Poslaneckou sněmovnu čeká další dlouhé jednání. Zákonodárci se budou věnovat především hlasování o novele letošního státního rozpočtu, kterou vetoval prezident Miloš Zeman. Svůj nesouhlas zdůvodnil tím, že rozpočet počítá s nižšími příjmy, než by mohly být. K přehlasování prezidentova veta je zapotřebí nejméně 101 hlasů a vládní pětikoalice jich má 108. Sledujte živý přenos z jednání zákonodárců.
Novela zvyšuje schválený schodek rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun. Prezident Zeman argumentuje tím, že zrušením takzvané superhrubé mzdy v roce 2020 vznikl výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši 90 miliard korun. Přitom se podle něj předpokládalo, že se sazba daně vrátí na původní úroveň, což se ale nestalo.
Někteří koaliční politici prezidentovy argumenty pro veto rozpočtové novely zpochybnili. Za vetem spíše vidí sněmovní rozhodnutí o snížení rozpočtu prezidentské kanceláře o 30 milionů korun na lesní hospodářství kvůli pravomocnému odsouzení končícího šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka za ovlivňování zakázky. Tomu Miloš Zeman udělil milost.
Sněmovna schválila zrušení superhrubé mzdy na konci roku 2020 na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO). Podpořily to opoziční ODS a hnutí SPD. Nově platí sazby daně z příjmů z hrubé mzdy 15 a 23 procent. Zeman tehdy zvažoval, že daňový balíček bude vetovat. Babiš mu slíbil, že zákon bude po dvou letech změněn. Prezident požadoval, aby omezení změn na dva roky bylo obsaženo přímo v zákoně. Podle tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to nebylo legislativně proveditelné.
Předseda vlády Petr Fiala (ODS) již dříve uvedl, že nepochybuje o tom, že se prezidentovo veto podaří přehlasovat. Vláda návrh zvýšit příjmy, výdaje i schodek rozpočtu zdůvodňuje důsledky válečného konfliktu na Ukrajině, které ještě v době sestavování rozpočtu na letošní rok nebyly známy. Reaguje i na růst životních nákladů obyvatelstva vyvolaný vysokou inflací a rostoucími cenami energií.
