Skupina poslanců v čele s Patrikem Nacherem (ANO) navrhuje zrušit možnost snížit základ daně z příjmů o naspořenou částku v rámci soukromého životního pojištění. Tvrdí, že stát by neměl podporovat kontroverzní produkty pojišťoven, na které spotřebitel v konečném důsledku doplácí. Pokud návrh projde, daňová úleva skončí už od začátku příštího roku.
Až o 24 tisíc korun si dnes lidé mohou snížit základ pro výpočet daně z příjmů, pokud mají platnou smlouvu o soukromém životním pojištění. Podle skupiny poslanců v čele s Patrikem Nacherem, Barborou Kořanovou (oba ANO) nebo Janem Chvojkou (ČSSD) by však stát měl tuto formu podpory ze zákona o dani z příjmů fyzických osob vyjmout. Hlavním důvodem je údajná kontroverznost tohoto pojistného produktu, který má budit dojem, že jde o dlouhodobé spoření.
Z minulosti jsou ale známy případy, kdy klienti pojišťoven splakali nad výdělkem. Stávalo se totiž, že pojišťovny jim po uplynutí sjednané lhůty mnohdy nevyplatily ani peníze, které za dobu pojištění nastřádali. V lepším případě získali zpět alespoň to, co naspořili, o nějakém zhodnocení ale mohla být řeč jen těžko.
To je případ i pana Michala z Ústeckého kraje. „V roce 1996 jsem uzavřel s pojišťovnou Amcico smlouvu o soukromém životním pojištění na dvacet let. Cílová částka byla stanovena na 200 tisíc s tím, že když to dobře půjde, mohou očekávat až půl milionu. Těch 200 tisíc mi nakonec vyplatili. Byla to ale nejhorší investice v mém životě, protože po zohlednění inflace jsem na tom krutě prodělal,“ řekl pan Michal CNN Prima NEWS.
Podporu „penzijka“ zdvojnásobit
Nebyly ale výjimkou případy, kdy pojišťovny inkasovaly tak vysoké poplatky za správu smluv, že náklady dosahovaly i více než padesát procent z vkladů klientů. Provize zprostředkovatelů pojistných smluv se často vyšplhala až na 250 procent ročního pojistného. Podle skupiny poslanců má stát systémem daňových úlev podporovat zajištění finančních prostředků na stáří, ovšem jen za předpokladu, že podporovaný produkt nevede právě k výše popsaným praktikám. „Proč pokračovat v modelu, ve kterém stát de iure nepodporuje pojištěnce, ale fakticky poskytovatele nebo zprostředkovatele tohoto produktu?“ řekl CNN Prima NEWS Patrik Nacher.
Důležité je, že navrhované zrušení daňového odpočtu se týká pouze soukromého životního pojištění, které je zmíněno v odstavci 6, paragrafu 15 zákona o dani z příjmů. Cílí tedy právě na produkt, který budí dojem, že jde o kombinaci pojištění a spoření, ovšem právě ona pojistná část se v něm prakticky téměř nevyskytuje. Zrušeno má být také osvobození od daní z příjmů, které se vztahuje na příspěvky na soukromé životní pojištění hrazené zaměstnavatelem.
Na druhou stranu zákonodárci chtějí více podpořit penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření. Podle jejich návrhu by se částka, o kterou si poplatník může snížit svůj daňový základ, měla zvýšit ze současných 24 tisíc na dvojnásobek. Pokud návrh projde, začne platit od 1. ledna příštího roku a vztahovat se bude pouze na nově uzavřené smlouvy o soukromém životním pojištění. „Chci hlavně zlepšit situaci na poli finančních produktů pro spotřebitele, nikoli jim komplikovat život. Logicky proto pracuji s verzí, která nebude retroaktivní, ale namířena do budoucna,“ dodal Nacher.
Fondy nepřetlačí inflaci
Očekávaný konec daňové úlevy by ovšem mohl pobídnout finanční zprostředkovatele k tomu, aby ještě před koncem roku stihli uzavřít smlouvy o soukromém životním pojištění za stávajících podmínek. Ostatně taková praxe byla v minulosti zaznamenána, kdykoli se měnily podmínky pro smlouvy týkající se penzijního pojištění nebo penzijního spoření. Nacher se ovšem tohoto jevu neobává. „Myslím, že se lidé už tak snadno nachytat nedají a rád bych vedle samotného projednávání rozjel i osvětovou kampaň. Už samotný fakt, že se o této problematice bude mluvit, mi přijde užitečný a smysluplný,“ řekl poslanec redakci CNN Prima NEWS.
S chystanou změnou nemá problém ani Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. „Daňový systém by se měl výrazně zjednodušit, proto je na místě zrušit všechny odčitatelné položky od základu daně. Místo toho by se měla navýšit základní sleva na poplatníka tak, aby se celková daňová zátěž snížila. Systém, ve kterém se musí hromadou papírů dokládat, jaké jsme si sjednali pojistné a bankovní produkty, jde na ruku finančním institucím. Jedná se o vylobbovaný relikt minulosti,“ řekl CNN Prima NEWS.
Podle Křečka ale není vůbec jisté, zda zdvojnásobení daňové úlevy pro různé druhy penzijního pojištění či spoření nějak výrazně ovlivní chování lidí. „Jestliže chceme, aby si lidé více šetřili na stáří, je třeba vytvořit stabilní důchodový systém, ve kterém bude každý vědět, co ho na stará kolena čeká,“ dodal. Celkově je pak prý třeba spořivost obyvatel pěstovat dlouhodobě, a to již od dětského věku.
Pomoci by v tom mohl vzdělávací systém, kde se děti naučí počítat a pochopí základy finanční gramotnosti. „V tom náš vzdělávací systém dlouhodobě selhává, proto ho suplují finanční poradci, kteří lidem nabízí nevýhodné produkty, jako jsou různá penzijní pojištění. Data ale jasně ukazují, že penzijní fondy dlouhodobě nedokážou porazit inflaci. Vhodnější metodou, jak se zajistit na stáří, je koupit si nemovitost a zhodnocovat úspory skrze investice. Proto by mělo dojít ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a daně z dividend,“ uzavřel Štěpán Křeček. To je však běh na dlouhou trať.
