Podle ministerstva je doučování dětí, které to potřebují, už historicky součástí vzdělávání ve školách. Zdroj: AP
Doučování slabších žáků, o kterém by podle návrhu ministerstva školství mohli v budoucnu kromě poraden rozhodovat i ředitelé škol, by se od února mělo stát součástí přímé pedagogické činnosti učitelů. Práce, kdy se pedagog věnuje výuce, by se tak mohla vyučujícímu při doučování navýšit automaticky přechodně o jednu hodinu týdně. Vyplývá to z návrhu novely nařízení vlády o rozsahu přímé pedagogické činnosti, který v pondělí probere vláda.
Návrh změny v nařízení vlády souvisí s připravovanou novelou vyhlášky o inkluzi, ve které chce ministerstvo školství upravit systém pro poskytování doučování ve školách. Zatímco dosud mohou dětem při potížích s učením předepisovat doučování poradny, nově by o tom mohl rozhodovat i ředitel školy.
Zároveň by se změnilo financování. Škola by už peníze na doučování nedostávala jako na podpůrné opatření, ale měly by jí přijít do rozpočtu na odměny pro učitele. Navrhované změny mají podle ministerstva za cíl snížit administrativní zátěž škol a poraden a zajistit účelné čerpání peněz ze státního rozpočtu.
Týdenní rozsah pedagogické činnosti by se podle návrhu změny v nařízení vlády formálně neměnil, pokud by doučování nepřesáhlo jednu hodinu týdně. V tomto případě by se doučování stalo automatickou součástí pracovní doby učitele.
Pokud by mělo jít o víc než hodinu, musel by ředitel postupovat podle zákona o pedagogických pracovnících. Podle něj může navýšit učiteli přímou pedagogickou činnost nejvýše o čtyři hodiny týdně, případně s ním další hodiny dohodnout.
Školské odbory nevidí důvod
Učitel základní školy má podle přílohy k nařízení vlády učit standardně 22 hodin týdně, ve střední škole 21 hodin. Zbytek své pracovní doby může věnovat přípravě na výuku, tedy takzvané nepřímé pedagogické činnosti.
Na potřebu doučování slabších žáků by školy podle ministerstva měly reagovat pružně, když je to právě potřeba. Úřad předpokládá, že by je učitelé doučovali vždy po přechodnou dobu, tedy například po zbytek pololetí školního roku.
Návrh jde na vládu s rozporem, protože se ministerstvu nepodařilo najít shodu se školskými odbory. Podle odborářů není navrhovaná úprava potřebná a nepřináší žádné pozitivní změny, píše se v materiálu. Podle ministerstva je doučování dětí, které to potřebují, už historicky součástí vzdělávání ve školách.
Jako příklad uvedl úřad pomoc žákovi s doplněním učiva po delší nepřítomnosti nebo s procvičováním toho, jak se má učit sám doma. Podle odborů ale novela nemotivuje pedagogy, aby se doučování věnovali, a nezvýší tak jeho kvalitu.
