Nová vláda slibuje především méně byrokracie. Zdroj: Profimedia.cz
Přes vánoční svátky vzniká detailní programové prohlášení nové vlády, se kterým chce kabinet Petra Fialy (ODS) předstoupit před Sněmovnu a požádat o důvěru. Už teď je ale jasné, kam chce pětikoalice směřovat. Jedním z hlavních témat je snížení byrokracie nebo řešení zdražování.
Co se s novou vládou prakticky změní? „Nebudeme vodit lidi za ručičku. Poznají to tak, že je nebudeme chtít za každou cenu vychovávat a regulovat, vymýšlet nové povinnosti a byrokracii, naopak se lidem uleví. Jde to ruku v ruce s digitalizací a přehodnocením toho, co stát od svých občanů opravdu potřebuje,“ popsala pro CNN Prima NEWS šéfka TOP 09 a předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Strany, které byly doposud v opozici, hlasitě kritizovaly Babišovu vládu za přebujelou administrativu. V koaličním programu proto slibují, že sníží počet úředníků a lidé nebudou muset běhat po úřadech. „Pokud občan státu data jednou poskytne, už je po něm stát nesmí znovu vyžadovat,“ uvádějí například.
Vznikající vláda už ale čelí kritice například za to, že sice chce snižovat byrokracii, ale zřídila tři nová ministerstva – pro vědu a výzkum, legislativu a evropské záležitosti. To si vyžádalo na Úřadu vlády vznik 74 nových služebních a pracovních míst. Objem peněz na platy se kvůli tomu zvýší téměř o 43 milionů korun ročně.
Už před volbami například koalice Spolu slibovala, že zruší elektronickou evidenci tržeb (EET), kterou zavedl Andrej Babiš (ANO). Některé strany, zejména ODS či TOP 09, proti zavedení EET hlasitě protestovaly už z opozičních lavic.
Evidence nejprve začala platit pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit i o další obory podnikání, ale kvůli pandemii je EET do konce roku 2022 přerušena.
Zatočí Fialova vláda s drahotou?
Před volbami koalice také kritizovaly Babišovu vládu za zdražování. Současný premiér Petr Fiala (ODS) dokonce v kampani používal slogan „Babišova drahota“. Nahoru letí jak ceny potravin, tak bydlení či energií. Podle některých ekonomů je dobrým receptem škrtání, které nová vláda plánuje.
Vláda Petra Fialy (ODS) s prezidentem Milošem Zemanem Zdroj: Profimedia.cz
„Musí na to ale jít chytře, a to přes škrty v přebujelé byrokracii nebo dotacích. Dotace lze převést na čerpání peněz z evropských fondů pro financování zelené transformace ekonomiky, tím se v národních zdrojích ušetří desítky miliard korun,“ řekla už dříve pro CNN Prima NEWS ekonomka Helena Horská.
Co se týče zlevnění bydlení, pětikoalice se zaměřuje hlavně na pomoc pro mladé rodiny. „Zajistíme zvýhodněné hypotéky na první bydlení (snížení povinné spoluúčasti, přímá pomoc státu se spoluúčastí, bonus za každé narozené dítě),“ slibuje koalice. Chce také změnit pravidla pro dostupné startovací a sociální bydlení. Jak konkrétně, zatím strany neřekly.
Už tento týden by mohlo být jasné, jak bude nový kabinet řešit zdražování energií. Skupina ministrů má na středečním jednání vlády předložit návrhy na řešení dopadů energetické krize.
Chce se také zaměřit na slaďování pracovního a rodinného života. V koaličním prohlášení píšou například o tom, že rozšíří počet dětských skupin nebo zvýhodní zkrácené úvazky. Jednou z nejzásadnější plánovaných změn je, že by rodičovský příspěvek dostávali i prarodiče. Na rodičovskou by tak mohla jít babička nebo děda.
Strany také chtějí zavést daňové prázdniny se zastropováním výše příjmů pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí.
Ve hře je i vyšší daň na cigarety nebo alkohol
Nový kabinet se také chystá zavést valorizaci daňové slevy na poplatníka, což je částka, kterou si každý plátce daně z příjmu může odečíst ze své daňové povinnosti. Podle letošní novely zákona, která mimo jiné zrušila superhrubou mzdu, činí sleva 24 840 korun ročně, příští rok stoupne na 27 840 korun a následující rok na 30 840 korun.
Zaměstnavatelům chce budoucí vláda snížit odvody na sociálním pojištění o dva procentní body. Podmínkou je ale konsolidace veřejných financí. Nyní platí zaměstnavatelé za zaměstnance sociální pojištění ve výši 25 procent z hrubé mzdy.
Stoupnout by naopak mohla spotřební daň na škodlivé výrobky. To se týká například cigaret, alkoholu, ale také třeba nezdravých potravin.
