Delší povinná docházka i jiné přijímačky na střední. Bek vyjmenoval, co chce ve školství změnit
Nastupující ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce jednat o prodloužení povinné školní docházky tak, aby do vzdělávacího systému vtáhl i ty, kteří se o vstup na střední školu ani nepokusí. V této souvislosti nevyloučil možnost zrušení 9. tříd. Uvedl to na úterní tiskové konferenci k představení svých priorit. Proti tomu se však už dříve vyslovili lidovci. Bek chce rovněž diskutovat o zavedení vratných studijních grantů pro vysokoškoláky, aby měli možnost absolvovat studia i mladí lidé bez silného sociálního zázemí.
O plánech, které by měly změnit podobu školství do deseti let, chce Bek jednat s koaličními partnery i opozicí. Je připraven svolat po vzoru jednání na evropské úrovni „národní konvent pro vzdělávání“, který by zahrnul experty i politiky všech úrovní. Scházet nad návrhy by se měl jednou měsíčně. Podle ministra má idea podporu nejvyšších ústavních činitelů. Legislativní návrhy by chtěl mít Bek hotové do podzimu, aby je byla vláda schopna prosadit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Frustrující boj o střední školy. Můj syn není „blbeček“, přesto se nikam nedostal, líčí matka
Vratné studijní granty, o niž chce Bek diskutovat, podle něj mají pomoct vystudovat vysoké školy i studentům bez silného sociálního zázemí. Krize českého vzdělávacího systému pak podle ministra vězí v neschopnosti vyrovnávat sociální rozdíly, extrémní decentralizaci, odkladech při vstupu na základní školy či nastavení přijímacího řízení.
Přijímačky patří do minulého století
Na středních školách existuje podle ministra nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, která je nejvyšší u všeobecného vzdělání. Kritizoval také současnou podobu přijímacího řízení, jehož podoba podle něj patří do minulého století a po prvním kole vede ke zděšení řady lidí.
„Nedám slib, že do roka budeme mít kouzelný algoritmus a IT infrastrukturu, která to umožní, ale udělám vše, aby se to stalo,“ uvedl ke změně přijímacích zkoušek. Klíčové je podle něj celý systém elektronizovat a umožnit uchazečům například seřadit školy v pořadí, v jakém o ně mají zájem. Rychle by pak bylo jasné, kdo je přijat na svou prioritní školu, na třetí nebo třeba na žádnou.
Čtěte také
V Praze, Středočeském či Jihomoravském kraji, kde se letos objevily největší problémy, jsou podle Beka zřizovatelé škol připraveni navyšovat kapacity podle toho, co jim umožňují stávající předpisy. „Jsme připraveni podpořit zřizovatele všemi možnými prostředky a pomoci jim případně i úpravami legislativy,“ řekl.
Kvůli silným ročníkům deváťáků byl letos na mnohých středních školách velký převis uchazečů o studium. K jednotným přijímacím zkouškám na maturitní obory středních škol, víceletá gymnázia a nástavby se podle Cermatu, který tyto zkoušky organizuje, přihlásilo 116 031 dětí. To je o čtvrtinu víc než před šesti lety, kdy se centrálně zadávané zkoušky konaly poprvé.
Bek uvažuje o zřízení státního fondu
Zejména nabídka gymnázií přitom podle odborníků na vzdělávání neroste přiměřeně k počtu zájemců. Bek v úterý řekl, že se nabídka u středních škol dostává do velkého nesouladu s poptávkou. „Jsme svědky toho, že občané hlasují nohama ve prospěch silnějšího všeobecného vzdělávání na středních školách. Nesoulad poptávky a nabídky je zcela zřejmý a je to jeden z významných problémů, který eskaluje současnou situaci,“ konstatoval.
Pro dlouhodobější perspektivu a strategii budování infrastruktury se chce ministr pokusit o zřízení státem vlastněného fondu, který by dlouhodobě investoval do kapacity škol. Poskytoval by dotace samosprávám a také by určitou část budov vlastnil sám, aby je mohl dát k dispozici provozovatelům. „Modelově by fond za hranicemi Prahy vlastnil budovu školy, kde by podle demografie byla nejprve základní škola, a poté, co populace v mikroregionu zestárne, by tam mohla fungovat škola střední,“ uvedl.
Finance chce Bek získat i z půjčky vyjednávané s EU. Minulý týden vláda vzala na vědomí materiál, který pro české školství předběžně počítá s částkou ve výši 45 miliard korun na tři roky, řekl ministr. Upozornil, že částka není finální, nyní podle něj začínají jednání s Evropskou komisí. Zopakoval, že pro vládu je školství jednou z hlavních priorit, do které je potřeba investovat.
