Od středy bude moci být v obchodech být v obchodech jen jeden zákazník na 15 metrů čtverečních. V pondělí o tom rozhodla vláda. Kabinet také požádá o prodloužení nouzového stavu o 30 dnů do 20. prosince, uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Nyní platí do 20. listopadu. Sněmovna by měla rozhodovat ve čtvrtek. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) chce požádat Poslaneckou sněmovnu o dalších 30 dní, aktuálně stav nouze platí do 20. listopadu. Dolní komora by o tom zřejmě měla jednat ve čtvrtek. Vláda také schválila, že se minimální mzda od ledna zvýší o 600 korun na 15 200 korun měsíčně. Místo plošného testování učitelů počítá zase Blatný s testy skupin.
Omezení 15 metrů čtverečních na jednoho člověka má podle modelu uvolňování platit od třetího stupně pohotovosti. V prvním, nejlehčím stupni rizika budou moci na 15 metrech čtverečních provozní plochy nakupovat maximálně čtyři lidé. Ve druhém stupni se počet zákazníků snižuje na dva.
„Je to naše reakce na to, že jsme v minulosti byli konfrontováni s fotografiemi, kdy na jedné straně byly zavedeny restrikce v restauracích a ve školách a na druhé straně se objevovaly fotografie davů v obchodech. Snažili jsme se to spravedlivě zavést do všech obchodů. Nařízení je inspirované v Evropě,“ řekl na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Aby se před obchody netvořily fronty, bude například prodloužená provozní doba až do devíti hodin. „Součástí opatření je management front. Otvírací dobu obchodů jsme sjednotili se zákazem vycházení, takže mohou být otevřené do devíti hodin. Bylo by vhodné, kdyby se nakupující rozprostřeli do více časů,“ sdělil Blatný.
Přestože se nepotvrdilo, že by se v obchodech nějakým významným způsobem virus šířil, podle Blatného to situaci pomůže. „Jsme národ, který chodí každý den nakupovat. Takže i malý zásah v obchodech může mít zásadní epidemiologické důsledky,“ řekl ministr.
Svaz obchodu podle Prouzy vládu opakovaně upozornil na to, že 15 metrů čtverečních je odborně nijak nezdůvodněný limit a způsobí koncentraci lidí před prodejnami. Navíc zvýší mobilitu zákazníků, kteří se budou mezi prodejnami pohybovat a hledat nejkratší řadu. Vůbec obslouženo kvůli restrikci nebude 20 až 30 procent lidí. Další budou v nákupní špičce čekat až hodinu ve frontě před obchodem.
Testování skupin
Opakované testování všech 170 000 učitelů na koronavirus nového typu by podle ministra zdravotnictví Jan Blatného (za ANO) nebylo logisticky zvládnutelné, k tomu by znamenalo velkou finanční zátěž. Novinářům po dnešním jednání vlády řekl, že ministerstvo zdravotnictví chystá testování vybraných skupin učitelů a žáků tak, aby jeho výsledek byl reprezentativní.
Tento týden, kdy nastoupí do škol žáci prvních a druhých tříd, to podle Blatného ještě nebude. Ministr uvedl, že si je vědom zvýšeného rizika přenosu nemoci ve školách, současně je ale podle něj i z českých dat patrné, že školy nejsou primárními rizikovými oblastmi.
Nouzový stav
Na jaře platil kvůli šíření koronaviru nouzový stav v Česku 66 dní od 12. března do 17. května. Pokud by tentokrát platil až do 20. prosince, jak žádá vláda, trval by nejméně o deset dnů více. Platnost nouzového stavu vyžaduje všech pět pásem opatření podle rizikového skóre v novém protiepidemickém systému (PES) ministerstva zdravotnictví. Už nyní je na jeho trvání navázána řada opatření proti šíření covidu-19.
PŘEHLEDNĚ: Kdy se vrátí do lavic žáci základních škol, středoškoláci a vysokoškoláci?
Ministr školství Robert Plaga oznámil na pondělní tiskové konferenci, jak bude probíhat výuka na základních, středních i vysokých školách. Z nového modelu vyplývá, že všichni žáci a studenti by mohli mít běžnou výuku při dvou nejnižších úrovních z pěti stupňů rizika nákazy nemoci COVID-19. Při jakém stupni rizika se žáci vrátí do lavic?
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) minulý týden při představení hodnocení PES uvedl, že bez nouzového stavu by byla opatření předvídaná tabulkou pouze doporučeními. V Česku je pátý den v řadě rizikové skóre na hodnotě 70 ze 100, což odpovídá čtvrtému stupni opatření. V současnosti v ČR platí opatření pro pátý, tedy nejhorší stupeň. Pokud číslo zůstane pod hodnotou 75 do středy, navrhne ministerstvo vládě zmírnění opatření. Mohlo by platit zřejmě od příštího pondělí.
Vláda smí nouzový stav vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně musí vymezit, která práva a v jakém rozsahu se omezují. Nouzový stav je možné vyhlásit nejdéle na 30 dnů, s prodloužením pak musí předem souhlasit Sněmovna. Dříve byl nouzový stav vyhlášen například po záplavách v srpnu 2002, dubnu 2006 a červnu 2013 či po orkánu Kyrill v lednu 2007.
Ministerstvo vnitra v červnu připravilo novelu, podle které by bylo možné vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu nově vyhlašovat také stav nebezpečí na celostátní úrovni. Nyní existuje jen na krajské. Podle ministerstva by měl předpis, o kterém dnes jednala vláda se zástupci opozice, umožnit reagovat lépe například na pandemii, sucho či kybernetické útoky než nynější nouzový stav.
Růst minimální mzdy
Minimální mzda se od ledna zvýší o 600 korun na 15 200 korun měsíčně, rozhodla dnes vláda. O schválení nařízení informovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Uvedla, že pro ještě vyšší minimální mzdu nezískali sociální demokraté ve vládě podporu.
„Byli jsme přehlasováni u 16 400 i 15 500 korun,“ řekla. Současně s minimální mzdou poroste i zaručená mzda, která se pohybuje od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku.
Minimální mzda se naposledy zvyšovala letos od ledna o 1250 na 14 600 korun. Při týdenní pracovní době 40 hodin činí 87,30 koruny na hodinu. Zaměstnavatelé by příští rok částku nezvedali vůbec, vládní ANO v jednáních prosazovalo přidání 400 korun, ministerstvo práce považovalo za minimální navýšení 900 korun a za optimální 1800 korun. Odbory žádaly 1400 korun.