Padne na Slovensku vláda? Nastává Den D, rozhodnutí má v rukou Matovič

Hlavním důvodem už několikáté krize uvnitř slovenské vlády je postava Igora Matoviče. Kontroverzní a nepředvídatelný politik je dlouhodobě trnem v oku řadě jeho kolegů v čele s předsedou koaliční strany Svoboda a Solidarita (SaS) Richardem Sulíkem. Ten už na začátku letních prázdnin prohlásil, že jeho strana odstupuje od koaliční smlouvy a dal Matovičovi ultimátum – buď odejde z funkce ministra financí i z vlády, nebo koalici opustí právě Sulík a jeho SaS. Čas mu dal do konce srpna.

Zvrat na Slovensku: Sulík podal demisi. Na tahu je Matovič, který sliboval totéž

Slovensko

Slovenský ministr financí Igor Matovič řekl, že v nynější krizi ve vládní koalici splní ultimátum liberální strany Svoboda a solidarita (SaS), která požaduje jeho demisi. Ovšem jen pod podmínkou, že tak učiní i šéf SaS a ministr hospodářství Richard Sulík a bude schválena pomoc obyvatelům a další opatření. Sulík ve středu kolem poledne oznámil, že demisi skutečně podal. Nyní žádá, aby tak učinil i Matovič.

Matovič krizi minimálně navenek nijak zvlášť neřešil a ještě na konci srpna, když už šlo skutečně do tuhého, začal vše projednávat jen na dálku z dovolené. Nakonec 31. srpna, tedy na poslední chvíli, Sulíkovi nabídl, že skutečně skončí. Měl však několik podmínek. Požadoval rovněž Sulíkův konec ve vládě a k tomu odsouhlasení hned deseti požadavků „na pomoc lidem a ochranu veřejných prostředků“.

Společný odchod z vlády by Sulík přijal, neboť s touto alternativou přišel sám už v průběhu prázdnin. Horší je to se zmíněnými deseti požadavky. Jmenovitě jde o příspěvek 200 eur na dítě (přibližně 5 000 korun), schválení státního rozpočtu na příští rok a ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti, zajištění stability důchodového systému, dodržení finanční disciplíny (při navrhování opatření doložit, že je možné je finančně pokrýt, pozn. red.), najít nové finanční zdroje, zmrazit ceny elektřiny pro domácnosti, dosáhnout výhodných smluv na plyn, prosadit příspěvek domácnostem na plyn a teplo, a nakonec příspěvek důchodcům v hodnotě 150 milionů eur (3,6 miliard korun).

Odborníci uvádí, že odsouhlasit všechny tyto body by byla šílenost, neboť by to slovenskou státní kasu mohlo definitivně zruinovat. Někteří se zároveň pozastavují nad tím, že Matovič do požadavků vložil „finanční disciplínu“, ale sám neuvádí, kde chce na příspěvky a další položky vzít finance. SaS slovy Sulíka nicméně oznámilo, že je ochotné s OLaNO o těchto požadavcích jednat. Napřed ovšem musí další krok udělat Matovič – a sice rezignovat. „Demise Igora Matoviče byla od začátku července náš základní požadavek, po jehož splnění bychom byli ochotni jednat o nové koaliční smlouvě. Dokud ji nepodá, nemáme důvod se těmito novými požadavky zaobírat,“ oznámil Sulík minulou středu.

Tentýž den zároveň sám rezignoval a své ministry požádal, aby se svými demisemi posečkali do pondělí, coby gesto dobré vůle, že se snaží vládě vyjít vstříc. Těsně před pondělním jednání o bytí a nebytí pak Sulík slovenským médiím sdělil, že pokud Matovič skončí, tak je on sám nově připraven ve funkci zůstat a „dokončit rozjetou práci“.

Mezitím se do věci vložil další koaliční partner, hnutí Jsme rodina. I to totiž přišlo s vlastním seznamem požadavků, kterými podmiňuje další fungování koalice. Chce zastropovat ceny energií, exekuční amnestii, zavedení rodičovského bonusu či zdanění monopolů a regulovaných subjektů vydělávajících na krizi.

Jak z krize ven?

Vládní krize na Slovensku byla přitom i doteď poměrně vyhrocená a nepřehledná. Otázkou je, jaké z ní vedou cesty. Zde jsou možná vyústění:

• Odchod Matoviče a pokračování vlády

Kdyby Igor Matovič odstoupil, uvolnil by tím cestu stranám k jednání o jeho požadavcích. SaS by některé z nich podle všeho zvládlo bez větších problémů přijmout a zdá se, že ani pro OLaNO není přijetí celého desatera povinností. „Dovedu si představit, že některé z těch bodů by SaS v rámci svého působení v parlamentu, ale i mimo koalici, mohla akceptovat,“ zmínil pro web Aktuality.sk politolog Tomáš Koziak.

Tato varianta se ovšem podle něj nezdá být příliš pravděpodobná. Podobně to vidí i další politolog Jozef Lenč, který pro televizi TA3 řekl, že Matovič svým desaterem Sulíka a spol. „potupil“, protože pokud jej SaS nepřijme, tak bude vypadat jako strana, která nechce lidem pomoci v těžké situaci. Lenč pak odchod Sulíkovců označil za „zpečetěný“.

• Konec SaS a menšinová vláda

Matovič oznámil, že „na tisíc procent v pondělí neodstoupí“ a dokonce o svém odvolání nechal hlasovat své poslance v rámci skupiny v mobilní aplikaci WhatsApp. Podle jeho slov byla drtivá většina pro to, aby ve funkci zůstal, i když druhou stranu se již několikrát ukázalo, že předseda OLaNO umí překvapit. V případě, že by však Matovič neodstoupil, tak by následoval konec SaS ve vládě. Kdyby Sulík se svými ministry rezignovla a zároveň by jeho poslanci již nepodporovali koalici, neznamenalo by to však automaticky pád kabinetu. Ten by totiž mohl pokračovat jako menšinový, přičemž by ale o všech zákonech musel se SaS, popřípadě dalšími stranami v parlamentu, tvrdě jednat.

V tomto ohledu by hnutí SaS bylo nejspíš nejrozumnější volbou, protože zbytek Národní rady tvoří Směr-SD expremiéra Roberta Fica, Hlas-SD dalšího bývalého předsedy vlády Petera Pellegriniho, krajně pravicové frakce, tedy subjekty, které s nadšením vítají každé další zaškobrtnutí koalice. Dále zbývají už jen jednotliví nezařazení poslanci.

SaS by na případném dalším hlasování o nedůvěře vládě nemuselo kabinet nutně potopit, jak by si to zbytek opozice přál. Místo toho může koalici držet v pomyslných kleštích, kdy výměnou za nehlasování pro nedůvěru můžou požadovat prosazení bodů ze svého programu. Šlo by tak svým způsobem o podobnou podporu, jakou měla v Česku vláda expremiéra Andreje Babiše složená z jeho ANO a ČSSD, doplněná o toleranci komunistů.

• Pád vlády a předčasné volby

Varianta, kterou by si nejvíce přála současná opozice. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že největší podpoře se těší Hlas-SD a Směr-SD. Nejsilnější stranou současné vládní koalice by až na třetím místě mohla být právě tolikrát zmiňovaná SaS, zatímco Matovičovo OLaNO by s největší pravděpodobností čekal drtivý propad, protože se mu běžně přisuzuje podpora jen zhruba kolem 8 procent. Ve volbách v roce 2020 přitom OLaNO volební klání opanovalo s 25 procenty hlasů.

Robert Fico už nyní veřejně deklaroval, že by do nové vlády rád pozval své bývalé členy z nového Hlasu, nacionalisty ze Slovenské národní strany, ale dokonce i krajní pravici z hnutí Republika. Kromě toho se spekuluje i o tom, že by do takové vlády mohlo vejít i hnutí Jsme rodina, toho času sedící v nynějším kabinetu.

Sám Fico před nedávnem navíc odevzdal prezidentce Zuzaně Čaputové boxy s více než 400 tisíci podpisy Slováků, kteří požadují referendum za konec vlády a zkrácení funkčního období nynějšího parlamentu.

• Prodloužení jednání a další nejistota

Možností rovněž je, že Matovič a Sulík znovu posunou již dříve odložené ultimátum a jejich týmy budou i nadále jednat o tom, jak ze situace „vybruslit“. Slovenská veřejnost je už nyní velmi napjatá a tohle by ve finále mohlo znamenat pouze protažení současné agónie.

Vládní strany navíc soustavně ztrácí podporu veřejnosti a další prodlužování by mohlo vést k ještě větším propadům, než strany doposud zaznamenaly.