Zástava srdce předčasně ukončila život nadaného 24letého fotbalisty Lukáše Lehnerta. Před svou smrtí slavil vstřelený gól, později se bavil na plese. Jeho smrt byla pro všechny naprostým šokem. Jak ale podotýkají lékaři, zdravotní problémy – které mohou končit i smrtí – nejsou u mladých sportovců výjimečné. Předcházet jim lze jen obtížně.
„Lukášovi se zastavilo srdíčko. Je to pro nás dost bolestivé,“ uvedl zdroj z přímého okolí mladého sportovce. Prohlášení tak ukončilo spekulace o tom, co se Lehnertovi stalo. Mnozí totiž nechápali, jak mohl mladík hrát zápas, gólem přispět k vítězství FC Hlučín nad Polankou, následně se bavit a tančit na plese a poté náhle zemřít.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vždy měl pozitivní náladu. Smrt mladého hráče byla pro Hlučín druhou ranou v krátké době
Na první pohled se může zdát, že jsou podobné tragédie ojedinělé. Jak však lékaři IKEM podotkli již ve studii před šesti lety, opak je pravdou. „Největší podíl na náhlé smrti má kardiální příčina, která se projevuje typicky stenokardií, dušností a následnou ztrátou vědomí. Tyto příznaky mohou trvat jen pár minut. V současné době se náhlá smrt čím dál častěji vyskytuje ve spojitosti se sportovními výkony,“ citoval kardiochirurga Jana Pirka web Medical Tribune.
Ten podotkl, že mladí sportovci vyšších výkonnostních tříd jsou zvláštní skupinou: „Zejména jde o ty sporty, kde by svým výkonem mohli poškodit výkon týmu. Tito lidé s velkou zodpovědností ke svým povinnostem nedoléčují i běžná onemocnění jako například virózy. Poté může za jejich závažným zdravotním stavem – v krajním případě úmrtí – stát nejen vrozené poškození oběhového systému, ale třeba akutní zánět srdeční svaloviny, eventuálně neznámá nebo podceňovaná vrozená srdeční vada.“
Ze studie vyplynulo, že náhlá smrt může vzniknout při nadměrné tělesné námaze, psychické zátěži, následkem opakovaného neléčení či nedoléčení například infekce dýchacích cest, silného podchlazení či přehřátí organismu. „Jde o úmrtí, které nastává do jedné hodiny po prvním objevení se akutních obtíží, které mohou být první, ale také poslední, kterými bude člověk ve svém životě trpět,“ uvedli odborníci.
Alarmující zjištění
Lékaři se ve studii z 99 procent zaměřili na muže – profesionální sportovce ve věku od 18 do 37 let. Šlo o hráče rugby, hokeje nebo atlety. U každého desátého sportovce byl odhalen vážný zdravotní problém, který mohl ohrozit jeho zdraví a v krajním případě způsobit smrt. „Doufala jsem, že nebudeme mít žádný patologický nález, že všichni sportovci vědí o svém zdraví, ale byla jsem zklamaná,“ sdělila přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM Věra Adámková.
Zdůraznila, že sportovci nejsou tak zdraví, jak se experti domnívali. „Ačkoli šlo o mladé lidi, kteří procházejí pravidelnými kontrolami, cítí se dobře, podstupují vrcholové tréninky s velkými dávkami zátěže, po echokardiografickém vyšetření jsme u zhruba 10 procent z nich odhalili výskyt vrozené vady aortální chlopně,“ dodala.
Předcházet úmrtím je podle odborníků velmi obtížné. Lékaři poukazují na nutnost systémového řešení. Dosud se však mezinárodní odborné společnosti neshodly na ničem jiném než na potřebě kvalitní anamnézy, fyzického vyšetření a EKG, což podle Adámkové nestačí. Riziko vzniku závažné zdravotní komplikace je totiž u sportovců do 35 let 2,5krát vyšší než v běžné populaci.
