Žáci s rodiči přivítali v Kyjevě nový školní rok během Dne vzdělání. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Na Ukrajině začal již třetí školní rok, který ovlivňuje ruská agrese. K výuce se podle údajů ministerstva školství vrací téměř čtyři miliony dětí. Mezi nimi je i syn paní Pylypenkové, která mu kromě klasické školní aktovky připravila i batoh s vybavením do krytu. Možnost být ve třídě se spolužáky, kterou mají děti v Kyjevě, je však například pro ty ze Záporožské nedosažitelným přáním. Podle průzkumu UNICEF je patrné, že válkou zmítaná země vykazuje výrazné zhoršení ve vzdělanosti.
Podle údajů UNICEF bude budovy škol navštěvovat asi jen třetina zapsaných dětí na území Ukrajiny. Většině nezbyde nic jiného než absolvovat hodiny on-line prostřednictvím notebooku či počítače. Jedním z těch, kteří letos nastoupí do první třídy, je i šestiletý syn Kateryny Pylypenkové z Kyjeva. Do školy chodí s výbavou do protileteckého krytu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Momenty války: Začerněné logo ruského Mekáče a zaparkovaná raketa v ukrajinském obýváku
„Tento batoh bude připravený ve třídě. Bylo nám řečeno, že by měl obsahovat hlavně vodu, nějakou hračku a něco k jídlu, aby se děti mohly při čekání na konec leteckého poplachu občerstvit,“ vysvětlila Pylypenková pro web CNN. Oba její synové měli štěstí – vedení školy, kterou navštěvují, se po konzultaci s rodiči žáků rozhodlo pro návrat dětí do lavic.
Přítomnost dětí v budově však samozřejmě představuje riziko. V Kyjevě jsou často hlášeny poplachy kvůli ruským raketám a útočným dronům. Pylypenková si navzdory nebezpečí přeje, aby se školní rok pro její syny, jejichž otec je nyní na frontě, co možná nejvíce přiblížil normálnímu stavu.
První den výuky znamená pro ukrajinské rodiny výjimečnou událost. Před branami škol se shromažďují rodiče s dětmi, které na sobě mají zpravidla tradiční oděv a učitelům nesou květiny.
„Letos nám bylo řečeno, že místo koupě květiny máme přispět ukrajinské armádě,“ řekla Pylypenková. Přesto se přiznala, že malou květinu pro učitele koupila. „Přes to všechno jsem ráda, že můžeme být tady na Ukrajině a mé děti mohou chodit osobně do školy. Bylo pro mě opravdu důležité, až půjde můj syn do první třídy, abychom nemuseli být v jiné zemi, ale doma,“ zdůraznila.
Budova školy se podle jejích slov nachází nedaleko, takže v případě potřeby se na místo dostane velmi rychle. „Mám obavy, jak to všechno bude. Zda bude docházet k útokům nebo pravidelným výpadkům elektřiny,“ svěřila se.
Škola mi vážně chybí
Zcela opačný styl výuky čeká na devítiletého Dmytra Ukrainského, který s rodinou bydlí v Záporožské oblasti, kde zuří boje o každý metr čtvereční. Vzhledem ke každodenním útokům na nedaleké frontové linii je osobní účast ve třídě pro žáky nebezpečná. „Nejvíc jsem miloval hodiny tělocviku a informatiky,“ řekl Dmytro. „Teď už je to jinak. Tělocvik je úplně jiný. Copak se dá pořádně cvičit a hýbat se v bytě?“
Jeho matka uvedla, že i kdyby existovala možnost vrátit se do školních lavic, svého syna by tam nyní neposlala. „Nikdo z místních by to neriskoval. Vždyť jen dnes ráno jsme měli čtyři letecké poplachy a každou chvíli může přijít další,“ popsala své obavy.
„Zní to sice divně, ale škola mi vážně chybí,“ přiznal Dmytro. „Kdyby měla zítra válka skončit a já mohl jít zase mezi spolužáky, zůstal bych nadšením vzhůru celou noc a hned ráno tam běžel. Chybí mi jídelna a sladké pečivo s čokoládou,“ nadhodil.
Ztracené dětství
Podle oficiálních údajů místních úřadů přišlo od začátku ruské invaze na Ukrajinu o život na 500 dětí a přes 1 000 jich bylo vážně zraněno. Více než tisícovka jich je nadále nezvěstná. Na 20 000 nezletilých bylo násilně deportováno na Rusy kontrolovaná území. Prokurátoři rovněž upozornili na desítky případů, kdy ruští vojáci děti dokonce mučili. Moskva však tato obvinění odmítá.
UNICEF varuje, že válka může poškodit psychiku i děti mimo přímé ohrožení. Bojují s duševními problémy a ve školním učivu zaostávají. Z průzkumu mezinárodní organizace vyplývá, že většina ukrajinských učitelů oznámila, že se jejich žáci ve výuce výrazně zhoršili.
Ukrajinský ombudsman pro otázky vzdělávání Sergij Gorbačov pro redakci CNN uvedl, že skutečné dopady válečných traumat na děti je zatím velmi těžké odhadnout. „Vzdělanostně na tom budou nejhůř děti, s nimiž nemáme žádný kontakt. O těch, které žijí s rodinami na územích pod ruskou správou, nemáme vůbec žádné informace,“ vysvětlil.
Ombudsman mimo jiné připomněl, že Ukrajina hojně investovala do zvýšení bezpečnosti budov škol, stavění krytů či přístřešků i zlepšení on-line výuky. Podle informací vlády je až 84 procent vzdělávacích zařízení vybaveno funkčními bunkry. Ty musí zřídit povinně instituce, které chtějí zavést prezenční výuku ve své budově.
