Jedním z nejznámějších slovenských komunistů byl bezpochyby Vasil Biľak, který proslul zejména zvacím dopisem v srpnu 1968, po kterém do Československa vnikly vojska ze zemí Varšavské smlouvy v čele se SSSR. Po revoluci byl stíhán za vlastizradu, ale nebyl odsouzen. Zemřel v roce 2014 ve věku 96 let. Zdroj: ČTK
Poslanci slovenské vládnoucí koalice brojí proti lidem, kteří před rokem 1989 sloužili komunistickému režimu. Zákonodárci přišli s návrhem zákona, podle kterého by se předlistopadovým komunistům snížily důchody a zrušila řada benefitů. Argumentují tím, že jsou jejich důchody stále velmi vysoké, ačkoliv pracovali pro totalitní režim porušující základní lidská práva.
Podle poslanců z vládnoucí koalice by schválení zákona „zabezpečilo spravedlnost“. Důchody předlistopadových komunistických představitelů totiž považují za nadprůměrné, zatímco u lidí v minulosti pronásledovaných režimem naopak často za velmi nízké.
Komunistická strana slaví 100 let. A pořád umí držet vládu pod krkem
Komunistická strana Československa se zrodila v roce 1921 a od samého počátku se snažila zahubit mladou demokratickou republiku. Podařilo se jí to 25. února 1948, když při takzvaném Vítězném únoru získala absolutní moc v zemi, o kterou přišla až v listopadu 1989. I po sto letech přitom komunisté dokážou držet pod krkem celou vládu, jak to už čtvrtý rok úspěšně demonstrují na kabinetu Andreje Babiše.
Těm, kteří před Sametovou revolucí sloužili komunistům, by se podle návrhu zákona nezapočítaly do důchodů ty roky, během nichž pro totalitní režim či jeho represivní aparát pracovali. O benefity by tak mohli přijít funkcionáři, zaměstnanci a příslušníci různých vrcholových orgánů před rokem 1989, ale také představitelé různých organizací či bezpečnostních složek, „které se rozhodující mírou podíleli na udržování totalitního režimu porušujícího základní lidská práva a svobody“. A také jejich vdovy a vdovci.
První srážky už od příštího roku
Za návrhem zákona, který by měl být projednán na květnové schůzi Národní rady (slovenský jednokomorový parlament), stojí poslankyně Anna Andrejuvová z vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), v jehož čele stojí expremiér a nynější ministr financí Igor Matovič. Slovenská politička vysvětluje, že zákon cílí na odebrání „nezasloužených benefitů“ těm, kteří byli v letech 1948 až 1989 vrcholnými představiteli komunistické státní moci.
„Návrh se týká osob, které v uvedeném období této moci sloužili na pozicích ve vymezených organizacích, institucí a sborech, jejichž hlavní úlohou bylo udržení totalitní moci komunistického režimu, a které se podílely na porušování základních lidských práv a svobod občanů, a pozůstalým rodinným příslušníkům po zemřelých osobách,“ popsala Andrejuvová.
NOVÝ NÁVRH ZÁKONA NA MÁJOVEJ SCHÔDZI ✅S kolegami sme pripravili nový návrh zákona o odobratí nezaslúžených benefitov...
Posted by Anna.Andrejuvova on Monday, April 19, 2021
Zákon by mohl začít platit od 5. srpna letošního roku. K prvnímu odebrání benefitů a snížení důchodů by mohlo dojít od nového roku 2022. Evidenci osob, kterých by se nový zákon týkal, má mít v gesci slovenský Ústav paměti národa.
Tři výjimky
V návrhu se rovněž nachází tři výjimky. Postih na důchody a benefity by se neměl týkat těch osob, které sice režimu sloužily, ale zároveň aktivně podporovaly ty, kteří proti němu vystupovali. Stejně tak by před zákonem byli v bezpečí lidé, co v nebezpečí pomohli komunisty stíhaným spoluobčanům.
Třetí výjimka se vztahuje na lidi, jejichž služební poměr pod komunistickým režimem byl pouze formální a reálně vykonávali jinou činnost. Sem mají spadat například bývalí profesionální sportovci, kteří byli před rokem 1989 oficiálně příslušníky armády či policie.
Mezi nejznámější představitele komunistické moci na Slovensku se s jistotou řadí bývalý československý prezident Gustáv Husák či bývalý významný činovník komunistů Vasil Biľak, který byl rusínského původu.
Ani jednoho se však zákon, pokud bude schválen, týkat nebude. Husák totiž zemřel poměrně krátce po sametové revoluci, konkrétně v roce 1991. Vasil Biľak byl na Slovensku souzen pro vlastizradu kvůli svému podpisu na tzv. zvacím dopisu ze srpna 1968, který vedl k invazi Československa vojsky ze zemí Varšavské smlouvy. Odsouzen však nebyl. Biľak po revoluci žil ve vile v Bratislavě, kde v roce 2014 zemřel ve věku 96 let.
