Druhák nenapsal tečky za větou, dostal pětku. Neprofesionální přístup, bouří se rodiče
Ilustrační foto Zdroj: Getty Images
Nejen rodiče školáků pobouřil nedávný příspěvek maminky, která zveřejnila test z češtiny jejího dítěte. To v něm zvládlo bezchybně i krasopisně napsat několik vět, na jejich konci však chyběla tečka. Za tuto „drobnost“ byl školák od učitelky ohodnocen „pětkou“, a to dvakrát podtrženou. Předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc upozorňuje, že zvláště na prvním stupni je potřeba děti spíše motivovat.
„Opravdově a upřímně se stydím za každého učitele, který takto hodnotí, stydím se i za ředitele, který toto dovolí ve své škole, a stydím se i za každého učitele, který o podobném zvěrstvu ví a nezasáhne. Opravdu jsme v našem školství už na úplném dně?“ zveřejnil vyfocený test na Facebooku pedagog a autor publikací o moderní výuce Robert Čapek.
Čtěte také
Právě jemu příspěvek zaslala maminka, která si přeje zůstat v anonymitě. „Bylo by to hloupé i na druhém stupni, ale na prvním je to neomluvitelné. Druhá třída, proboha! Copak podobné ‚učitelky‘ jsou úplně zbaveny soudnosti, empatie a citu? Co by si pomyslely, kdyby podobné hodnocení přineslo jejich dítě nebo vnouče?“ reagoval dále Čapek.
A podobně rozhořčeni jsou i rodiče. „Chce se mi brečet. Přitom je tak jednoduché zavolat si dítě k sobě a jen tak lehce se zeptat: ‚Koukni, nechybí ti tam něco?‘ Většinou na to přijdou hned sami a špatná známka není potřeba. ‚Jen to pro dnešek bude jednička bez hvězdičky, ale příště už sám napoprvé, viď?‘ A dá to. Kdyby ne, svět se nezboří a napotřetí to snad už vyjde,“ reagovala Iva B.
I odborníkům se přístup nelíbí, podotýkají ovšem, že neznají celý kontext. „Neznám interpretaci školy nebo ředitele, nechci proto hodnotit. Mohu ale říct, že zvlášť u mladších žáků je důležitá motivace, i když jsou tam drobné chybky. Mají mít ze školy radost,“ uvedl pro CNN Prima NEWS předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.
Čapek si ovšem stojí za svým. „Nicneříkající výstřižek bez souvislostí stále říká jednu věc – učitelka, která za tohle dává žákovi kuli, je totálně mimo a měla by jít ze školy pryč,“ dodal. Podotkl také, že nejde o podvrh a podobných příspěvků mu chodí více.
Jsou známky vůbec směrodatné?
Otázka slovního hodnocení, k němuž přistupují spíše alternativní školy, rezonuje ve společnosti čím dál tím více, což potvrzuje i předseda asociace Zajíc. „Nejsem však zastáncem komplexního slovního hodnocení. Jsem přesvědčen, že ideální je kombinace právě slovního ohodnocení a známky,“ zdůraznil. Známka představuje určitý symbol a shrnutí, slovní hodnocení pak vysvětluje, jak dítě pracuje a jak se mu daří, a obsahuje i motivační složku.
A metodiku hodnocení žáků by změnili i politici. Většina z nich napříč politickým spektrem se však shoduje, že vše má svoje minusy i plusy. „Jsme pro to, aby si formu hodnocení zvolily školy samy, respektive jejich zřizovatel,“ navrhuje například hnutí ANO. Piráti a Starostové slovní hodnocení zase vnímají jako více konkrétní.
Čtěte také
Po studiu na ekonomickém lyceu pokračovala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde jako zástupce šéfredaktorky v redakci Generace 20 získala první novinářské zkušenosti. Nyní studuje Metropolitní univerzitu Praha, obor Mediální studia. V redakci CNN Prima NEWS působí už třetím rokem a věnuje se převážně domácímu dění, a to od politiky až po sociální témata.
