divadla. Mohlo jít o trestný čin z nedbalosti
Zdůraznil, že experiment se provádí mimo jiné kvůli tomu, že ve veřejném prostoru probíhá od tragické střelby na FF UK ožehavá diskuse, v níž často „převažují emoce, ale žádná fakta“. „K zajištění objektivnosti jsme pozvali nezávislou brněnskou firmu, jež zajistí na jednotlivých místech měření hluku,“ přiblížil.
Aby se dosáhlo co nejpřesnějších výsledků od desítek pozorovatelů, jejichž dojmy doplní detailní akustická data, nikdo je předem neinformoval, kdy přesně střelba zazní. Organizátoři pouze lidem sdělili, že experiment už začal.
Co stálo za tím, že dívka ve škole na jihu Moravy chtěla zabíjet? Do útoku prý chyběly hodiny
Nezletilou dívku z Jihomoravského kraje, která plánovala postřílet své spolužáky, dopadla policie údajně jen den před činem. Inspirovat se měla tragickými událostmi na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Podle rekonstrukce případu, kterou provedla MF Dnes ze známých informací, chtěla sáhnout po zbrani na začátku ledna, hned po vánočních prázdninách. Podle soudu selhali její rodiče, kteří její signály považovali za výstřelky pubertální dívky.
Pokud někdo zaslechl zvuk, který mu připomínal střelbu, měl tuto informaci uvést v tabulce. Zásadním parametrem byla škála od 1 do 10, podle níž lidé určovali intenzitu konkrétní rány. Hned zkraje přítomné ohlušila ostrá rána ze slepého náboje – demonstrace střelby z bezprostřední blízkosti, která představovala nejvyšší stupeň.
Ticho, i když se o pár pater výše střílí
První část simulace střelby proběhla za zavřenými dveřmi – lidé měli na vlastní uši zažít, co by mohlo nastat, kdyby se šílený střelec rozhodl pálit v jedné z učeben v nejvyšším patře.
Z pozice v jídelně několik desítek metrů od hlavního vchodu v přízemí nebylo slyšet po celou dobu nic. Téměř to působilo, že experiment nabírá zpoždění. Otřes, rána, tupý zvuk v dáli? Vůbec nic – s pozdějším zjištěním, že několik pater nad námi někdo svíral v rukou zbraň a střílel, působilo ticho až zlověstně.
Překvapení bylo vidět i na účastnících ve společenské místnosti. Když jeden z organizátorů oznámil, že první část pokusu je hotová, řada z nich se divila, že nezaslechla ani náznak něčeho, co by mělo připomínat útok střelce.
VIDEO: Za požárem v obchodním centru v Ostravě měla stát třináctiletá dívka
Druhá část simulace rekonstruovala scénu, kdy útočník opustí místnost a rozhodne se pálit na chodbě v nejvyšším patře. Redaktor CNN Prima NEWS se v této fázi přesunul do nejbližšího stanoviště ke zmíněnému místu. Blízko červených pásek, za něž se kvůli bezpečnosti již nesmělo kvůli střelbě ostrými.
Těsně před desátou hodinou večerní se účastníci na chodbách po krátké přestávce utišili až poté, co se ozvaly první rány. Úkolem bylo bavit se s ostatními jako za normálních okolností, jinými slovy: vžít se do normálního dění na univerzitě. Čím a jak se bude střílet, samozřejmě nemohlo být předem prozrazeno.
Rány různé intenzity se ozývaly vždy v salvě po třech. Chodbou se nesly i ostré a dunivé rány – pokud by byl člověk uprostřed hučícího davu, zprvu by ho asi ani nenapadlo, že je někdo poblíž v přímém ohrožení života a nedaleko útočník se zbraní.
Je nutné však upozornit na zásadní fakt – účastníci na stanovištích věděli, že se má ozvat střelba. Na tento jev upozornili po skončení experimentu opětovně i organizátoři. Vyvolává to řadu otázek: Jestliže by se začalo náhle střílet a ozvala se tupá rána, uvědomili by si lidé na chodbě, že je někde za jejich zády ozbrojený útočník? Považovali by to za důležité, pokud by se rány neopakovaly nebo by se neozval výkřik? A co to vypovídá o roli tlumičů?
Je možné rozeznat výstřely v plném provozu?
Charvát po skončení pokusu objasnil jeho průběh. „Chtěli jsme nasimulovat zhruba stejné vzdálenosti od střelby jako na FF UK,“ vysvětlil. Zástupci sdružení použili například pistoli ráže 9 milimetrů, odstřelovací pušku, brokovnici a různé typy nábojů.
Rovněž potvrdil, že ze zbraní se střílelo nejdříve bez tlumiče a následně s touto úpravou. „Pro lepší data jsme střelbu proložili jinými zvuky, abychom zjistili, zda lidé rozeznají jednotlivé výstřely. Shodili jsme například na zem šanon, mlátili jsme lavicí o podlahu, bouchali kladivem do dřeva nebo udeřili paličkou do gongu,“ vysvětlil Charvát.
„Když jsem během akce mluvil s některými účastníky na stanovištích, mnoho z nich mi sdělilo, že pokud by šlo o normální podmínky a bavili se mezi sebou, nepoznali by, že šlo o střelbu. Bohužel jsme nenasimulovali přesně moment, kdy přijdou rány náhle,“ poznamenal také instruktor.
Jak funguje domácí vězení? Odsouzený popsal život s monitorovacím náramkem
Monitorovací náramky v prvním půlroce od jejich zavedení hlídaly pouze přes 60 odsouzených. Náramků je přitom k dispozici desetkrát více. Představitelé justice předpokládají, že se alternativní tresty budou postupně rozšiřovat. Jak to v domácím vězení vypadá, ukázal redakci CNN Prima NEWS jeden z odsouzených.
Účastníci bezprostředně po skončení sdíleli své zkušenosti. Například ti, kteří stáli naproti hlavnímu vchodu v přízemí, při první sérii (střelba za zavřenými dveřmi) neslyšeli vůbec nic, ovšem v druhé části (střelba na chodbě) zaznamenali několik výstřelů, které se ve škále pohybovaly okolo hodnocení 5. Podle jejich sdělení však bylo téměř nemožné poznat, odkud zvuk přišel.
V horní aule situované pod nejbližším stanovištěm u schodů podle účastníků nebylo slyšet vůbec nic. Během experimentu zde byla za pomoci projekce simulovaná přednáška se standardní hlasitostí přednášejícího. Pouze jednou se prý ozvala rána, kterou by nebylo těžké si splést s něčím jiným.
Podle respondentů z výtahu, který jezdil z patra do patra, se během první fáze nic neozvalo. Až v druhé části rozpoznali střelbu přes dveře.
V místnosti přesně pod místem, kde organizátoři stříleli, se podle účastníků nejdříve ozývaly otřesy, klepalo se i sklo v oknech, v další části potom bylo slyšet méně hluku, ovšem s výraznou ozvěnou na chodbě. „Nesla se hlasitá rána s výrazným třeskem, ale v klasickém provozu bych si myslel, že něco spadlo na zem,“ zhodnotil jeden účastníků v této skupině.
Výsledky z pokusu obdrží poslanci
Řada lidí z nižších pater také připodobnila zvuky k přestavbě ve vyšším poschodí. Ti, kteří byli střelbě nejblíže, uvedli, že lomená chodba v patře působila tlumivě. K prosincovému útoku na fakultě došlo ve čtvrtém patře, které je od hlavního schodiště spojujícího systém chodeb oddělené, čemuž odpovídaly i podmínky na VŠCHT.
Organizátoři mimo jiné použili k experimentu nejefektivnější tlumiče, přičemž útočníci se zpravidla k nejlepší výbavě ani nedostanou. Asociace akreditovaných subjektů pro výcvik stanovené zálohy státu, jejíž výbor spolku vede Charvát, je součástí pracovní skupiny ministerstva vnitra. Resort v září uvedl, že se hodlá v souvislosti s regulací zbraní zaměřit i na tlumiče. V plánu jsou i další opatření.
Výsledky experimentu obdrží poslanci kteří budou rozhodovat o legislativních změnách v otázce držení zbraní i tlumičů.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Šokující odhalení. Sokolníci z Karvinska chytali ve volné přírodě vzácné dravce do pastí
