Poslaneckou sněmovnu čeká další dlouhé jednání. Zákonodárci se budou věnovat především hlasování o novele letošního státního rozpočtu, kterou vetoval prezident Miloš Zeman. Svůj nesouhlas zdůvodnil tím, že rozpočet počítá s nižšími příjmy, než by mohly být. K přehlasování prezidentova veta je zapotřebí nejméně 101 hlasů a vládní pětikoalice jich má 108. Sledujte živý přenos z jednání zákonodárců.
Novela zvyšuje schválený schodek rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun. Prezident Zeman argumentuje tím, že zrušením takzvané superhrubé mzdy v roce 2020 vznikl výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši 90 miliard korun. Přitom se podle něj předpokládalo, že se sazba daně vrátí na původní úroveň, což se ale nestalo.
Průzkum: ANO by ve volbách posílilo, podpora ODS klesla. Do Sněmovny by se dostala i ČSSD
Volby v říjnu by vyhrálo hnutí ANO s 31,5 procenta hlasů, jeho podpora proti září mírně vzrostla. Zisk ODS naopak klesl na 13,5 procenta. SPD by měla 12 procent a Piráti 11 procent, ukázal volební model, který poskytla agentura Median. Mezi osmi stranami a hnutími, které překonaly pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny, by v říjnu byli také sociální demokraté. U nich a také u KDU-ČSL, TOP 09 a STAN ale nelze podle Medianu spolehlivě určit, zda je jejich podpora nad touto hranicí, nebo pod ní.
Někteří koaliční politici prezidentovy argumenty pro veto rozpočtové novely zpochybnili. Za vetem spíše vidí sněmovní rozhodnutí o snížení rozpočtu prezidentské kanceláře o 30 milionů korun na lesní hospodářství kvůli pravomocnému odsouzení končícího šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka za ovlivňování zakázky. Tomu Miloš Zeman udělil milost.
Sněmovna schválila zrušení superhrubé mzdy na konci roku 2020 na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO). Podpořily to opoziční ODS a hnutí SPD. Nově platí sazby daně z příjmů z hrubé mzdy 15 a 23 procent. Zeman tehdy zvažoval, že daňový balíček bude vetovat. Babiš mu slíbil, že zákon bude po dvou letech změněn. Prezident požadoval, aby omezení změn na dva roky bylo obsaženo přímo v zákoně. Podle tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to nebylo legislativně proveditelné.
Předseda vlády Petr Fiala (ODS) již dříve uvedl, že nepochybuje o tom, že se prezidentovo veto podaří přehlasovat. Vláda návrh zvýšit příjmy, výdaje i schodek rozpočtu zdůvodňuje důsledky válečného konfliktu na Ukrajině, které ještě v době sestavování rozpočtu na letošní rok nebyly známy. Reaguje i na růst životních nákladů obyvatelstva vyvolaný vysokou inflací a rostoucími cenami energií.
