Ve školách chybí učitelé
Některé školy řeší před zahájením výuky složité problémy. Chybí jim pedagogové, kterých je už delší dobu v Česku nedostatek. Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi pro CNN Prima NEWS uvedl, že jsou kantoři frustrovaní z velmi nízkých platů. Ty současné jsou totiž na úrovni z roku 2019. Školství čekají potíže, i když by se platy kantorů měly odvíjet od 130 procent průměrné mzdy.
Obtíže s hledáním učitelů zažila nejedna základní a střední škola. V poslední době se ale jedná o velký problém. Podle šéfa Pedagogické komory totiž roste počet žáků a toto povolání bylo navíc v posledních letech pod velkým tlakem. „Práce je náročnější. Zejména v době covidu byla. A nyní vidíme příchod spousty ukrajinských žáků. Tím vzrostl jejich počet ještě více. Učitelů by naopak mělo být víc a k tomu ještě klesají platy,“ řekl pro CNN Prima NEWS Radek Sárközi.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vraždící bakterie na jihu Polska. Zemřelo sedm lidí, stovka je v nemocnici, úřady mají stopu
Podle portálu Začni učit je největší nedostatek učitelů na 1. stupni základních a mateřských školek, zatímco na 2. stupni chybí hlavně matematikáři, fyzikáři a učitelé informatiky. U specializovaných škol postrádají kantory v oboru stavebnictví, geodézie a katrografie. Nedostatkoví jsou i asistenti pedagoga, psychologové a další podpůrné pedagogické profese.
Delší povinná docházka i jiné přijímačky na střední. Bek vyjmenoval, co chce ve školství změnit
Nastupující ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce jednat o prodloužení povinné školní docházky tak, aby do vzdělávacího systému vtáhl i ty, kteří se o vstup na střední školu ani nepokusí. V této souvislosti nevyloučil možnost zrušení 9. tříd. Uvedl to na úterní tiskové konferenci k představení svých priorit. Proti tomu se však už dříve vyslovili lidovci. Bek chce rovněž diskutovat o zavedení vratných studijních grantů pro vysokoškoláky, aby měli možnost absolvovat studia i mladí lidé bez silného sociálního zázemí.
Podle Sárköziho to může být mimo jiné i tím, že se za poslední dva roky zhoršily platové podmínky ve školách. „Platy byly lepší pouze v roce 2021. Nyní jsou na úrovni roku 2019. Navíc výhled státního rozpočtu ukazuje, že ve školství bude chybět 11,6 miliardy korun. To je tristní situace,“ kritizuje návrh rozpočtu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). „Ještě se navrhuje, že se propustí 20 tisíc zaměstnanců ve školství. To ale nedává smysl,“ dodává.
Prezident Pedagogické komory také upozorňuje, že spousta učitelů přemýšlí kvůli výši platu nad svou budoucností. „Hodně jich chce odejít. V roce 2021 měli 124 procent průměrné mzdy. Ted mají 116,6 procent. Šlo to hodně dolů. Když se podíváme na data Českého statistického úřadu, tak nejvíce klesaly reálné mzdy u vzdělání. Ve všech oblastech,“ kritizuje současnou situaci Sárközi.
Nedostatek učitelů dokládá i reportáž CNN Prima NEWS. „Hledáme češtináře, který by mohl nastoupit. Není z čeho vybírat. Spoléháme na známosti,“ řekl ředitel Hudebního gymnázia České Budějovice Milan Bašta.
Podle předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií v Jihočeském kraji Hany Bůžkové trápí každou školu nejméně jeden nedostatkový kantor. Podle ní je problém rok od roku horší, protože odcházejí starší ročníky do důchodu a není za ně adekvátní náhrada. To dokládá i zpráva České školní inspekce za minulý rok. Důvodem zvyšujícího se průměrného věku učitelů je nízký zájem uchazečů o povolání učitele. Mladí učitelé ve školách chybí. Skoro polovina učitelů má pedagogickou praxi vyšší, než je 20 let,“ uvádí zpráva.
České školství se propadá, varuje Hospodářská komora
Podle zástupců zaměstnavatelů se české školství dostává pod evropský průměr. Hospodářská komora vychází ze své analýzy, podle které je problémem dostupnost kvalitního předškolního vzdělání či počet dětí s odkladem. „Počty vysokoškoláků jsou tak nízké, že z 27 zemí Evropské unie České republice přísluší až 23. příčka,“ uvádí analýza.
Prezident komory Zdeněk Zajíček (ODS) upozorňuje, že bez vzdělaných lidí nemůže stát prosperovat. „Pokud nedojde k nápravě, problémy ve vzdělávání budou výrazně limitovat budoucí růst ekonomiky. Pro nastartování růstu přidané hodnoty, který naši zemi vyvede z pasti středních příjmů, bude potřeba, aby stát spolu se soukromým sektorem začal strategicky investovat do energetické, dopravní a datové infrastruktury a také do vzdělávání a pracovního trhu. Změnit se bude muset struktura škol, délka vzdělávání, zvýšit se bude muset kvalita studia,“ uvedl Zajíček k nelichotivé analýze.
